Vítězem je konzumerismus
Shrnutí:
Vítězem je konzumerismus
"Mnoho velkých idejí bojovalo po celá staletí o nadvládu nad planetou. Fašismus. Komunismus. Demokracie. Náboženství. Ale jen jedna dosáhla totální převahy. Její fascinující přitažlivost připravila její vyznavače o rozum a soudnost. Vytvořila neudržitelné nerovnosti a hrozí roztrhat samu tkáň naší společnosti. Silnější než cokoli, dokonce i než náboženství, dosáhla do všech koutů glóbu. Je to konzumerismus.(JK)
Porritt dochází k závěru, že konzumerismus je hlavní hrozbou, jíž Země čelí, kanibalizuje její
přírodní zdroje a je příčinou emisí oxidu uhličitého, který způsobuje globální změnu klimatu. (JK)
Potřebovali bychom ještě další dvě zeměkoule (JK)
Kdyby všech 6 miliard lidí chtělo dosáhnout takové spotřeby jako Britové, kteří každých 7 týdnů vyprodukují odpad o váze svých vlastních těl, potřebovali bychom ještě další dvě zeměkoule se všemi zdroji, abychom mohli zajistit požadované energie, zemědělskou půdu, vodu a suroviny. (JK)
Degradace hodnot
To je dle mého názoru nejzávažnější důsledek konzumu. Hodnoty se posouvají (nebo jsou reklamní manipulací úmyslně posouvány) směrem k hodnotám, které si mohu koupit – tedy k materiálním statkům. Společnost se tak stává materiálně zaměřená; i přání a cíle lidí se orientují na to, co si mohou koupit, a uvažují a usilují pak v intencích „kdy na to ušetřím“ nebo „kdo mi na to půjčí“. Dostává se tím do začarovaného koloběhu vydělávání a utrácení, který charakterizuje absurdní rčení „Vydělávám proto, abych mohl žít, a žiju abych mohl vydělávat“. (DF)
Podle Naomi Kleinové vznikl konzumerismus extrapolací od původního konzument-producentského vztahu prostřednictvím reklamy tím, jak se v 1. pol. minulého století postupně měnil její význam, účel i její paradigma v oslovení zákazníka – „potřebuji“ se změnilo na „chci“; inzerce produktů se změnila na inzerci životního stylu, kde dané produkty jsou jeho přirozenou součástí. (wiki)
Znovu promyslet základní východiska kapitalismu
Určitým způsobem nemáme na výběr: Musíme znovu promyslet základní východiska kapitalismu... Když se z dlouhodobého hlediska reálně podíváte na to, co se bude dít s planetou s devíti miliardami lidí a na skutečně vážná omezení množství skleníkových plynů, které můžeme vypouštět, je téměř nevyhnutelné, abychom se naučili žít elegantnější a více uspokojující životy při menší spotřebě... Konzumerismus převzal vládu nad našimi životy téměř nepozorovaně.(JK)
Používání technologie mnohem inteligentnějším a efektivnějším způsobem, aby nám dále poskytovala vysokou kvalitu života se zlomkem environmentálních nákladů. (JK)
Milióny lidí se vymanily z bídy, ale dopady na životní prostředí jsou kruté. (JK)Dodává: "Vždycky existovaly privilegované části společnosti, které nakupovaly, aby ukázaly, jak bohaté a vlivné jsou. Prospěch z masové spotřeby se tak rozšířil, že teď existuje nějakých 1,5 nebo 2 miliardy lidí schopných nakupovat tímto způsobem. (JK)
Celkové náklady na reklamu jsou tak ohromné, že se nemůžete moc divit, když jsou lidé sváděni k přesvědčení, že jejich osobní štěstí závisí na tom způsobu utrácení, ke kterému je reklama povzbuzuje... Teď potřebujeme přesvědčit lidi, že je strašná spousta zbytečné spotřeby, okázalé spotřeby, neodpovědné spotřeby, a že to zkrátka musíme ve svých životech zlomit a začít doopravdy přemýšlet o dopadech toho všeho." (JK)
Například pro reklamní podporu nové značky osobního automobilu se spotřebuje o něklolik řádů více peněz, než je roční rozpočet kterékoli průměrné občanské organizace pracující na celostátní úrovni a usilující o změnu naznačených kulturních vzorců chování. (JK)
Porritt se domnívá, že je nutno začít nakupovat nikoli jinak, ale méně. (JK)
Potřebujeme 'gramotnost v udržitelnosti', která lidem umožní vidět, jaké jsou reálné náklady určitého způsobu života. Musíme se prostě stát moudřejšími, abychom viděli, co se děje, když si užíváme výhod tohoto způsobu života." (JK)
