Koupili jsme štěně
POVÍDÁNÍ
Copyright 2007: Kolátor Tomáš
Koupili jsme štěně.
Přinesli jste si domů černou chlupatou kouli, která se v oficiální kynologické literatuře i ve standardu FCI nazývá Novofundlandský pes ? Nestihli jste si zapamatovat všechny rady chovatele, protože jste se opájeli skutečností, že to vytoužené štěňátko je konečně Vaše a proto jste poslouchali jedním uchem dovnitř a druhým ven ?
Dorazili jste tedy úspěšně a ve zdraví domů. Protože předpokládám, že jste s hrůzou zjistili neblahou skutečnost, že se vám dvě třetiny oněch informací od chovatele jednoduše vykouřily z hlavy, tak vám snad toto počtení poslouží jako jakýsi první povšechný návod. Není to samozřejmě žádný návod k použití, protože jste si nekoupili ani ledničku, ani televizor se spoustou knoflíků, ale rozkošné živé štěně, ze kterého by jste rádi vychovali skvělého kamaráda. Chcete, aby vyrůstal do krásy a byl hlavně zdravý. Tak si v klidu sedněte, nechte štěně, které se unavené cestou a zážitky z nového prostředí mezitím někde složilo a hodilo si šlofíka a pročtěte si následující řádky.
Nejlépe by bylo asi začít tématem nejdiskutovanějším a tím je výživa štěněte v 1. roce života.
Zejména proto, že informace jsou často velmi protichůdné. Většina z nových majitelů jakéhokoliv plemene si vždy pokládá otázku: Přírozená strava nebo granule ? Protože nemám v úmyslu rozebírat vědecké studie firem, produkujících granulovanou výživu pro psy, nebudu se zabývat jejich klady, či nedostatky. Jisté je jedno. Pokud granule tak rozhodně vysoce kvalitní, ale také dosti drahé. Je jasné, že kvalitní klasická strava je finančně také náročná. Podle klubové ankety trvající cca 1,5 roku, je zřejmé že skoro 50% majitelů a chovatelů novofundlanďanů krmí své miláčky klasickou stravou, cca 28% to kombinuje a zbylých 22% krmí granulemi.
Vyvstává otázka? Je pes již natolik domestikovaný, že je šelmou psovitou pouze podle jména, anebo má mít stravu jako šelma masožravá ? Člověk je všežravec a také se necpe jen müssli, ovesnými vločkami a stravou pro kosmonauty ! Pro ty, kteří chtějí z jakýchkoliv důvodů krmit granulemi, je další čtení tohoto tématu bezpředmětné. Je to jejich rozhodnutí a nebudu se je rozhodně snažit přesvědčovat o opaku. Není také nutné diskutovat o velkém byznysu, jakým bezesporu granule jsou, ani polemizovat o pohodlnosti lidí.
Takže ti, kteří se rozhodli krmit klasickou stravou nebo krmení alespoň kombinovat, by měli pokračovat v čtení dalších řádků. Kvalitní a pestrá výživa štěněte do stáří 1. roku je to nejdůležitější co mu, kromě lásky můžete dát. Je to období překotného růstu, vývoje kostry, kloubů a hlavně obranyschopnosti organizmu. Kvalitní a vhodnou stravou lze do určité míry ovlivnit k lepšímu i některé neblahé genetické dispozice. Existuje jakési pravidlo, že co nedáte svému psu do jednoho roku stáří, mu nedáte již nikdy !!
Protože žaludek (konečně jako každý sval) potřebuje k svému správnému vývoji pracovat, musí být přiměřeně zatěžován Jestliže bude pes celý život jen na krmné dávce z granulí , které se po rozmočení změní v kašovitou hmotu a kterou pes následně vyloučí v jen mírně zmenšeném objemu. Tím se tak trávicí trakt nemá možnost náležitě a zdárně ve zdraví rozvíjet, tedy ochabuje. Ochablý žaludek je poté
daleko náchylnější k tolik obávaným torzím
Do čtyř měsíců se štěně krmí 5x denně, do cca 6-ti měsíců 4x denně, do 9-ti 3x a okolo 1 roku 2x. Po jednom roce stačí jednou v určenou dobu, ale mnoho chovatelů zastává názor, že je lepší rozložit krmení na dvě menší dávky. Neznamená to samozřejmě, že potom už můžeme svého psa, jak se říká, ošidit. Vymstí se to na kondici ( obzvláště při zátěži ), na srsti i jinak. To však je další kapitola a informace se dají získat od zkušených chovatelů. Krmit své štěně pestrou stravou živočišného a rostlinného původu je samozřejmě náročnější na přípravu a je tak´nutné, aby živiny, jichž by mohl být přebytek nebo nedostatek včas korigovat a v případě nutnosti doplnit, či snížit dávku. Obecně tedy maso drůbeží a hovězí, případně zvěřina, sem tam může být i libovější vepřové. Protože však vepřové maso má vyšší obsah tuků, je ho opravdu třeba zkrmovat velmi opatrně. Ale i v přírodě si zvíře bere určitý podíl tuků. Jen nesmí enormně přibírat na hmotnosti, protože to má za následek velkou zátěž na právě se vyvíjející kostru a především však na kosti a klouby předních i zadních končetin. To však neznamená za každou cenu brzdit růst štěněte obřího plemene, které má jaksi tento vývoj zakódován v genech a zpomalovat tak rychlost růstu mladých psů velkých plemen krmivem se sníženým podílem proteinů a tuků, „aby se předešlo jejich růstovým potížím“.
