Jdi na obsah Jdi na menu
 


Budu volit komunisty!

31. 8. 2013

 

 

 

 

Rozhovor Haló novin se Stanislavem Antonivem, předsedou Odborového svazu Stavba ČR

Nechtěná vláda skončila, budou nové volby. Jste rád, že došlo i na slova odborářů?

 

 

 

Je paradoxní, že vláda padla jen díky tomu, že pan premiér nezvládl svůj osobní život. Odbory za pomoci dalších občanských sdružení levice zorganizovaly demonstrace, někdy jsme měli na své straně i zaměstnavatele. Třeba ve stavebnictví, protože vláda skutečně neměla žádnou ekonomickou politiku, ale jen politiku tupých škrtů, což třeba v našem odvětví – a s námi se svezou další – znamenalo zbytečné propouštění lidí. Přitom bylo třeba stavět dopravní infrastrukturu, byty…

Vláda nás však neslyšela. A pak měla drtivá většina občanů ještě jedno štěstí. Že jsme si v přímé volbě zvolili prezidentem Miloše Zemana. Kdyby na Hradě nebyl on, ale Karel Schwarzenberg, strůjce demontáže státu, a to zdaleka nejen sociálního státu, doteď jsme tu měli vládu Miroslavy Němcové, vlastně by Miroslav Kalousek vládl dál. Paradoxně tedy můžeme nejvíc poděkovat Petru Nečasovi, a druhý dík patří prezidentu Zemanovi, že splnil předvolební sliby. Reakce největší opoziční strany ČSSD nebyla právě v té chvíli přesvědčivá.

Takže my, odboráři, jsme rádi. Proto také - když jsme jednali s ČSSD a s levicí vůbec, jsme upozorňovali na to, že pokud nechtějí zpět tzv. stojedničku tentokrát Miroslavy Němcové, měli by koordinovat své názory a představy s prezidentem. Zaplaťpánbůh to dopadlo, jak to dopadlo. Sněmovnu máme rozpuštěnou, a teď bude hodně záležet na nás všech. Odbory už schválily zásadní materiál, který se nazývá Požadavky ČMKOS na budoucí vládu. Budeme je adresovat všem relevantním kandidujícím politickým stranám, aby věděly, oč nám jde.

Jaké jsou tedy vaše základní požadavky?

Je to rozvoj ekonomiky. Prioritou musí být napravení toho, co tu předvedla minulá zločinná vláda. Je třeba se rychle zaměřit na prorůstová opatření. To se týká hodně našeho odvětví, které se neustále propadá. A i když by Rusnokova vláda už chtěla dělat některá opatření, naráží na to, že její předchůdkyně nejenže snížila prostředky, ale také rozbila odborný aparát na ministerstvu dopravy, Ředitelství silnic a dálnic. Stavby nejsou připravené, chybí legislativa. My tu máme prostředky z EU, neutratíme je, a propouštíme lidi.

Pak jsou tu daně. Není možné, aby všichni platili nízké daně. My jsme jasně pro daňovou progresi. Tak jak máme zatím možnost srovnat programy dvou největších levicových stran – ČSSD a KSČM, které jsou nám blízké, našim představám podobné. Totéž platí o záchraně sociálního státu. Nám je blízká teze obou stran – požadavek na zvýšení minimální mzdy. Sedm let jsme o to bojovali, minimální mzdu však zvýšil až kabinet Jiřího Rusnoka. Svou roli v tom nicméně sehrála i výzva prezidenta republiky a sociálních partnerů. Teze, že by se především mělo vyplatit pracovat, zajistit lidem zaměstnání, nikoli sociální dávky, je i naší tezí. My jsme přece také proti zneužívání sociálních dávek. Takže prvotní je rozhýbání ekonomiky, zaměstnanost, vrácení progrese daní alespoň před Topolánkovy »batohy«.

Naše požadavky jsme rozeslali všem našim základním organizacím a členům, a v polovině září ještě chystáme stručnější a údernější verzi. A čekáme na reakci politických stran na naše požadavky. Přejeme si, aby sněmovní říjnové volby byly skutečně o věcných tématech. Ne aby nám třeba zase Kalousek vnutil, že budeme bojovat proti prezidentu Zemanovi, protože to je snad nějaký druhý Putin. Takovým žvástům pana Kalouska snad mohou věřit jen někteří jeho stoupenci v pražských kavárnách.