Tlak na vládu
"S klimatickou změnou si můžeme poradit jedině s pomocí vlád, které budou držet na uzdě uplatňování našich nároků na přirozené svobody. Avšak kdykoli až dosud byly konfrontovány s výběrem mezi dvěma posvátnými komoditami - volným trhem a lidským životem - vždy si vybraly, že budou chránit volný trh." Jinými slovy, průmyslová společnost se dostala do tak absurdního stadia vývoje, že my, občané, musíme tlačit na vlády, aby nás svými opatřeními donutily, abychom dělali to, co nás zachrání. Nikoli volat "méně státu". Naopak, je nutno uchovat to málo, co ze státu ještě zbývá, navzdory destrukčnímu působení korporací. Jedním si totiž můžete být jisti: Jestliže nás něco nebo někdo zachrání před důsledky globálních rizik, korporace to určitě nebudou. (JK)
Proč racionální vědomí ohrožení další existence lidstva vyjádřené třeba ve zprávě IPCC nedonutí ty, kdo vládnou prostředky a mocí, aby jich začali používat adekvátně rostoucí míře ohrožení a ve prospěch většiny? (JK)
Řešení musí přijít zezdola, od samotných lidí. Jakmile však jednou budou založeny místní nezávislé skupiny, budou potřebovat vládní podporu v podobě přesunu technologií od státu na obecní úroveň. Jinak bude příliš drahé dostat solární panely na každou střechu, natož vybudovat místní energetické rozvodné sítě. Není to přílišná utopie a má to historický precedens: Ještě ve 20. letech 20. století měly některé londýnské čtvrtě pro své obyvatele vlastní elektrorozvodné sítě. Avšak dokud budou existovat velké energetické korporace, budou se zuby-nehty bránit odpojování celých regionů od celostátní sítě. Ani banky a zaměstnavatelské svazy nebudou neutrálními pozorovateli šťastně pozorujícími, jak je postupující participativní demokracie aktivní při omezování uhlíkatých emisí nebo jak odbory stávkují za emisní kvóty. (JK-RN)
Jsme na rozcestí. Spoustu času jsme promarnili, ale ještě máme možnost volby. Zdá se však, že teď už definitivně poslední. Za dva nebo tři roky může být pozdě. (JK)
Skutečností však je, že supermarkety končí.
Mezi námi a naší potravou nemohou být tak dlouhé zásobovací cesty. Nikdy více. Samotný model supermarketů je neudržitelný, pokud jde o balení, ujeté "potravinokilometry" a likvidaci tuzemského zemědělství. Malí nezávislí dodavatelé, zpracovatelé a maloobchodníci nebo obecní obchody, prodávající potraviny vyrobené v místech, stmelují společnost a omezují emise uhlíku. Totéž platí o družstevních prodejnách obsluhujících kdysi bílá místa na mapě potravinářského maloobchodu. (JK-RN)
Musíme začít vážně plánovat nejen systém osobních emisních povolenek, ale i na jakou úroveň nastavit svůj národní příděl emisí uhlíku. Jakmile Velká Británie dostane pevný příděl emisních povolení, za co jej utratíme? Které druhy infrastruktury chceme vybudovat, přestavět nebo zlikvidovat? Které organizační struktury budou fungovat, až klimatické změny způsobí, že velká většina obcí bude "za plotem", zatímco skoro všechna pracovní místa "na frontě"? (Většina našich emisí vzniká, když jsme v práci.) (JK-RN)
Světová těžba ropy
Jakmile se jednou dostaneme na vrchol světové těžby ropy (kdy jí začne rychle ubývat a poptávka převýší nabídku), bude mít lidstvo k dispozici čím dál tím méně primární energie. Ropní geologové odhadují, že k tomu dojde někdy mezi lety 2006 a 2010. Odborník na ropný zlom Richard Heinberg tvrdí, že si to vyžádá úsilí srovnatelné s tím, které bylo vynaloženo na vítězství ve druhé světové válce, jestliže má většina z nás přestát toto období. Nic menšího, protože moderní agrobyznys vkládá do polí stovky kalorií fosilních energií na každou kalorii energie vyprodukované ve formě potravin. (JK-RN)
Takže když už stejně musíme odejít od ropy, proč to neudělat teď? (JK-RN)
