Mateřská dovolená aneb když mi hrabe
Proč jsem začla zase po dlouhé době psát blog nevím, asi proto abych se nezbláznila a vykecala neboť internet toho snese hodně.
Jsem na mateřské dovolené zhruba 9 let,a občas jsem ji proložila prací nebo porodem.
Být na mateřské je jako být zavřená v blázinci kde jsou čtyři stěn o velikosti 4x3 metry a jste tam s 100 blázny, kteří si pořád něco mumlají,brblají,křičí a řvou.
Mám tři děti a to od 7 let do 3, 5 roku, dva kluky a jednu holku.A ty děti procházejí určitým vývojem osobnosti, dalo by se i říct že ten vývoj má svůj určitý začátek i konec.
A teď právě nastupuju období, které se nazívá dětská puberta.Lze ho definovat jednoznačně.
Dítě řve,pak dlouho nic, zase řve,pak zase dlouho nic a vzteká se,brble,supí,hraje si na idiota sedícího v koutě a mumlajíc nesmyslné věty,na velkou bublinu,a hlavně odpovídající na normální otázky typu:co děláš, nedělej, neřvi, přestaneš už řvát, co chceš k jídlu, proč zase řveš odpovědmi typu:ccccccccccc,nechej mě, nebudu, neudělám, zmítající se na podlaze fialové vztekem a třepajíc rukama a nohama jako kdyby chtělo uletět.
Všecko na světě bych zvládla kdyby, ano to proklaté slovíčko kdyby, jsme s přítelem, díky nestálosti pracovního trhu, nebydleli u rodičů.
Pro mnohé z vás už bych nemusela psát, ale těm co neví a nejsou v obraze to nastíním:pod neustálím drobnohledem, s neustálým úsměvem na tváři, a s klidem budhistického mnicha napomínám děti k tomu aby: neřvali,nešlapali po záhonech,nejedli zelené nezralé ovoce,neházeli psovi hopskuličky,nešahali na ty drobné porcelánové věci a hlavně aby se chovaly slusně.
Díky tomu, že jsem se odstěhovala asi 70 km od svého původního bydliště, nemám tu skoro žádné kamarádky, až na jednu nebo dvě,pracovné vytížené,mi kardinálně začíná hrabat.
Takže zdar a sílů s důvěrou v další dny.
Vaše GG