1996

Jedním slovem se tento rok charakterizovat nedá. Byl poměrně převratný (málem doslova), úspěšný a také poměrně činorodý. Trochu netradičně nezačal tento rok pro nás žádným závodem. Přestože se vlastně celý leden kolem jednoho závodu všechno točilo. Sešli jsme se na týden v Petříkově, abychom společně natrénovali své psy na delší tratě a také abychom si pořádně zajezdili.Takže zatímco Pavel absolvoval už svou několikátou jízdu na saních, na Gejzu čekala jeho první. A byl to skutečně křest ohněm. Tedy spíš větrem. Trasa vedla z Petříkova (780m n.m.) na Šerák (1351m n.m.) a odtud proti vichřici na Keprník (1423m n.m.) přes Brannou zpět na Petříkov. Rozhodně to však stálo za to, až na Jarina který si zlomil zápěstí (při jednom poryvu větru neudržel saně). Kromě této události, se však celý týden vydařil. Včetně závěrečného výjezdu na Kralický Sněžník (1423m n.m) vzdáleného z Petříkova 27 km. Tato cesta se však málem stala Jarinovi opět osudnou , neboť sjel z cesty a na Kraličák si to namířil přes Polsko. Naštěstí vše dobře dopadlo a Jarin se nám vrátil , ale bylo to už na čelovku. Jen Pavel své saně při jedné jízdě trocho očesal a zbavil je tak zbytečné zátěže v podobě výztužných latěk. Ale jezdit se na nich rozhodně dalo.

Jak jsme již uvedli, vše se na Petříkově točilo kolem jednoho závodu. Ano, samozřejmě šlo o II. ročník JESENÍKY 96 Ramzová 20.-21.1.1996. Ovšem k naší velké smůle těsně před závodem roztála většina sněhu a tak se původně MIDová trať smrskla na sprint na 5 km. Ale opět jsme osvědčili vynikající schopnosti a i přes nepřízeň počasí se podařilo trať připravit a závod se jel (to jsme ještě netušili, co nás čeká za rok). Pochopitelně i sobotní country bál se vydařil. Však také bylo o čem povídat, protože kvůli zmatkům časoměřičů na startu byl málem podán protest, ale vše se ke spokojenosti všech vyřešilo. Pravda ale také je, že okresní veterinář vůbec nechtěl závod povolit pro určité legislativní nedostatky a chybná razítka. Nakonec vše dobře dopadlo a my mohli oslavit úspěchy. Takže rychle k našim výsledkům: Kategorie Skj byla pro nezpůsobilý terén zrušena. V kategorii C od nás nikdo nestartoval. V kategorii B osamoceně bojoval Jarin. Ale bojoval statečně a obsadil 6. místo. V kategorii A startoval Kiťas a na svých prvních závodech na sněhu Pavel. Velký vzájemný souboj z toho nakonec nebyl, protože menší Pavlova zkušenost se na výsledných časech projevila. A to ještě málem zmeškal (po příjezdu manželky) start 2. kola. Ale Kiťas obsadil skvělé 1. místo a Pavel výtečné 3. místo.

Všechno už spělo k OMR v Novém Městě na Moravě. Podmínky na Mistrovství republiky vskutku důstojné, trať i počasí perfektní. Takže rychle k výsledkům, to je to co nás zajímá. V kategorii Skj nás reprezentovala děvčata. A poměrně slušně, i když jsme čekali víc. Petra nakonec vybojovala 17. místo a Simča 19. místo. Kategorie C tentokrát naší silnou stránkou nebyla. Petr Zdráhal se svými malamuty obsadil 21. místo Poněkud hůře dopadli se sibiřany Pavel a Zbyňa. Pavel 29. místo a Zbyňa 35. Inu v této kategorii je největší konkurence. Ale pro objektivitu je nutno přiznat, že Pavel jel se dvěma psy a do Zbyňkova spřežení se kousek za startem pustil malamut a přetahovaná trvala čtvrt hodiny. V kategorii A vybojoval Kiťas výborné 5. místo.

