Počátky hudby
Pravěk a exotické kultury - nejstarší přímé doklady pravěké hudby jsou dochované nástroje. Střední paleolit jistě již znal lomozné údery kamenů, kostí a dřev a dokonce i kostěný či dřevěný fičák. V mladším paleolitu se již objevuje i píšťala s hmatovými dírami, postupem doby i příčná flétna a šalmaj. Základní převrat přináší s sebou až doba bronzová užitým materiálem při výrobě puklic, zvonů, kovových rub a rohů. Vznikaly též již první strunné nástroje: Harfy lyry, citery a loutny. Kromě nástrojů již určitě daleko dříve užívali lidé hlas, při zpívání. Nejsou ale dochované žádné důkazy nebo svědectví. Podle původu: Umělá – je výsledkem práce konkrétního jednotlivce či skupiny. Podle záměru autora
Hudba byla v pravěku projevem nikoliv uměleckým, jako nyní, ale spíše magickým. Zpěvem se lidé snažili ovlivnit temné kouzelné síly, přírodní úkazy, zabránit pohromám, zdar při lovu… Nejstarší doklad o tom pochází z paleolitu v jeskyni "Tří bratří" - jižně od Toulouse ve Francii. Při hromadném zpěvu se také vytřiďovala osoba, která měla za úkol synchronizovat zpěv - dirigující.
Hudba se dá dělit do kategorií podle různých kritérií. Mezi nejčastější dělení patří následující:
Existuje mnoho různých teorií o vzniku hudby. Vzhledem k tomu že na rozdíl od ostatních druhů umění se u hudby nelze příliš spolehnout na přímé důkazy, jsou tyto teorie nutně částečně spekulativní. Existují následující názory: