Alžběta II.
Alžběta II. (* 21. dubna 1926, Mayfair, Londýn, Spojené království) je vládnoucí královna šestnácti nezávislých států označovaných jako Commonwealth Realm. Jedná se o tyto státy: Antigua a Barbuda, Austrálie, Bahamy, Barbados, Belize, Grenada, Jamajka, Kanada, Nový Zéland, Papua-Nová Guinea, Svatý Kryštof a Nevis, Svatá Lucie, Svatý Vincenc a Grenadiny, Šalamounovy ostrovy, Tuvalu a Spojené království Velké Británie a Severního Irska. V každé této zemi je považována za panovnici samostatného státu a plnění královských povinností pro každou zemi je oddělené. Dále je hlavou Commonwealthu a nejvyšší představitelkou Anglikánské církve. I přes velký počet funkcí v souladu se zvykovým právem zasahuje do politiky jen výjimečně.
Alžběta se stala britskou královnou po smrti svého otce Jiřího VI. 6. února 1952. V dlouhém období její vlády došlo k zániku Britského impéria (proces, který byl zahájen již za jejího otce) a následnému vzniku Commonwealthu. Poté, co britské kolonie získávaly nezávislost, se stala královnou několika nově osamostatněných zemí. Některé z nich později změnily svůj status na republiku. Alžběta se roku 1947 vdala za Philipa, vévodu z Edinburghu a královský pár má čtyři potomky. Alžběta je také jedním z nejdéle vládnoucích britských panovníků.
Narodila se 21. dubna 1926 jako nejstarší dcera prince Alberta (později krále Jiřího VI.) a jeho ženy Alžběty. Měla jediného sourozence, princeznu Margaretu.
Po narození byla třetí v pořadí nástupnictví na trůnu po svém strýci Eduardovi a svém otci. Nezdálo se ale pravděpodobné, že by na trůn nastoupila, protože se předpokládalo, že se nástupcem stane její strýc, který se ožení a bude mít potomky. Po smrti jejího dědečka Jiřího V. se sice stal panovníkem její strýc Eduard, ale ještě tentýž rok, kvůli snaze oženit se s dvakrát rozvedenou ženou abdikoval a britským králem se tak roku 1936 stal jeho bratr a Alžbětin otec.
Vystudovala ústavní historii na Eton College a náboženství u arcibiskupa canterburského. Učila se také moderní jazyky a stále plynně hovoří francouzsky. Proto, aby se mohla stýkat s ostatními děvčaty svého věku, byla otevřena i dívčí škola (založená na principu podobném skautskému hnutí) organizovaná Buckinghamským palácem. Zde se učila přednášet, plavat, tančit, jezdit na koni, vařit, starat se o děti a vyšívat. Královna se stále zajímá o skautské hnutí a od roku 1952 je patronem Skautské asociace.
Alžběta zřejmě potkala svého budoucího manžela, Philipa, prince řeckého a dánského, v období mezi lety 1934 až 1937. Po setkání ve škole královského námořnictva v Dartmouthu v červnu 1939 se do něho zamilovala a oba si začali posílat psaní. Její matka se dožila 102 let, zemřela v roce 2002.
Zdraví Jiřího VI. se roku 1951 zhoršilo, a Alžběta ho často zastupovala na společenských událostech. V říjnu cestovala do Kanady a navštívila i prezidenta Spojených států Harryho Trumana. Na počátku roku 1952 vyrazila se svým manželem na cestu do Austrálie a Nového Zélandu s plánovanou zastávkou v Keni. Tam 6. února dorazila zpráva o úmrtí jejího otce. Alžběta byla v různých zemích Commonwealthu prohlášena královnou a pár přerušil svou cestu a vrátil se zpět do Anglie.
Navzdory úmrtí královniny babičky Marie 24. března 1953 se, v souladu s Mariiným přáním, konala 2. června korunovace ve Westminsterském opatství. Televizní přenos z korunovace sledovalo přibližně 20 miliónů obyvatel Velké Británie a dalších asi 12 miliónů ji poslouchalo prostřednictvím rozhlasu.