Nejstarší předkové
Koně se vyvinuli ze savců velikosti lišky,kteří žili před 50 miliony let. Byli objeveni téměř současně v Evropě i Americe,což vneslo trochu zmatku do jejich pojmenování-ten Americký byl nazván Eohippus,tedy kůň z úsvitu věku,Evropsky hyracotherium.Hyracotherium bylo prvním savcem, od kterého lze sledovat vývojovou linii až k dnešním koním, a lze jej tedy považovat za praotce všech koní. Fosílie hyracotherii se poprvé objevily ve vrstvách eocénu, tedy v době, kdy se prakontinent Laurasie začal dělit na Evropu a Ameriku, což také vysvětluje, proč byly objeveny na obou kontinentech.
Tento malý savec našlapoval ještě na všechny prsty (na předních nohách měl čtyři, na zadních tři)., což se mu v měkkém terénu bažinatých pralesů, kde žil, výborně hodilo. Prsty měl zakončené neúplnými, okrouhlými kopýtky, či spíše nehty, trochu podobnými těm, jaké mají dnešní tapíři. Také jeho zuby byly menší a ostřejší než u dnešních koní, což napovídá, že jeho hlavní potravou byly měkké listy pralesních rostlin. Hyracotherium mělo v pralesním podrostu jistě spoustu nepřátel, kterých se musel obávat,ale spíše než rychlý na rychlý útěk,na který se spoléhají dnešní koně, věřilo na maskovací chopnosti svého zbarvení, které se pravděpodobně skládalo z různých skvrn a pruhů, tvořících v přístřeší stromů prosvětlených sluncem výbornou kamufláž. Na podobné vzorování se ostatně spoléhá i většina současných savců obývajících pralesy. Pralesní zvířatas bývají většinou dobrými skokany, a tak je možné, že své vynikající skokanské schopnosti zdědili dnešní koně právě po těchto prapředcích.
Jak se měnilo na Zemi klima, vyvíjely se i různé nové druhy živočichů a rostlin. Během miocénu (trval od doby před 26 mil. let do doby 7 mil. let) pokryly Ameriku a Eurasii rozlehlé travnaté pláně. Z hyracotheria se vyvinul parahippus, větší býložravec s delší hlavou a krkem, než mělo hyracotherium. Parahippus měl větší, silnější zuby hranolovitého tvaru, které mu po celý život dorůstaly, takže se mohl živit mnohem tužší potravou, tvořenou hlavně travinami. Měl také delší nohy a menší počet prstů, což mu dovolovalo pohybovat se při útěku po travnatých pláních vyšší rychlostí- to bylo výhodné, zejména prchal-li před predátory.
V pliocénu(trval od doby před 7 mil. let do 3 mil.let) se objevil první kopytník, který měl na nohách jediný prst-pliohippus. Noha pliohippa měla natolik pozměněnou stavbu, že zvíře běhalo již jen po špičce prostředního prstu. Celá končetina byla zpevněna vazy a šlachami, takže se z ní stalo jakési pružné pero. Pliohipuus byl bezprostředním předchůdcem rodu Equus, kam již patří všichni moderní koně.
Rod Equus, který zahrnuke všechny koně, zebry, osly a poloosly, se objevil asi před jedním milionem let. K revoluční specializaci lichokopytníků na rychlý běh došlo asi půl milionu let předtím, než se na Zemi objevili předchůdci člověka.
Parahippus
Pliohipuus