Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie r.1999

1999

Začátek tohoto roku se nese ve znamení neobvyklých sněhových podmínek, alespoň co se Jeseníků, tedy naší domoviny, týká.

Hned ve druhém lednovém víkendu se zúčastnil Zbyněk a Pulec, doposud bez klubové příslušnosti, závodů na Pustevnách. Zbyňa zde obsadil již tradiční 3. místo z posledních ročníků. Pulec, ač ještě nečlen, startoval na svých prvních závodech v kategorii Skj. Na premiéru si nevedl zle, ale předjely ho i některé ženy. Na základě této zkušenosti prohlásil, že bude víc trénovat, protože ve psovi to nebylo, a před závodem i dřív chodit spát. Spánek totiž,kromě "pařby", miluje nejvíce.

Jak se však ukázalo v dalším průběhu zimy, byl to pro nás závod poslední, neboť sníh byl na Moravě jen v Jeseníkách. Této situace využil opět Luboš Seidl, připravující se na MS ve Švýcarsku a o jednom víkendu si se svou osmičkou přijel opět zatrénovat do našeho centra na Ramzové. Po jednom "delším" večeru se s ním dohodl Zbyňa, že mu pojede do Švýcarska dělat pomocníka. Tak se také stalo a vyrazil opět do světa sbírat zkušenosti. A když musel Luboš po prvním kole závod vzdát, pro onemocnění psů, které si dovezl z jednoho domácího závodu, zbylo jim více času na pozorování zbytku průběhu závodů.

Zimní část sezóny jsme zakončili tradičním ježděním na posledním sněhu o Velikonocích na Ramzové, za nádherného jarního počasí.

 

A jak už je u nás tradicí, když se rok půlí, sešli jsme se v hojném počtu opět na schůzi. Málem by jsme zapomněli, že Gejza s Bohdanem uspořádali opět Lipovský pulling. Zpátky tedy ke schůzi. Proběhla v Lipové u Bohdana za nádherného počasí ve dnech 9.-11.7. Celý víkend jsme strávili na zahradě u ohně a sudu. Kulinářských povinností se tentokrát musel chopit někdo jiný, protože prezident se nám zatím nevrátil z USA a to i přes opakované urgence. Málem z důvodu své nepřítomnosti přišel o svůj prezidentský stolec. Ale nakonec jsme mu ho nechali i když to bylo těsné. Nicméně všechno jsme snědli i vypili a mezi tím vším stihli přijmout do svých řad i Pulce.

Ještě než stačilo zežloutnout a opadat všechno listí ze stromů byly tu závody v Hlučíně.Tentokrát jsme se zúčastnili v nejsilnější možné sestavě (momentálně). Kiťas, Gejza a Pavel ve Skj, Zbyněk v C a druhý Pavel coby pomocník. Výsledky prvního kola zavdaly důvod ke spokojenosti a oslavě. Zbyněk a Kiťas na prvním místě s dostatečným náskokem, Pavel v polovině startovního pole a Gejza na chvostu kvůli upadlé šlapce na kole. Druhé kolo dopadlo o poznání hůře. Nejdříve se po svém startu objevil opět u startu Kiťas - svlečený plášť i s duší a konec nadějí. Pavel zajel standard 4. místo, Gejza už bez technických problémů si výrazně polepšil na 6. místo. Zbyňa pod dojmem, že se mu nemůže nic přihodit, nakonec obsadil 2. místo o 1 sekundu za vítězem, ale odrovnal si záda. S rozpačitými dojmy jsme se rozjeli domů a připravovali se na další závod, tentokrát v Hradci Králové. Tam se sjel Kiťas a Gejza do Skj a Zbyněk do C a Pavel coby pomocník. Zbyňa zajel vzhledem k tréninkovému výpadku asi momentální maximum 8. místo. Kiťas měl ambice vyšší, ale jeho pes Cigoš měl nějaké problémy a proto do druhého kola ani nenastoupil a Gejza měl technické problémy s kolem, což znamenalo 22. místo. Nezbývalo nám než se těšit na první sníh na kopcích a vyspravit si chuť na sněhu. Ten napadl již v prosinci, a proto se sjeli na Ramzové ještě před tradičním vánočním pobytem. Závěr roku byl z hlediska sněhových podmínek ideální, více než 60 cm prašanu, ideálně upravené tratě - zkrátka skvělé tréninkové podmínky.