INFORMACE - GENETICKÁ METODA
NĚKDY SE OBJEVUJÍ DOTAZY A POCHYBNOSTI, ZDA TATO METODA JE VHODNÁ I PRO DĚTI, KTERÉ MAJÍ NĚJAKOU SPECIFICKOU PORUCHU UČENÍ. JAKO ODPOVÉĎ NA TUTO OTÁZKU PŘIKLÁDÁM ČLÁNEK ZE SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLY:
clanky.rvp.cz/clanek/c/S/1521/GENETICKOU-METODU-CTENI-MOHU-DOPORUCIT.html/
DISKUSE RODIČŮ K TĚTO METODĚ:
www.rodina.cz/scripts/diskuse/novep_tree.asp
HLAVNÍ VÝHODY:
- DÍTĚ SE UČÍ JEN JEDEN TVAR PÍSMENE (U ANALYTICKO-SYNTETICKÉ SE UČÍ ROVNOU 4 TVARY)
- BRZY ZAČÍNÁ ČÍST - NENÍ DEMOTIVOVANÉ
- ČTE S POROZUMÉNÍM - SLABIKA NENESE VÝZNAM
- PSÁT ZAČÍNÁ AŽ V POLOLETÍ - DO TÉ DOBY PROVÁDÍ GRAFOMOTORICKÁ CVIČENÍ K UVOLNĚNÍ RUKY
- JEDNÁ SE O METODU, KTERÁ JE PŘIROZENÁ VÝVOJI DÍTĚTE
- DĚTI BRZY ZAPISUJÍ SVÉ VLASTNÍ MYŠLENKY
INFORMACE ZE SROVNÁNÍ OBOU METOD:
Pozitiva analyticko-syntetické metody
Analyticko-syntetická metoda má dlouhodobou metodickou tradici, je tu k dispozici velké množství didaktického materiálu k procvičování. Všechna nakladatelství, která vydávají Slabikář, mají ucelenou řadu učebnic, které s touto metodou korespondují (více či méně zdařile). Některé jsou velmi kvalitní, napsané a ilustrované renomovanými autory. Pro dostatek materiálu není náročná na přípravu a invenci učitele.
Tato metoda není příliš náročná na fonematické rozlišování, analýzu a syntézu. Děti v počátečním stádiu spojují pouze dvě písmena. Proto je s určitými úpravami vhodná i pro děti mentálně retardované.
Negativa analyticko-syntetické metody
Tato metoda je založena na technice (v podstatě drilu), použití je až druhotné. Dlouhá a poměrně nezáživná etapa předslabikářového období, která pro malé děti „nemá smysl“ u mnoha prvňáčků vyčerpá jejich počáteční nadšení. Poměrně krátké období rozvoje grafomotoriky může přispívat k pozdějším problémům s psaním a současné osvojování několika tvarů písmen je pro hodně dětí složité. Poměrně plynulé čtení po slabikách může učitele ukolébat ke spokojenosti, přestože dítě někdy neví, co čte. Simultánní osvojování několika tvarů písmen rozložené do takřka celého školního roku umožňuje jen velmi málo psaní v prvním ročníku použít pro tvořivou činnost.
Pozitiva genetické metody
Zde je kladen důraz na použití, smysluplnou komunikaci pomocí čtení a psaní. Děti již na podzim mají osvojena všechna velká tiskací písmena a s dopomocí dovedou napsat několik krátkých vět na určité téma. Výuka čtení a psaní je neoddělitelně propojena, dovednost číst vyzývá k použití psaní a naopak. Již v prvním ročníku tak může nastoupit radost z tvůrčího psaní, dovednosti číst se využívá třeba i k zadání samostatné práce, k získávání informací. Na jaře jsou děti schopny zvládnout i náročnější projekt. Všemi těmito kompetencemi jsou velmi povzbuzeny, škola je baví. Škola obvykle baví i učitele, protože jeho práce je opravdu tvořivá. Proto tato metoda je s oblibou používána ve školách, které jsou zaměřené na kompetence, kde se upouští od drilu. Jsou to zpravidla pilotní školy rámcového vzdělávacího programu, školy pracující s programem Začít spolu atd. Na počáteční výuku genetickou metodou lze velmi dobře navázat pokročilejšími metodami tvůrčího psaní a metodou Psaním a čtením ke kritickému myšlení.
Negativa genetické metody
Poměrně krátká novodobá tradice má tu nevýhodu, že dosud jediný slabikář pracující s genetickou metodou, který vydalo nakladatelství SPN. Než vyšel pracovní sešit ke genetické metodě, museli si učitelé procvičovací texty a cvičení vytvářet sami. Stále je tu velký prostor pro invenci a tvořivost učitele, ale i velká náročnost na přípravu. Přípravy na volné psaní, každodenní dopisy, projektové dny – to všecko zabere hodně času.
Další nevýhodu genetické metody vidím v náročnosti na fonematické uvědomování, analýzu a syntézu. Dle psychologických výzkumů by vývoj fonematického uvědomování měl být ukončen v předškolním období, ale praxe ukazuje, že celá řada dětí vstupuje do první třídy s neúplným nebo chybně vytvořeným hláskovým inventářem, celá třetina školních začátečníků má dyslálii. Mnoho dětí hlásky „neslyší“ a bez intenzivního tréninku by nebyly schopny ve čtení genetickou metodou pokračovat.
Další „nevýhoda“ bývá spatřována v tom, že některé kvantitativní ukazatele, jako je rychlost čtení, nedosahují úrovně požadované metodickými doporučeními pro analyticko-syntetickou metodu. U genetické metody ale rychlost čtení není na prvním, ba ani na druhém místě důležitosti.
Argumentem nezasvěcených proti genetické metodě je tzv. dvojí čtení. Dvojí čtení je opravdu škodlivým návykem u analyticko-syntetické metody, kde brzdí vývoj čtenářských dovedností. U genetické metody je přirozenou součástí metodické řady, s vyšší úrovní čtenářských dovedností samo vymizí.
Všichni praktici, kteří genetickou metodu používají, mohou potvrdit, že stejně jako u analyticko-syntetické, i u této metody se vyskytují dyslektici.
U některých dyslektiků, kteří byli vedeni analyticko-syntetickou, ale i genetickou metodou, se dyslexii nedaří reedukovat, nezabírá žádná (ani globální) metoda. Dyslexie není otázka metody. V podstatě se dá říci, že různým dětem vyhovují různé metody. Žádnou metodou se nezavděčíme úplně všem.
VHODNÁ KNÍŽKA:
www.grada.cz/obrazkove-cteni-ve-skole-od-zimy-do-jara_6906/seznam/katalog/