Další společnou akcí a to akcí z pohledu klubu mimořádně úspěšnou byl závod v Pohořanech u Olomouce. Tam jsme byli tak trochu domácí, protože pořadateli byli manželé Zdráhalovi. Nicméně musíme zde také uvést, že to byl jejich první a také poslední závod v našich barvách. Po skončení sezóny se rozhodli přestoupit do klubu v Prostějově. Tentokrát jsme nevyužili ubytování pro závodníky a raději jsme volili domácí prostředí a stravu u Simči. Od ní z domu to bylo , na start jen pár kilometrů. Podívali jsme se na trať, na dno několika lahví, po místních pamětihodnostech a hlavně skvěle závodili (jako obvykle). V kategorii Skj rozhodovaly vteřiny. Famózním způsobem jela Simča, která obsadila 3. místo (od zlata ji dělilo15.s a od stříbra 6.s). V kategorii C jsme měli závodníky dva. Výborně zajel Gejza, obsadil 3. místo (po prvním dnu byl dokonce 2.). Velmi dobře se vedlo také Zbyňovi, který obsadil 4. místo. Kategorie B1 a B2 se s přehledem staly kořistí našich dvou závodníků. V B1 vyhrál Kiťas a B2 Petr Zdráhal. Skvělá medailová žatva. O Petru Zdráhalovi se musíme ale zmínit ještě jednou, neboť v únoru, kdy byl ještě členem našeho klubu, se zúčastnil Mistrovství Evropy. Je potřeba říci, že v Donovalech na Slovensku jel opravdu skvěle a ve své kategorii C2 obsadil 9. místo. Koncem února, ve dnech 23.-25., jsme se na víkend sjeli na naší tradiční základně na Ramzové. Trochu podebatit, trochu popít a hlavně pojezdit po těch našich kopcích. Sestava byla téměř tradiční : Zbyňa, Gejza, Kiťas, Jarin, Simča, Lenka a Gejzova dcera Soňa. Nejprve jsme absolvovali tradiční Paprsek. Sněhu už ubývalo, ale jízda byla perfektní. Poslední den jsme absolvovali netradiční trasu na Lipovou a stalo se něco, na co bychom nejraději zapomněli. Lenka se nám po rychlé změně počasí ztratila, i když byla v první skupině. Naštěstí vše po dvou hodinách dobře dopadlo.

Nicméně láska ke psům je v nás silně zakořeněna, a proto jsme se o Velikonocích tohoto roku sešli opět. Kde jinde, než opět na Ramzové. Jednak dohodnout kdy a kde uděláme schůzi (pověřen byl opět Zbyňa) a jednak dohodnout nejrůznější výměny psů. Kiťas se definitivně dohodl s Gejzou, že mu přenechá svou fenku Funny. Hodlal od podzimu přejít do kategorie C, a proto snižoval stav. Gejza naopak chtěl postoupit do C, a proto rozšiřoval stav. Mimochodem jaro tohoto roku bylo ve znamení plodnosti našich fen. Pavlova Arisa šest štěňat, Gejzova Alka pět a Kiťasova Cindy také pět. Další velice zajímavou akcí, o které se musíme zmínit byl den dětí u ZŠ Lipová Lázně, nazvaný Rodeo rekordů. Byl ve znamení kovbojů a indiánů, a proto byl náš klub požádán o ukázku severských psů. Vzhledem k počasí jsme zvolili pulling. Pravda zúčastnili se jen 4 naši zástupci z nejbližšího okolí - Zbyňa, Radek, Pavel a Gejza, takže ani psů nebylo moc, ale diváci i organizátoři byli spokojeni. Vítězem se stal Radkův Alask, výkonem 640 kg. Za odměnu jsme byli pozváni na projížďku na koních. Přemluvit se nechal dokonce i Zbyňa (nemá tyto velké zvířata příliš v lásce), na což doplatil, když se kůň ohnal hlavou a rozbil mu nos.