Z vnitřností tak jedině srdce - je to svalovina. Pro štěně nejsou moc vhodné slezina ani plíce. Pokud máte záruku nezávadnosti hovězího masa nebo srdce, můžete dávat i nějakou dávku syrového, ale musíte se připravit na to, že ho štěně někdy zprvu odmítá. Jde však o zvyk a trpělivost. Dá se kombinovat i s kousky tvrdého sýra (Eidam). Lze kombinovat i syrové a vařené v jedné dávce. Krmení by mělo mít zásadně určitou pravidelnost. Zhruba by měl být poměr u směsí obsahující maso, 50 - 60% masa, zbytek příloha a zelenina a samozřejmě vitaminy a minerály. Zeleninu lehce ovařit, aby neztratila vitaminy. (mrkev je nutné nastrouhat na jemno,protože větší kousky nestráví) Můžete zkusit i samostatně ovoce nadrobno či malé kousky, a to obzvláště, když jsou ještě první zoubky. Je vhodné také použít zeleninovou zamraženou směs, kterou hodíme už do vypnutého vařeného masa. Tak neztratí živiny, pouze se rozmrazí.
Z hlediska vhodnosti krmiva se dá obecně říci, že kvalitní maso je přirozenou a nejlépe stravitelnou potravou pro psovité šelmy. Syrové obsahuje mnoho kvalitních bílkovin, železa, tuků a je dobrým zdrojem vitamínů skupiny B, má však dost nepříznivý poměr calcia a fosforu ( fosforu je totiž nadbytek a jeho vyplavováním odchází i calcium a tím hrozí nebezpečí odvápňování ) a proto je nutné vápník, jód a vitaminy doplňovat přípravky, jako je Blattin, Welpenkalk a pod. a k tomu ještě kalcium citrat a také hořčík. Potom existuje řada výrobků kloubní výživy, jako např. ArtiCAN. Vařené maso samozřejmě ztrácí část své výživné hodnoty. Pokud máte zdroj masa z nuceného výseku a veterinárně neověřené, rozhodně je však lépe ho důkladně tepelně upravit. Vyhnete se tak problémům, které přináší eventuální parazitální onemocnění.
Z vnitřností je nejvhodnější pro štěně srdce, ale má vyšší podíl tuků. Nevhodná jsou střeva a plíce bez výživné hodnoty a slezina navíc působí časté průjmy. Ledviny a játra obsahují také zbytky těžkých kovů a léků. Rybí maso je výborné a lehce stravitelné, obsahuje aminokyseliny, vitamíny a další vhodné složky výživy. Je třeba si uvědomit, že Novofundlanďan historicky byl psem rybářů a v zemi jeho původu byly ryby silně zastoupenou složkou jeho potravy. Rozhodně pro štěně tepelně upravovat a vykostit.
Po výměně a stabilizaci chrupu jsou kosti dobrým zdrojem calcia i fosforu, ale především z mladých kusů a kosti telecí. Dlouhé kosti z drůbeže jsou dost nebezpečné. Chrupavky obsahují mnoho potřebných minerálních látek, jsou zdrojem výživy kloubů, navíc ji pejsci mají rádi a chutnají jim. Zelenina je nejlepší syrová, maximálně lehce ovařená přidáním do již uvařeného masa. Z příloh jsou nejvhodnější vařené těstoviny, vařená rýže, spařené ovesné vločky, eventuálně luštěniny, které však nadýmají a nejsou tak moc vhodné a nebo zřídka a v malém množství. Je lepší je před uvařením nechat nabobtnat. Mají však velké množství rostlinný bílkovin.
Příklady krmných směsí:
1) Vařené maso ( drůbeží,hovězí,srdce hovězí i kuřecí apod.) s vývarem a s přílohou ( těstoviny,
vločky, krupky, rýže apod.,někdy i pečivo nebo chléb, nikoliv však čerstvý, protože nadýmá ),
zelenina nadrobno , vitaminy, eventuelně kloubní výživa a Calcium , to se dává jenom dávka na
1.den do 1. jídla.
