TAJEMNÁ HORA, TAJEMNÉ MĚSTO MACHU PICHU,
ZÁVĚREČNÉ SLAVNOSTl -FIESTA
Text pověsti:
„Kameničtí Inkové, slyšte šestou a závěrečnou pověst, kterou vám chci vyprávět. Věřím, že jste zvědavi, zda byl vůbec objeven poklad, který Inka Titu nechal zakopat na neznámém místě v lese před osudnou bitvou, o které jsem vám již vyprávěl.
Kdysi vybírali Indiáni v každé osadě za svého náčelníka muže nejbohatšího a nejsilnějšího. Ten byl potom podřízen již jen velkému Inkovi, který jeho postavení musel schválit.
V malé vesnici, krčící se na horském úbočí, žil Uathiacuri. Byl velmi chudý, chodil otrhaný a živil se jen polosyrovým masem a ovocem, které nasbíral v lese. Les byl vlastně jeho domovem a díky tomu znal také všechny bylinky, které zde rostly. Naučil se, ze kterých lze uvařit léčivý čaj, ze kterých je možné připravit hojivou mast. Kromě toho byl velmi zbožný a každý večer mně obětoval něco, ze svého skromného majetku. Proto jsem se rozhodl, že Uathiacurovi dopomohu k lepšímu životu.
Nedaleko, ve vesnici Anchicocha, žil velmi bohatý Indián. Střecha jeho domu byla pokryta ptačími péry všech barev a zdi potaženy vzácnými látkami. Choval velké množství lam, červených, modrých, žlutých a zelených, které obdivovali všichni sousedé. Lidé přicházeli z daleka, aby se mu poklonili a požádali ho o radu, poněvadž v celém kraji platil za muže velmi moudrého.
Jednoho dne tento muž onemocněl a nikdo ho nedokázal vyléčit, nikdo neznal příčinu nemoci, jež ho sužovala.
V té době se chudý Uathiacuri vracel z dlouhé cesty, až od Machu Picchu, a já se rozhodl, že nastala doba mé pomoci. Poslal jsem mu naproti lišku se vzkazem: podaří-li se ti uzdravit nemocného boháče, sám brzy budeš uctíván jako bohatý a moudrý muž.
Uathiacuri nezaváhal ani chvilku a vydal se do vesnice Anchicocha. Celé tři dlouhé dny stál u Indiánova lůžka a připravoval pro něho léčivé zábaly. Čtvrtého dne se bohatý Indián jako zázrakem opět plný síly postavil na nohy.
Do širokého okolí se roznesla zpráva o umění mladého Inky.
Po týdnu, během kterého Uathiacurimu boháč z vděčnosti snášel různé dary, se vracel přes les do své rodné vesnice.
Došel na paseku a chtěl si utrhnout pár šťavnatých stébel, aby si oživil sily. Jakmile se však sehnul k zemi, spatřil zvláštní, uhlem pomalovaný kus kůže. V údivu si ji prohlížel a se zatajeným dechem si uvědomil, že je to před dávným časem ztracená mapa s pokladem velkého Inky Tita.
Z Uathiacuri se stal velmi bohatý muž, a protože byl i chytrý, netrvalo dlouho a Inkové z osady si jej zvolili za svého náčelníka.
BRÁNA DO ŘÍŠE SLUNCE - MACHU PICCHU
Text, s jehož obsahem se děti seznámí:
Průzračné, čisté a dokonalé město Říše Inků - Machu Picchu - se tyčí ve výšce 2500 m na vrcholu mohutné hory, jejíž stěny se prudce svažují do propasti. Machu Picchu můžeme ještě dnes zhlédnout z vysoké skály, na kterou se dostaneme pouze kamenným schodištěm, vytesaným před staletími Indiány.
V indiánských kronikách se Machu Picchu nazývá skrytým nebo neviditelným městem. A je skutečně tak neviditelné, že je španělští dobyvatelé nedokázali nikdy objevit. I přesto, že leží 100 km od hlavního města Cuzca. Na své objevení čekalo město až do roku 1911.
Proč bylo město založeno?
Toto město bylo jedno z mála opevněných měst (obehnáno zdí). Založeno bylo krátce po napadení Španěly, kdy začalo být ohrožováno hlavní město Cuzco.
Tehdy se Inkové rozhodli, že vybudují na jednom z nejpříkřejších vrcholů okolních hor svou nedobytnou pevnost. Sem pak ukryli své panovníky, vědce a prosté zemědělce, kteří se starali o obživu.