Kdo z nás si někdy nepoložil otázku, odkud pochází má rodina, nemám modrou krev, jaký původ má mé jméno, nejsem potomkem známé osobnosti…. Přiznám se, že i já jsem zatoužil poznat odpověď na některou z položených otázek, a proto jsem si nechal od profesionálního genealoga zhotovit rodokmen. Přestože lze zpravidla spolehlivě dohledat nejstaršího předka do druhé poloviny 18. století, měl jsem štěstí, protože můj nejstarší předek se narodil již na počátku 17. století. Bohužel byly to jen letopočty a místa, kde se ten který předek narodil či zemřel. Později jsem chtěl získat více informací o životě mých předků. Jaké vzdělání měli, čím se živili, jaké měli majetkové poměry, z kolika dětí pocházeli…. Proto jsem začal číst knihy o genealogii, což je nauka o rodinných vztazích. Kromě toho jsem navštívil v Praze besedu se známou genealožkou Helenou Voldánovou. A opět jsem získal mnoho cenných informací, které mi pomohly na cestě za poznáním mého rodu. Napadlo mě, že bych mohl jménem našeho Spolku přátel Smečna a širého okolí oslovit Helenu Voldánovou, zda by nepřijela do Smečna a zájemcům o rodokmen nepředala část svých znalostí. S laskavým souhlasem vedení města jsme mohli nabídnout reprezentativní prostory obřadní místnosti a po odsouhlasení vyhovujícího termínu jsme s netrpělivostí očekávali návštěvnost této besedy. Přestože se beseda konala na začátku pracovního týdne, byla návštěvnost více než dobrá. Celkem se dostavilo 25 zájemců z řad veřejnosti, mezi nimiž nechyběla bývalá paní starostka města Danuše Nosková, členka zastupitelstva města Světlana Štrobachová a ředitel Malého asijského muzea v Ledcích PhDr. Jiří Šíma, DrSc. Beseda trvala téměř dvě hodiny a zůstal i prostor na zvídavé otázky návštěvníků. A co se příchozí mohli dozvědět? Že genealog je tak trochu detektiv, který při svém pátrání musí použít znalosti z různých oborů jako je numismatika, sfragistika, heraldika, onomastika, genealogie, paleografie  nebo genetika.  Že se musí naučit číst staré písmo a že si nevystačí pouze s češtinou, protože zápisy v matrikách jsou psány německy či latinsky. Dále se mohl dozvědět, že zdrojem poznání o životě předků jsou nejenom matriky, kde najdeme základní údaje o datu narození, oddání a úmrtí, o náboženském vyznání, o povolání nebo o příčině úmrtí. Kromě starých matrik, které jsou již přístupné na internetu, máme možnost pátrat v okresních archivech, kde jsou uložené fondy obcí, škol, cechů nebo okresních soudů. Dále jsou přístupné archivní materiály velkostatků, jehož součástí jsou  gruntovní knihy nebo soupisy poddaných v oblastních archivech. Samozřejmě bychom neměli zapomínat na informace od žijících příbuzných, od kterých můžeme získat fotografie, vysvědčení, oddací a úmrtní oznámení, korespondenci nebo domovské listy. Helena Voldánová se s posluchači podělila i o zážitky z natáčení pořadu Tajemství rodu, jehož byla spoluautorkou. Mnozí ze čtenářů si zajisté vzpomenou na tento velice úspěšný pořad České televize, v němž Helena Voldánová pomáhala při pátrání po předcích známým osobnostem. A kdo přijít nemohl, pak má možnost navštívit webové stránky České genealogické a heraldické společnosti, kde nalezne mnoho cenných informací. A co napsat na závěr? Snad jen že se beseda všem příchozím moc líbila, protože přednášející byla odměněna nejenom potleskem, ale i kyticí a dárkem od našeho spolku.

Martin Dušák