2) Pudink s piškoty ( jako sladidlo je vhodnější včelí med nebo hroznový cukr ).
3) Syrové maso 35% sýr 30% ( Hovězí - kližka , přední, žebro, hrudí, čerstvé srdce ) Syrové je pro
psa lehce stravitelné !+ příloha
4) Mixovaný tvaroh s cukrem eventuelně s jedním žloutkem. Je z toho takový tvarohový krém s
piškoty.
5) Kuřecí ( drůbeží všeobecně ) žaludky nebo srdíčka s vývarem, s přílohou a zeleninou.
6) Kuře můžete uvařit a obrat, ale nedávat kost do dospělosti, pouze měkké klouby ,chrupavky a
zase s přílohou a zalité vývarem.
7) Tvaroh s medem a ovesné vločky spařené, případně i jogurt.
8) Můžete případně uvařit vepřovou nožičku a dát maso i s kůží.
9) Rybí maso vykostěné, vařené s přílohou a zeleninou
10) Pokud máte hovězí žebro, tak obrat od kosti a můžete přidat i takové ty bílé měkké chřupky, což
je velmi dobré na klouby.
Toto vše je možné různě kombinovat, aby strava byla různorodá. Jsou vhodné i 2-3 žloutky týdně. Možná vám bude některé složky stravy odmítat, ale časem si určitě zvykne.
Uzené, kořeněné a slané není pro psa rozhodně vhodné. Sůl si většinou bere dostatečně z potravy a koření jeho trávícímu ústrojí určitě neprospěje. V dospělosti se samozřejmě může tak velkému psovi dát sem tam vyjímečně i nějaký ten zbytek z kuchyně ( občas ), ale skutečně až v dospělosti a jen vyjímečně.
Granule však není třeba úplně zavrhovat. Pytel skutečně kvalitních granulí pro štěňata je dobré doma v zásobě mít, ale dávat je občas a jako samostatnou dávku ( nemíchat ji s masem). Dávka je obvykle napsaná v tabulce na den, podle váhy, a to na každém balení. Jestliže dáváte 1 dávku z 5 krmení, dáváte samozřejmě poměrnou část a necháte je trochu nabobtnat ( s trocha vody a nebo vývaru ). Když je raději zkřupe suché, musí mít dostatek pití.
Dostáváme se tak k dalšímu tématu a tím je :
Vezeme si ho domů a co bude dál ?
Tím, že máte černou nebo hnědou kouli chlupů s roztomilým čumákem na klíně a vezete si ho domů, je jasné, že tak máte za sebou spoustu důležitých rozhodnutí. Byl to výběr plemene, kvalitní chovatelské stanice, potom dilema, zda pejsek nebo fenka a konečně ho tedy máte ! Protože tu první fázi socializace má už štěňátko za sebou, díky solidnímu chovateli, je teď jen na vás, jak všechny další fáze budete zvládat vy a vaše rodina. A věřte, že to určitě nebudete mít jednoduché !
Protože se, díky vašemu rozhodnutí, stal členem vaší domácnosti ( rodiny neboli smečky ) Novofundlandský pes, předpokládejme tedy, že v kostce víte, co vás v nejbližší budoucnosti asi čeká. Nějaké ty poničené, pracně vypěstované kytky, trochu zdevastovaná zahrada a rozbité květináče, sem tam nějaká ta ukradená a rozkousaná bota,překousnutá zahradní hadice a spousta různých neplech, které váš miláček natropí. A to se přitom bude ještě tvářit "že on nic, on ( ona ) muzikant" ! Předpokládejme tedy, že mu, nebo jí všechno zpočátku odpustíte. Jen nesmíte dopustit, aby se štěně stalo pánem vašeho života. Štěňata už v šesti týdnech chtějí spíše do chladna až zimy. Fundlácké štěně, pokud nemá mokrý kožíšek, by nemělo nachladnout ani venku. Fundlák je ohrožen spíše přehřátím, než nachlazením a instinktivně si najde nejchladnější místo.Přichystejte mu zvlášť misku na krmení a zvlášť misku na vodu. Umístěte je tak, aby k čisté pitné vodě mělo štěně volný přístup po celých 24 hodin a tak nemělo žízeň. Jakmile přivezete štěňátko domů a není- li příliš unavené ( třeba dlouhým cestováním ), snažte se ho co nejrychleji seznámit s prostředím nového domova, kde bude nejen vyrůstat, ale stráví v něm celý svůj život. Mělo by se samozřejmě seznámit i se všemi ostatními členy rodiny - smečky, jenom děti by měly být velmi opatrné ve svém nadšení, aby se jich ta malá černá kulička nezačala bát. Pokud již nějakého pejska máte, opatrně je seznamte také, ale nikdy nezapomeňte mu věnovat dostatek pozornosti a mazlení, aby na tento nový přírůstek nezačal pohlížet jako na vetřelce. Mějte také na paměti, že nesprávným zvedáním štěněte za přední packy mu můžete způsobit třeba břišní kýlu.Toto z neznalosti dělají především děti.
