Korošík Vlastimil

Sedm mezinárodních vojenských inspektorů, včetně jednoho Čecha, stále zadržují proruští aktivisté ve východoukrajinském Slavjansku, o podmínkách jejich propuštění ale s Kyjevem vyjednávají. Ozbrojenci na východě země ještě ve středu ovládli další dvě města - Horlivku a Alčevsk. Ukrajinská vláda mezitím oznámila, že situaci na východě nemá pod kontrolou a že navrhuje v květnu spolu s prezidentskými volbami uspořádat i referendum o celistvosti země. Ve čtvrtek výrazně zvedla ceny plynu.

Síly domobrany

Jeden z vůdců povstalců, slavjanský starosta Vjačeslav Ponomarjov, včera oznámil, že vyjednávání s Kyjevem o osudu vojenských pozorovatelů pokračuje a že cílem je vyměnit je za proruské aktivisty, které ukrajinské úřady zadržují. I Putin s Lavrovem opětovně vyzvali k propuštění inspektorů, zároveň ale zdůraznili, že na tamní »síly domobrany« vliv nemají. Evropští vojenští pozorovatelé byli podle Lavrovova názoru ve Slavjansku nastrčeni.

Ozbrojenci dostali pod kontrolu další úřady navzdory údajné bojové pohotovosti ukrajinských ozbrojených sil a mobilizaci územní obrany. Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov ve středu přiznal, že Kyjev nekontroluje situaci v Doněcké a Luhanské oblasti.

Moskva opětovně kritizovala Ukrajinu za vojenské operace na jihovýchodě země. Ruský prezident Vladimir Putin v telefonickém rozhovoru s německou kancléřkou Angelou Merkelovou řekl, že pro vyřešení krize je klíčové, aby Kyjev stáhl své ozbrojené síly, ukončil násilnosti a zahájil celostátní dialog.

Mezitím Ukrajina počínaje včerejškem výrazně zvýšila ceny plynu pro domácí odběratele, domácnosti nově zaplatí o 40 % více a v dalších letech ještě 2x o dalších 20 % více. Kyjev tak učinil na nátlak mezinárodních věřitelů tzv. Trojky výměnou za půjčky. Kontroverzní Mezinárodní měnový fond ve středu Ukrajině potvrdil dvouletý program hospodářské pomoci v hodnotě 17 miliard dolarů (340 miliard korun). První část peněz, a to tři miliardy dolarů, by Ukrajina mohla získat zhruba do týdne. Ovšem není to půjčka
jen tak. Její součástí je, jak už to u MMF bývá, vydírání a naprosté podmanění si dlužníka.

Referendum?

Podle Moskvy je návrh Kyjeva na referendum spolu s prezidentskými volbami 25. května jen přetvářka, která napětí neuklidní. Krizi by podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova ale mohla vyřešit zprostředkovatelská mise OBSE. Alespoň to sám navrhl během svého latinskoamerického turné v peruánské Limě. »Rusko se domnívá, že dialog mezi kyjevskými úřady a jejich oponenty na jihovýchodě země by mohl probíhat pod záštitou OBSE,« řekl Lavrov. »Doufáme, že naši západní kolegové nebudou Ukrajincům bránit, aby se dohodli, jak budou dál žít,« dodal. Podle Lavrova jsou stoupenci federalizace na východě Ukrajiny pod stálým tlakem Kyjeva, který jim vyhrožuje ozbrojeným násilím.

Van Rompuy v Bratislavě

Bez uzavřené dohody Slovenska a Ukrajiny o zpětných dodávkách zemního plynu na Ukrajinu by EU musela zvýšit tlak na Moskvu, prohlásil poněkud legračně ve středu v Bratislavě prezident EU Herman Van Rompuy po schůzce se slovenským premiérem Robertem Ficem.

Slovenský přepravce plynu Eustream tento týden podepsal s ukrajinskou společností Ukrtransgaz memorandum o dodávkách plynu východnímu sousedovi Slovenska. Kyjev tak v budoucnu sníží svou energetickou závislost na Rusku.

Dohoda o zpětných dodávkách plynu ze Slovenska na Ukrajinu počítá s přepravou menšího množství plynu, než Kyjev původně požadoval. Slovensko by od podzimu mělo dopravovat plyn prostřednictvím záložního plynovodu mezi oběma státy. Tímto způsobem dokáže Ukrajina zajistit necelou pětinu své roční spotřeby plynu. Kyjev původně žádal dodávky přes kapacitně větší tranzitní plynovod, kterým proudí ruský plyn přes Slovensko dále do západní Evropy. K tomuto kroku by ovšem Bratislava podle představitelů slovenské vlády i Evropské komise potřebovala získat souhlas Ruska.