Samota
Samota jeden z nejhorších okamžiků...Pokud je člověk neustále sám začne se uzavírat sám do sebe a hlavou se mu hemží černé myšlenky a špatné vzpomínky...Je to stav kdy má člověk pocit jakoby mě zešílet z bolesti a smutnu která se tak najednou objevila v jeho duši.V takovém stavu je touha po blízkosti lásky a společnosti silnější než cokoli jiného dá se říct že nic jiného se mi nehoní hlavou spolu s černými myšlenkami.Pocit že zůstáváte stát jako neviditelný kůl v plotě který každý obejde a nevšimne si ho je více než nepříjemný a naše srdce zaplňuje lítostí.Přestože mlčíme uvnitř hluboko v duši křičíme o pomoc..V tomto stavu se o nic moc nelišíme od temných osob ,upírů vlkodlaků atd...často v literatuře se s nimi ztotžňujeme protože i když nejsem odsouzeni k věčnosti a nočnímu životu,naše duše si tak připadá...