Tři sestry
Tři sestry vznikly na počátku roku 1985 v průběhu jedné z pravidelných pitek v hostinci Na staré kovárně v Praze 4 – Bráníku.
Zakládající členové spolu hráli v punkových skupinách lokálního významu Spálená tlumivka nebo Fallen Angel, hlavní styčnou plochu ale tvořila půda dnes už neexistujícího hostince, proslaveného několika písněmi Tří sester.
Z úplně první sestavy dnes přežil pouze ing. Magor, baskytarista a vůdce souboru. Kromě něj ji tvořili ještě bubeník Jiří „Hadr“ Brábník, harmonikář Tomáš Karásek alias Sup a Petr Dachau Jírovec, kytarista Spálené tlumivky. K nim se v průběhu léta 1985 připojili dva zpěváci a zpěvačka. Jedním z nových členů byl i Jírovcův spoluhráč ze Spálené tlumivky Lou Fanánek Hagen, ze kterého se stala druhá klíčová postava Tří sester (tím druhým byl Petr Bombur Kratochvíl, dnes spisovatel Václav Kahuda).
V první fázi existence souboru Tři sestry hrávaly ve vysokoškolských klubech a undergroundových koncertech na hranici legality. Tato etapa skončila výjimečně špatným koncertem v Praze-Litochlebích (červen 1987): po něm následovaly čistky, které přežil jen Fanánek a perkusista Jakub Čistecký, který se k Sestrám vetřel krátce po jejich vzniku. Rekonstruované Sestry utužilo turné po chmelových brigádách v září 1987. Z této doby také pocházejí některé písničky, které se na repertoáru udržely dodnes (např. Nechci do ústavu). V září 1987 se jako druhý kytarista objevil Luděk Pallat alias Nikotýn, který měl u Sester zůstat – s krátkou pauzou – až do roku 1994.
Další etapa působení Tří sester je poznamenána personálními změnami způsobenými nuceným odchodem některých členů na vojnu, v případě Jírovce do emigrace. ing. Magora vystřídal budoucí basista Orlíku Jakub Maleček, poprvé se v řadách skupiny objevil její věčný satelit František Sahula, Fanánkův spoluhráč ze Spálené tlumivky. Toto velmi chaotické období je v análech Tří sester označeno jako „Frantovládí“ (Fanánek na vojnu nemusel). Zároveň se však Tři sestry tou dobou poprvé představily na širším fóru (festival Rockfest, duben 1988) a objevily se o nich první zmínky v oficiálním tisku. Z té doby pochází i první dochovaná nahrávka skupiny (demo z ledna 1988, vydané o sedm let později na albu Rarity) a první obrazové záznamy (čtvrthodinový dokument Petra Orozoviče).
Situace se stabilizovala na podzim 1989, kdy byli - až na Hadra - všichni válečníci doma. Právě včas, aby Tři sestry absolvovaly památný koncert na pražském koncertu Punkeden (v recenzi v měsíčníku Melodie byly pak označeny za „pražskou punkovou legendu“). Zde také došlo k prvním kontaktům s jejich budoucím vydavatelem, firmou Monitor.
Sestava, která se utvořila na jaře 1990 (Fanánek, ing. Magor, Hadr, Sup, Nikotýn) patří k nejdůležitějším a nejtrvanlivějším. Nahrála totiž tři písničky na přelomový sampler Monitoru Rebelie Punk'n'Oi a také veleúspěšný debut Na kovárně, to je nářez, který vyšel v listopadu 1990. Tyto dvě alba Tři sestry v „roce zázraků“ rázem katapultovaly mezi nejpopulárnější skupiny v republice.
V jednadevadesátém Tři sestry přešly k firmě Reflex Records, kde v listopadu vydaly své druhé album Alkáč je nejlepší kocour aneb několik písní o lásce. Fanánek si zároveň udržoval kontakt s Monitorem, u kterého vydal dvě alba svého sólového projektu Hagen Baden (květen 1992 a listopad 1993): pak se k Monitoru vrátily i Tři sestry a zůstaly u něj doposud. Jejich popularita nepolevovala, uvnitř však narůstaly tenze, které vedly na jaře 1993 – po vydání třetího LP Švédská trojka a minialba 25:01 – k Supovu odchodu. Na dva roky jej vystřídal Miloš Berka alias Sup II. O rok později definitivně zmizel Nikotýn.
Aktivity Tří sester tou dobou poklesly na minimum. Členové skupiny se věnovali především svým individuálním zájmům: Fanánek poprvé nahlédl do světa reklamy, Hadr si otevřel autobazar a ing. Magor začal budovat své výčepní impérium
.
K oživení došlo na podzim čtyřiadevadesátého. Náhrada na postu kytaristy byla dvojnásobná: kromě Fanánkova spoluhráče z Hagen Badenu Ronalda Seitla alias Kapitána Korkorána se na scéně znovu objevil démonický Franta Sahula. Následovalo šťastné období, zvané v letopisech souboru jako „nekonečné léto“ nebo „rok večírků“. Dokladem urovnaných poměrů v kapele je album Hudba z Marsu (jaro 1995) a stejnojmenný dokument.