O necelý měsíc později 21.-23.6. se na Ramzové konala schůze. Byli na ní přijati noví členové : Soňa Sókyová Aleš Blinka a Bohdan Roubal, ten však až po dodatečném složení mimořádného členského příspěvku v podobě lahve Fernetu. Tato schůze se nesla ve znamení "ostré" výměny názorů ohledně stanov a činnosti sekretáře - Zbyni mezi Zbyňou na straně jedné a Kiťasem s Gejzou na straně druhé. Zbyňa který až dosud neomezeně vládl klubu byl nastalou situací zaskočen. Dokonce na čas ztratil argumenty a byl ochoten svou funkci nabídnout plénu. V hlavě již zcela jistě spřádal plán, jak to příští rok udělat, aby se situace neopakovala. Nakonec se však Kiťas s Gejzou rozhodli ponechat poměrně schopného úředníka ve funkci. Konec konců ji stejně nikdo nechtěl. Je také pravda, že zbytek přísedících pro hurónský smích zapomněl pít a málem vystřízlivěl. Bylo dohodnuto, že příští závody se budou konat v Horní Lipové a jejich organizací byli pověřeni -Zbyňa s Gejzou! Po této naší sešlosti jsme směle mohli sezónu ukončit, což se náležitě stalo. Konec konců asi nejdůležitějším úkolem našeho prezidenta je, na schůzích se postarat o gurmánské lahůdky, což vzhledem ke své profesi plní vždy dokonale. Ono se také mnohem lépe diskutuje se žaludkem plným dobré krmě a lahodného moku. Jisté však je, že soudržnost klubu nemohla a nesměla být narušena. Proto vznikla "vynikající" myšlenka - že několik členů složí ze svých leadrů ideální čtveřici, která nás nominuje na ME nebo MS! Bohužel zůstalo opět jen u myšlenky!

Prvním závodem našeho tréninkového podzimu se stal sprint v Červeném Kostelci. Pořádal ho spřátelený klub "Metuje", a proto jsme se zúčastnili. Byť ne v počtu přímo ohromujícím. Už cesta do dějiště byla spletitá. Zbyňa se psy a závodními stroji jel autem, Gejza s Pavlem a pomocníkem Kamilem cestovali vlakem. Kategorii Skj jsme obsadili dvěma závodníky. Gejza jel obě kola výborně a obsadil konečné 3. místo. Pavel to měl po prvním kole rozjeto ještě lépe, ale ve druhém ho zradilo kolo, u něhož praskla přehazovačka a po obrovském boji skončil na místě 5. V kategorii C jsme měli pouze jediného závodníka. Zbyňovi se tentokrát příliš nedařilo, drobné technické problémy, což nestačilo na lepší než 9.místo. Dalším našim závodem byl II. ročník v Bystřici nad Pernštejnem. Tentokrát se však zúčastnila pouze dvojice našich - Kiťas se Simčou..Ale tato dvojice opět skvěl reprezentovala náš klub. Simča jela kategorii Skj s Čikinou a byť greyhound není klasický tahoun, dokázal obsadit vynikající 2. místo. Kiťas, který po převratu v jejich psí rodině sestoupil z oblaků velkých teamů do kategorie C, ukázal, že je na sezónu famózně připraven a zvítězil. Doufejme, že v příštím ročníku se tady sejde více našich zástupců, když v prvních dvou se nám tady tak dařilo. Ale pospíchejme dále. Už je tu další víkend (2.-3.11). Místo činu - Třebihošť. A opět se objevuje jen "severní" část klubu - Zbyňa , Gejza a Pavel. Všichni tři tentokrát v kategorii C - nejnabitější. A výsledky ? No řekněme diskutabilní. Nejlépe dopadl Pavel. Od J. Chluma si půjčil alaskána, takže jel 3psy a skončil 12., Gejza jel 2 feny a skončil 13. a Zbyňu pro změnu opět zradila kára a vypadl. Navíc cestou zpátky auto s posádkou Gejza, Maroš a psi, bylo sestřeleno ze silnice polským vojákem! Ne příliš vydařený víkend - na závodech nebyla ani hospoda ! ! Posledním podzimním závodem, kterého se naši zástupci zúčastnili, byl Plumlov u Prostějova. Závodil za nás však jen Kiťas. A opět v kategorii C a opět vyhrál. Přechod do této kategorie mu báječně vyšel. Konec konců je to zkušený závodník a úspěchy a vítězství jsou mu vlastní. Takže na podzim roku 1996 se "Sever a Jih" našeho klubu nepotkaly. Ta pravá občanská válka vypukne až v roce1997. Co ještě říci k tomuto roku ? Snad jen to, že v závěru se nám jaksi z činnosti vytratil Jarin. V pozici malamuťáka tedy zaskakuje Bohdan, ale nutno říci, že ten se smečkou teprve začíná.