Hodně lidí mohou oslovit i další strany, pravicové, i ty nově vznikající, různě »recyklované«, které je lákají na líbivá slůvka…

Pražáci by si měli opravdu uvědomit, že na venkově je život hodně složitý, i naši stavbaři by si měli uvědomovat, že volby by měly být o programu stran, o tom, jak strany v minulosti svůj program držely, ne o líbivých heslech některých kandidátů. Ani o tom, že nám zde vznikají nové Věci veřejné v podobě Babišova ANO 2011 či Okamurova Úsvitu. Lidé by se jich měli ptát – jak zajistíte to, co slibujete.

Teď bude hodně záležet i na odborových funkcionářích, a to včetně základních organizací, jak budou vysvětlovat ostatním zaměstnancům, že když už konečně budou nové volby a můžeme pomoci situaci v zemi řešit, neměli bychom zase spadnout do bláta. Neměli bychom nalítnout dalším véčkařům. Jde o to, abychom skutečně volili podle programu, i na základě zkušeností z minulosti.

Kdo odboráře ještě kromě ČSSD a KSČM může oslovit?

Nás odboráře začínají oslovovat svým programem tři strany. Tou třetí je Strana práv občanů-zemanovci. Ačkoli ze SPOZ osobně příliš nadšený nejsem, ale protože mám dobré zkušenosti s řešením krize v roce 1998, když byl premiérem Miloš Zeman, věřím panu prezidentovi, že by zemanovci neuhnuli a programové cíle budou mít podobné jako ČSSD a KSČM. Ale zatím je neznáme. Pokud tedy má někdo z různých důvodů snad nějakou averzi k sociálním demokratům nebo ke komunistům, má důvod proč jít k volbám a nenalítnout zase nějakým »věcem veřejným«, které budou uhánět voliče.

Osobně se domnívám, že ti ze zaměstnanců i živnostníků, kteří se musejí živit prací, nemají nějaký spekulativní kapitál, nekradou, a nechtějí si nakrást, ODS a TOP 09 potom, co nám tu tři roky společně předváděly, volit nebudou. Kdo by to udělal, nemůže být při smyslech…

Základní požadavky odborů na vládu, která vzejde z předčasných voleb, jste už zmínil. A co ty další?

Správný je požadavek – nežvanit o protikorupčních opatřeních, ale přijmout zákon o majetkových přiznáních, a to zpětně. Pokud člověk měl nápady, podnikal, nabyl majetek čestně, nemá se čeho bát. A proč bychom takovému člověku pak jeho majetek záviděli?

Rozhodně nás osloví program, který mají ve svých cílech ČSSD i KSČM, tj. něco udělat s církevními restitucemi. Proč bychom měly dávat církvím tak velkorysé dary? Nejen prezident T. G. Masaryk se musí obracet v hrobě, ale i císař Josef II. by se podivil, čeho jsme schopni. Jsou plné kostely? Když ano, nechť si to platí věřící, odbory si taky musí platit členové. Nikdo jim tak velkorysé dary nedá, a přitom jsou to zástupci zaměstnanců.

To, co tu provedla Nečasova vláda, je gauneřina. Když se vykládá, že se muselo snížit navyšování důchodů, když se vymýšlely sKarty, a lidi přicházeli o invalidní důchody… Něco jiného je zneužívání dávek a něco jiného je, když člověk maká, platí si pojištění a pak nemá nic dostat? To je nepřijatelné. Proto odbory požadují skutečná opatření.

Jaké tedy bude hlavní poselství zaměstnancům?

Zaměstnancům bych vzkázal: Nenalítněte znovu! Ale nejde jen o ně. Zdá se mi, že málo si pamatují i někteří senioři. Nechť si uvědomí, jak se k nim chovala Nečasova vláda.

Odbory přirozeně tíhnou ke stranám nalevo od středu, ale měly by se otevřeně přidávat ke konkrétní politické straně, radit svým členům, koho mají volit?

