Kuchyňská linka s masivními dvířky
Realizace kuchyňské linky s masivními bukovými dvířky, aneb bez návrhu k realizaci.
Přestože se nejedná o můj tradiční, a už vůbec ne oblíbený model, kdy majitelé nemovitosti přijdou s hotovým návrhem a kompletní představou. Konečná představa o tom jak to má vypadat, z čeho to má být a kolik to má stát je poněkud svazující a ve ve většině případů se pak jedná pouze o lacinou kopii. Což jak věřím není tento případ. Obzvláště v momentu, kdy se vám navržený výsledek nejeví jako optimální. A samozřejmě za konečnou realizaci se cítíte zodpovědný pokaždé.... nikdo přeci neřekne návštěvě.... jo vyráběl nám to František, ale podle návrhu kuchyňského studia XY. Každý řekne na otázku kdo Vám dělal kuchyň... jenom toho Františka.
Podle mého osobního názoru, kuchyňské studio odvedlo 100% práci při návrhu, ale pouze pro sebe. Pro zákazníka bych to viděl tak na 50%.
Když jsem pak snažil, při pokusu otevřít více toto téma změny návrhu. Dostalo se mi odpovědi, že "seděla jsem tam 3 hodiny ladila to s nimi a takhle to chci". Tak jsem se pustil jen do úprav dílčích problémů celkového návrhu a celou koncepci, funkčnost a rozmístěni považoval za striktně dané. První problém, který mě zaujal byly rozměry skříněk, jejich využitelnost na zaplnění a také na využitelnost zastavěné plochy. Toto se nám podařilo dílčími úpravami z části zlepšit v rámci daného rozvržení.. Druhým problémem bylo rozmístění jednotlivých skříněk, pracovních zón a umístění vůči světlu. Tento bod byl v naší spolupráci jednoznačně vyřešen a jedinou drobnou úpravu, jsme udělali až při montáži a to otočením odkapávače dřezu. Takto nám místo dvou malých pracovních ploch vznikla sice ne úplně ideální , ale větší pracovní plocha souvislá. Za nešťastně řešený považuji mycí kout zcela uprostřed nejdelší pracovní plochy. Tímto je nejdelší pracovní zóna, ještě příjemně umístěna s výhledem ven, rozbita na mnoho menších. další problém který zde vznikl byl problém se stojánkovou baterii, která musí být umístěna ve středu okna tak, aby obě křídla při otvíraní tuto baterii obíhali. Naštěstí se při celkové přestavbě dostalo i na výměnu oken a jejich umístění se posunulo více k vnějšímu obvodu fasády. Ještě i záměnou velice nekvalitně vyrobených špaletových oken za mělčí jednoduchá se bod otevíraní také posunul a ještě nám vyšel krásný odkládací parapet.Třetím problémem byly vybrané materiály. Kdy vybraná fóliovaná dvířka, nejen že dlouhodobě nevydrží, se loupají , smršťují a podobně. Dále samozřejmě vybraný dezén není na trhu pro ostatní odběratele zcela dostupný a cena těchto dvířek není také nijak zvlášť příznivá. Jelikož jsme hledali, něco podobného majitelčině výběru, museli jsme se proti proudu vrátit zpět. Tvar fóliovaných vybraných dvířek, měl zdánlivě imitovat klasická masivní dvířka s palubkovou výplní. Proč je tedy neobnovit, jedná se o rekonstruovaný barák v menší obci, s velkým množstvím dřeva a dalších přírodních materiálů, dá se tedy mluvit téměř o vesnickém stylu, do něhož masivní rámová dvířka dobře zapadnou. S ohledem na výběr barvy magnolie, a problematiku spojenou s barvením masivního dřeva, jsme si odsouhlasili jako nosný materiál světlý nepařený buk. Masivní dvířka včetně čílek na zásuvky, pak celkovou cenu proti fóliovaným zvýšily o cca 5000 kč. Životnost a hodnota masivních dvířek je pak několika násobně vyšší. Odstín korpusů, tedy vanilku, jsme zachovali a tmavý odstín pracovní desky v barvě granitu také. Majitelce se pak podařilo, velice dobře vybrat obklad za pracovní plochu. Posledním problémem před samotnou realizací, pak byla cenová nabídka kuchyňského studia. Co vše je a není v ceně, co je skryto, za co vše se připlácí. Abych však kuchyńské studio také pochválil, tak velice dobře (alespoň toto) pracovalo s kováním. Většinu kovaní jsme zachovali tak jak bylo navrženo, včetně blum výklopů, výsuvu. Pouze u spižírny jsme se přiklonily k podle mne vhodnější variantě se zásuvkami, místo výsuvné skříně. Do skřínky jsme osadili 4 vysoké zásuvky s plnovýsuvem, pískovaným sklem v bočnici a relingem. V horní části pak jednu zásuvku mělkou plnou, jak já říkam čokoládovou, protože u mě by přesně plnila účel skladu čokolády. Vše v bílé barvě.
A jak dopadla samotná realizace? No poněkud se táhla, hlavně z problematiky stavebních prací, prací podlahářů.... A problémy? I ten se jeden zásadní vyskytl. Majitelé si vybrali takovou komínovou digistoř, které nešla napasovat na připravenou zásuvku a otvor ve zdi. Vše jsme, ale na místě ve spolupráci s majiteli a elektrikářem vyřešili a já věřím, že k plné spokojenosti uživatelů.
Hodně dlouhý život pro vaši kuchyň, Váš FERRY DESIGN.