Rok večírků končí Hadrovou tragickou smrtí 15. ledna 1996. Otřesená skupina angažovala Fanánkova známého z hostince na Pekařce Petra Lukeše, postupem času ověnčeného mnoha přezdívkami od Bubence po Frantu Vránu. Ten je poprvé zaznamenán na podzimním albu Zlatí hoši, které se zároveň stalo derniérou Supa II. a Františka Sahuly. První z nich odešel ještě před jeho vydáním: vystřídala ho Veronika Borovková alias Supice, ze které se záhy stal jeden z pilířů souboru. Sahula vydržel do června 1997: po konfliktním odchodu jej vystřídal kytarista spřízněné kapely Lety mimo Mirek Cvancígr alias Cvanc.
Cvancovým příchodem se sestava Tří sester na dlouho ustálila: složení Fanánek – ing. Magor – Ronald Seitl – Supice – Bubenec - Cvanc, s dlouholetým stálým hostem, houslistou Františkem Kacafírkem, je dodnes tou nejstabilnější. První dílem, které vzniklo v tomto složení, je CD Průša se vrací, „monotématické album“ o životě Františka Sahuly z ledna 1998. Sahulu tehdy vedlo k pohrůžkám soudním procesem, období vzájemných animozit ovšem netrvalo dlouho a věčný satelit se pak ještě několik let kolem Tří sester pohyboval. V roce 2004 ale z okruhu skupiny mizí.
Tou dobou se těžiště působení Tří sester přesouvá ke stále četnějším koncertům, doprovázených divými večírky. S intenzivnějším koncertováním roste i popularita skupiny, která sice nikdy neměla problémy vyprodat kluby, ale právě na přelomu tisíciletí se z ní stává jeden z opravdu velkých koncertních a festivalových taháků v zemi.
Aktivita Tří sester kulminuje v letech 1999-2000. V září devětadevadesátého vychází album Soubor kreténů a v následujícím roce dochází na oslavy patnáctého výročí existence skupiny. Triumfální výroční koncert 10. 6. 2000 na pražské Štvanici (zaznamenaný na albu Hlavně, že je večírek – 15 let Souboru kreténů), založil tradici stále mohutnějších akcí, které se po několika letech za rostoucích návštěv přesunuly do areálu koupaliště Džbán. Oslavy patnáctého výročí vyvrcholily na podzim 2000 vydáním dvojalba 15 let jsem Na kovárně na plech.
Tou dobou vznikly některé skladby, které se o rok a půl později objevily na albu Do Evropy nechceme! V sestavě Tří sester se v době jeho vydání načas mihla Hana Lundiaková z kapely Rudovous, která zaskočila za Supici po dobu její mateřské dovolené. K důležitější změně došlo na jaře 2003: Cvanc se rozhodl nadále působit pouze u Letů mimo, a na jeho místo přišel kytarista Plexisu Zdeněk Petr. První album, na kterém se podílel, se jmenovalo Lihová škola umění aneb Válka s loky. Pokřtěno bylo v prosinci 2003 v rámci Průšových kovárenských Vánoc, akce s ještě delší tradicí než výroční koncerty (první proběhly v roce 1994 (?) v dnes již zaniklém klubu Bunkr).
A pokud se zdálo, že na „Evropě“ si skupina vybrala slabší chvíli, úspěch Lihové školy umění překonal všechna očekávání. Ohlas alba, za které Tři Sestry půl roku po vydání braly Zlatou desku, se opět podepsal na počtu návštěvníků koncertů a skupina se toho času dostala mezi nejpřitažlivější akvizice domácích pódií.
V létě 2004 Tři sestry poprvé hrály ve Spojených státech: na koncerty pro tamní krajany o dva roky později navázal podobný výpad do Anglie.
Rok 2005 byl ve znamení oslav dvacátého výročí. Na sklonku jara vyšlo album Na eXX, které navázalo na úspěch Lihové školy umění: následující letní turné přineslo do různých koutů Čech a Moravy létající cirkus, složený z Tří sester a spřátelených těles, s hospodou na pódiu, v tuzemských poměrech dosud nevídaným jevištním prvkem. Výroční koncert na Džbáně byl zaznamenán na druhém živém CD a především prvním DVD v historii kapely. V té době se její pevnou součástí stává Jaroslav Roušar alias Jaroušek, saxofonista a klarinetista původem ze skupiny Nahoru po schodišti dolů band.
Posledním albem Tří sester jsou Mydlovary, kolekce písní vynalezených v přestávkách mezi koncerty roku 2007. Pokřtěno bylo ve stejnojmenné obci nedaleko Českých Budějovic za asistence oštěpařky Barbory Špotákové dne 11. 11. 2007. Následné turné vyvrcholilo 22. prosince v T-Mobile Areně.