Přidat se ke konkrétní straně podle mě nemůžeme. Musíme zůstat nadstraničtí. Byla v minulosti chyba ROH, že se spojila jen s jednou stranou. To ani dnes nejde. Naši členové jsou v drtivé většině bezpartijní, máme mezi sebou i členy levicových, ale třeba i středových stran. Na druhé straně bychom se měli chovat tak, jak se chovají odboráři na Západě. Měli bychom vstupovat do stran, angažovat se v nich a prosazovat se na jejich kandidátkách. To jsem vždy hlásal.

Hlásal?

Hlásal. Teď jsem zjistil, že toto mé hlásání narazilo i ve straně, jejímž jsem dlouholetým členem a jejímž slibům jsem osobně uvěřil.

Jde o ČSSD?

Jde o sociální demokracii.

Na jejich kandidátkách jsou odboráři pravidelně. Richard Falbr, Cyril Zapletal, Milan Štěch, nyní Jaroslav Zavadil…

ČSSD nám nabídla, že by předsedové svazů mohli kandidovat na jejích kandidátkách. Já jsem tomu uvěřil. Nikdy jsem nechtěl kandidovat, tentokrát jsem si řekl, že když jsou ve sněmovně podnikatelé, mělo by tam být i víc odborářů. A tak jsem tuto nabídku akceptoval.

Takže se s vámi možná budeme po volbách setkávat ve sněmovně?

Nebudete. Stalo se něco pro mě trochu nepochopitelného. ČSSD mě dala na 25. místo.

Takže jenom jako křoví?

Ano, je to nevolitelné místo. Dokonce si myslím, ve středu jsem napsal dopis v tom smyslu předsedovi Bohuslavu Sobotkovi, že je to svérázná aplikace toho, jak chce ČSSD spolupracovat s odbory. Příčiny asi znám. Kdybych nebyl členem ČSSD od roku 1990, možná se to povedlo.

Nemělo by být naopak vaše dlouholeté členství obrovské plus?

Nepatřím k mlčícím členům strany. Ve středních Čechách jsem kritizoval to, že poslanec Richard Dolejš byl napojený na Davida Ratha apod., a chtěl jsem, aby se z toho vyvodila politická zodpovědnost. Výsledkem je, že se takto nepochopitelně tento vlivný člen strany postaral o to, abych byl na nevolitelném místě. Ale to by mě nijak nemrzelo.

Proč z vašich slov cítím opak - že vás to mrzí, a hodně?

Stalo se. Bylo však řečeno, že rozhodnout o tom může vedení sociální demokracie. V sobotu Ústřední výkonný výbor ČSSD nerozhodl o ničem. Je to citlivé, ale strana neměla něco slibovat, když to nemohla zrealizovat. A já bych tu kandidaturu nebral. Proto jsme se také nyní poradili ve svazu a z kandidátky jsem odstoupil. Kdybych v tom byl sám, snad bych tam ještě mohl zůstat. Ale já jsem kandidoval jako předseda svazu, který zastupuje zaměstnance významného odvětví…

Mám teď problém volit ve středních Čechách vlastní stranu, je to pro mě smutné. Ale vím, že tam jsou jiné levicové strany. Znám dobře lídra kandidátky KSČM Stanislava Grospiče, i další kandidáty. Rozhodl jsem se, že budu volit komunisty. A doufám, aspoň to ČSSD na svém posledním sobotním zasedání vyhlásila, že už se nezopakuje situace z minulosti, a získá-li levice ve sněmovně většinu, nepůjde do koalice s ODS a TOP 09, které zemi přivedly k dnešku.

Tím levici hlas dávám. Chceme-li volit levici, jak už jsem řekl, máme na výběr… A věřím, že se můj hlas neztratí. Věřím prezidentovi, že má takový vliv na levicové strany, i když ony jsou suverény, že po volbách najdou společnou řeč, vždyť mají v programech hodně stejných či podobných cílů. Věřím, že Miloš Zeman může vytvořit atmosféru, aby si hodně lidí uvědomilo, že pro změnu je potřeba dát hlas levici. ČSSD snad už neudělá to, co učinila v roce 2002! To by spáchala sebevraždu. Věřím, že Zeman a levice jsou nyní na jedné lodi. Na jedné lodi jsou zaměstnanci, a dokonce si myslím, že i slušní podnikatelé.

Pokud vás dále zajímá, co S. Antoniv od voleb očekává, čtěte sobotní tištěné Haló noviny.

Marie KUDRNOVSKÁ