Reggae a ragga v 90. letech
V 90. letech se stal populárním D-jayem Buju Banton se svými hitem boom bye bye. Později přijal rastafariánství a začal se zabývat jinou tématikou ve svých textech. Devadesátá léta přinesla rasta texty i do ragga. Největší podíl na tom měli rastamani ze sekty Bobo shanty,kteří se v předchozích desetiletích vůbec reggae nezabývali. Bylo to způsobeno hlavně tím,že zakladatel této sekty Prince Emanuel tvrdil,že reggae je jen obchod a tudíž babylon a proto se Bobo dreadi zabývali jen nyabinghy bubnováním. Prvním takovým známým Bobo dreadem v ragga byl Capleton,který se také zabýval spolu s Bounty Killerem hip hopem a občas se objevily i na nějakém tom hip hopovém albu jako hosté. Spojování raggamuffinu s hip hopem bylo v 90. letech velmi oblíbené,také se ragga vokály začaly využívat hojně v Anglii nově vznikajícím stylu: Jungle. Asi neznámějším interpretem jehož hity se v junglu využívaly byl General Levy,který aniž by o tom věděl byl nekonurováným králem junglu i když se věnoval ragga. Mohlo by se zdát,že roots reggae už nadobro odzvonilo ale i v 90. letech se vynořila nová vlna zpěváků mezi ně patří:Evreton Blender,Tony Rebel,Luciano,Yammi Bolo a stále populární byl také Cocoa tea,který se prosadil v 80. letech. Znovu se na podiích objevil veterán ze zlaté éry roots reggae Horace Andy,který v té době spolupracoval s britskými Massive attack. Dokonce i Dennis Brown a Gregory Isaacs stále udávali směr v roots reggae ale Dennis Brown v roce 1999 zemřel a Gregory Isaacs se odmlčel.