Korošík Vlastimil

Pravici nezáleží na tom, že se její vinou dostane do potíží většina občanů a zrůdný experiment reforem dopadne i na ekonomiku. KSČM proto po nových volbách navrhne zrušení daných zákonů.

Tato slova v různé podobě zazněla v sobotu na jednání Ústředního výboru KSČM v projevu jeho předsedy Vojtěcha Filipa, v dalších vystoupeních i v přijatém stanovisku.

Filip připomněl, že zkorumpovaná pravice bude brzy organizovat oslavy listopadu 1989. »Objektivně přiznejme, že zde byla šance, aby všechny změny vedly ke zlepšení života občanů ČR. Pokud by byla rozumně a účelně využita, mohla tenkrát československá společnost směřovat k prosperitě, ke všestrannému rozvoji a naplnit očekávání lidí. Realita je jasná, nestalo se tak. Úroveň vlád, které se střídaly u moci, je stále horší,« konstatoval. Slibované lepší časy nenastaly ani po utažení opasků, naopak máme před sebou další krizi.

V době převratu sice trpěla republika nedostatky, ale měla ve svém majetku značná aktiva. A dnes? Zahraniční dluh je zhruba 1,5 bilionu korun a dále roste, dluhy podniků a kolem bilionu dluhů domácností. Oč méně má ČR majetku, o to víc má problémů. A vláda je neschopná je řešit.

»Musíme zefektivnit svoji práci tak, abychom byli v soutěži politických stran mnohem úspěšnější. Nikdy pro to nebyla vhodnější doba než dnes. Lidé totiž znovu chtějí slyšet pravdu. Lží za 22 let bylo opravdu hodně,« zdůraznil Filip s tím, že zbraní KSČM je a zůstává pravda. Jako jediná z parlamentních stran není spojena s finančními machinacemi a rozkrádáním státního majetku. Jedině KSČM je reálnou opoziční levicovou parlamentní stranou. O tom se naposled mohli lidé přesvědčit při nedávném jednání sněmovny.

KSČM má svou historickou roli: »Stát na straně občanů,« uvedl Filip. Naléhavým úkolem je podle něj přesvědčit levicového voliče, že řešením není trpně čekat, jak vše dopadne.

Místopředseda ÚV KSČM Stanislav Grospič v odůvodnění stanoviska k politické situaci zdůraznil, že reaguje především na asociální, protilidové reformy. Je přesvědčen o tom, že bez spolupráce s většinou občanů není reálné je ve sněmovně změnit.

Nepokoje na severu zavinila vláda

Europoslanec Jaromír Kohlíček považuje za alarmující v ČR i v celé EU likvidaci posledních zbytků sociálních jistot. Tikající bomba v severních Čechách je podle něj »vynikajícím sociálním krytím proto, co nám připravila asociální vláda. Muselo to tam vybouchnout,« zdůraznil. Tvrdí, že masové stěhování sociálně vyloučených skupin občanů do nejchudších regionů různými spekulanty s bytovými domy vytváří pnutí i v dalších místech. Vzedmutí nepokojů ve Šluknovském výběžku je podle něj jen důsledkem asociálního chování vlády. KSČM vidí řešení v tom, aby i sociálně vyloučení rodiče posílali děti do školek a zapojili je i do zájmové činnosti. Dále v zajištění zaměstnanosti lidí, kteří často žijí ze sociálních dávek a z šedé ekonomiky, a také ve vzdělávání nejen dětí a mládeže, ale i dospělých.

V diskusi zazněl i návrh z některých okresů, aby se KSČM poté, co byla zažehnána hrozba výstavby amerického radaru v Brdech, zajímala o to, co se zde bude dít po zrušení vojenského újezdu. Cílem je ochránit tuto oblast tak, jak si přeje většina lidí z dotčených obcí.

Církve mají dostat to, co nikdy nevlastnily?

Komunisté odmítají, aby církve dostaly majetek, který v minulosti pouze spravovaly. Materiál Přístupy KSČM k církevním restitucím uvedl Stanislav Grospič. Upozornil, že současná církevní i většinová politická reprezentace se snaží veřejnosti vnutit představu, že církve vytvářely v naší zemi po staletí především vlastní prací ohromné hodnoty, které jim byly po Únoru 1948 zcizeny – proto jsou nutné restituce. Odborná díla a expertizy však toto tvrzení vyvracejí. »Předání majetku by nebylo restitucí, tj. nápravou původního stavu,« uvedl Grospič. Už počátkem 90. let přijalo tehdejší FS ČSFR zákony, na jejichž základě byl předán majetek řeholním řádům, kongregacím a olomouckému arcibiskupství. Šlo o 170 objektů. Tehdy katolická církev prohlašovala, že už nic jiného nebude požadovat. V letech 1997-1998 církve převzaly na základě vládních usnesení na dva tisíce nemovitostí! Velký majetek, zejména pozemky, je blokován podle zákona o půdě, a obce s ním nemohou nakládat. Vláda chce nyní vydat majetek v hodnotě 75 mld. Kč a 59 mld. Kč ve finanční hotovosti. »V době vysoké zadluženosti ČR, vysoké nezaměstnanosti, nárůstu chudoby, zbídačování a prudkosti vykořisťování, jsou případné restituce majetku církvím podle KSČM dalším plivnutím do tváře většině české společnosti,« prohlásil Grospič.

Ústřední výbor schválil návrhy programových dokumentů k VIII. sjezdu KSČM, který se bude konat v květnu 2012. Proběhla k nim obsáhlá debata. Europoslanec Miloslav Ransdorf např. vyslovil obavu o zajištění jejich politického významu, zvláště pokud nebudou důležité otázky z diskuse přeneseny mezi občany. Kromě všeobecných připomínek padly i zcela konkrétní návrhy – např. začlenit do střednědobého programu strany i úkol prosazovat zákon o dlouhodobém výhledu (do r. 2050) v otázce snížení emisí.

Návrhy dokumentů budou předloženy k diskusi členské základně. Filip konstatoval, že by v ní měly být »rozbořeny, překopány«, aby se na základě výsledků diskuse mohly vytvořit znovu.

12. 9. 20