Kruh času
Kruh času
nepředběhnu
a proti proudu jít,
když Konec už v dohlednu
začíná se o Začátek přít
Že jeden bez druhého
jen těžko by existoval
- zapomněl Začátek i Konec...
jen já si pamatoval
pocit jedinečnosti,
který tolik se růst bál
V Kruhu času
ztratil jsem,
co Vesmír do vínku mi dal
Komentáře
Přehled komentářů
ono, když si ten kruh představíš, jak se jím prodíráš proti proudu a stojíš už skoro na konci, ze kterýho vidíš začátek, tak to zas tak těžký není, pak si uvědomíš, že každý z nás se rodí dokonalý, jedinečný a během let o tu dokonalost přicházíme, když se prodíráme tím kruhem až na konec, aby jsme zjistili, že jsme v tom kruhu ztratily to jediný, co jsme dostaly - čas na šanci žít
.....
(párkostroj, 9. 11. 2011 19:41)nazdar ty stará dobrá rezervačko,tvé básně bych poznal i o půl noci se zavřenýma očima a hladovej.....básen v duchu jinotaje s myšlenkou lásky,marnosti a časové existence....gut....dal sem si jí třikrát,páč byla i složitá.
:o)
(čmelda, 25. 11. 2011 23:05)