Abychom se k tomu dopracovali, musíme začít mluvit o klimatickém chaosu z hlediska toho, co je potřeba udělat pro přežití lidstva a nehledět, kam teď dospěla debata nebo kteří lidé ji zítra pravděpodobně podpoří. Jestliže přesto odmítáme nadcházející radikální změny - a dosud tak činíme všichni - existují pro to pádné geologické důvody. Zatím jsme žili v éře nadbytku laciné energie. Nikdy nebyla a nikdy více nebude možná taková úroveň spotřeby, jakou zatím známe. Ropné mezidobí, tento ojedinělý historický okamžik, toto období abnormální prosperity, nás přivedlo k víře, že nemožné je možné, že lidi v severních průmyslových městech mohou v zimě chytat bronz a v létě jíst jablka. Avšak jakkoli jsme si kvůli ropné bublině přestali připouštět existenci fyzikálních skutečností s nulovým součtem, bude moudřejší připomenout si, že nikdy nezanikly. Můžeme mít buď kapitalismus nebo obyvatelnou planetu. Jedno nebo druhé, nikdy obojí. (JK-RN)
Rozbití moci korporací
Na klimatické změny neexistuje jiná rozumná odpověď než zásadní společenská změna. (JK-RN)Limity na cokoli a kvóty na něco jiného to nezajistí. Ať do nich fušujeme jak chceme, stejně nemůžeme základní pozemské systémy podporující život udržet v rámci stávajícího ekonomického systému. (JK-RN)
Ekonomické důvody jsou velice jednoduché, konzum je (vedle ropy) jedna noha, na které ekonomika západního světa stojí. Aby ekonomika vykazovala růst, je nutno kupovat a spotřebovávat to co je vyrobeno, aby se následně mohlo vyrábět další. Čím více podpořím prodej svého výrobku, tím větší mám následný zisk a mohu více vyrábět. (DF)
„Naše nesmírně produktivní ekonomika... požaduje, abychom z konzumace učinili náš životní program, abychom konvertovali koupě a používání věcí do rituálů, abychom v tom spatřovali naši duchovní útěchu, posílení našeho ega - tím, že budeme konzumovat. Potřebujeme věci konzumovat, spálit, vyhodit, nahradit stále rychlejším tempem. “ — Victor Lebeau, 1947 (wiki)
Kapitalismus není udržitelný ze své vlastní podstaty. Je závislý na nekonečně expandujících trzích, na rychlejší spotřebě a větší výrobě na konečné planetě. A přece tento ideologický model zůstává ústředním organizačním principem našich životů a dokud to tak bude pokračovat, bude automaticky znemožňovat (svou neviditelnou rukou) každou zelenou iniciativu, se kterou se kdokoli bude snažit přijít. (JK-RN)
Mnohé diskuse o energii, bez jediného slova o podstatě moci, vedou k mylné představě o šetrném zeleném kapitalismu nějak donuceném sloužit ochraně životního prostředí. Ve skutečnosti se moc soustřeďuje kolem bohatství. (JK-RN)
Soukromé vlastnictví obchodu a průmyslu znamená, že rozhodující politickou silou ve světě je soukromá moc. Korporace budou vždy mít navrch nad sebenepatrnějšími zákony a předpisy snažícími se omezit jejich zisk. Toto překáží fungující demokracii potřebné k boji s klimatickými změnami. Jedině rozbití moci korporací a jejich převedení pod společenskou kontrolu umožní překonat globální ekologickou krizi. (JK-RN)
Problém je potřeba hledat v základech společenského zřízení.
Jonathon Porritt není ani zdaleka sám, kdo se domnívá, že problém je potřeba hledat v základech společenského zřízení. Už před více než rokem jsem pro vás přeložil jiný článek z Guardianu. Napsal ho Robert Newman a dal mu jednoznačný titulek: Buď kapitalismus nebo obyvatelnou planetu - nemůžeme mít obojí. Vývoj uplynulého roku dává takovýmto názorům více než za pravdu. (JK)
http://www.blisty.cz/art/33761.html
Přestaňte nakupovat, nebo planeta praskne
Jindřich Kalous (JK)
http://www.blisty.cz/art/27470.html
Buď kapitalismus nebo obyvatelnou planetu - nemůžeme mít obojí
Jindřich Kalous shrnul článek Roberta Newmana (JK-RN)
http://www.blisty.cz/art/24865.html
Konzumní strategie masírují společnost tak, aby samostatně uvažovala co nejméně
David Formánek (DF)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Konzumerismus (wiki)