Nastupuje tak další etapa socializace, která je už jenom ve vašich rukou. V období 7-8 týdne štěně obvykle odchází od matky a sourozenců do nového domova. V novém domově záleží nyní již jen na majiteli, jak se bude o své štěně starat, je potřeba mimino vychovat, naučit čistotě.
Nikdy však nepodlehněte falešnému soucitu a snaze, jak se říká, ponechat mu jeho "dětství" ! Jistě, je to štěndo, je třeba ho milovat, laskat ho, mazlit se a hrát si s ním. Na druhé straně je třeba si ale rychle uvědomit, že se ani nenadějete a po pár měsících je z něj docela slušné telátko. A pokud nezačnete s výchovou včas, bude s vámi pěkně zametat. Na povely, jako jsou" fuj, nesmíš, ke mě, k noze, sedni, lehni, zůstaň,vpřed, stůj, čekej, pomalu" a další, týkající poslušnosti a ovladatelnosti, by si mělo zvykat již od prvních kroků v novém prostředí vaší domácnosti. Vyhnete se v budoucnosti spoustě problémů, které by vám způsobila 60 - 80-ti kilogramová chlupatá nukleární nálož !!! S tím samozřejmě souvisí i výchova v sebevědomého, a současně povahou vyrovnaného, něžného a odvážného kamaráda, jakým Novofundlandský pes rozhodně je. Proto je žádoucí ho, mimo jiné, zvykat na přítomnost cizích lidí nebo jiných psů, na hluk ulice, jedoucí vozidla, na tlačenici v autobusu, jízdu vlakem, nutnost nosit košík apod.
Období od 12-tého týdne života je doslova ideální k postupné socializaci a k vymezení jeho postavení v nové smečce. V tomto období je štěňátko velmi dobře tvárné a za úplatu (pamlsek) je ochotné vykonávat to, co po něm požadujeme. Velice důležitou součástí takové výchovy je intenzivní slovní pochvala s výraznou intonací v hlase. A věřte, že je ještě daleko důležitější než zmíněný pamlsek. Jsou psi, navyklí natolik na takový úplatek, že na pouhý příkaz nebo povel hůře reagují. Přitom intonace našeho hlasu je pro komunikaci se psem nesmírně důležitá. Štěně se velmi rychle naučí rozpoznávat podle vašeho hlasového projevu, co udělalo špatně a co dobře. Navíc výhodou novofundlanďana je velice dobrá paměť a poměrně trvalé návyky.
Musíte se smířit se skutečností, že si váš mazlíček s vámi i s vašimi nervy občas bude pohrávat, ale vězte, že by se vám jakákoliv nedůslednost mohla později vymstít. Bude na vás zkoušet kdejakou fintu, aby nemusel udělat zrovna to, co vy po něm chcete. Buď neslyší, nebo nerozumí, případně má jinou "práci" nebo hru. Na takovou komedii musíte být připraveni a obrnit se trpělivostí. Štěně brzy pochopí, že vy jste ti, kteří jsou v hierarchii smečky výše a vy určujete pravidla a vy velíte. Smíří se s tím, začne to respektovat a když budete vše navíc řešit s láskou a péčí a hlavně bez násilí, stane se něj v dospělosti oddaný parťák a kamarád, který pro vás udělá s radostí vše, co budete chtít a co vám na očích uvidí. Samozřejmě jsou okolnosti, kdy je třeba nejen důslednosti, ale i trochu přiměřené tvrdosti. Pokud však začnete s výchovou včas a budete pejskovi či fence věnovat hodně ze svého volného času, budete se setkávat s takovými situacemi velice zřídka. Určité riziko je však vždy a to především u pejsků, kteří bývají dominantnější a někdy také trochu paličatí. Obzvláště při střetu s jinými samci, převážně velkých plemen. Naštěstí je novofundlanďák zvíře s velice vyváženou a klidnou povahou a tak se brání spíše jen tehdy, je-li napaden. Proto je jedním z hlavních socializačních cílů, zvykat štěně na častou přítomnost jiných psů na výstavách, srazech a cvičeních.
Snažte se také svého pejska co nejdříve seznámit s vodním živlem, aby se podpořila jeho vrozená láska ke všemu, co je mokré. Je to jeho živel i když je často přesvědčen, že on jediný umí plavat, zatímco ostatní jsou potenciální utopenci. Důsledným výcvikem a odmítáním, posléze dosáhnete toho, že bude s vámi plavat klidně přes celou přehradu, aniž by ztratil schopnost vycítit krizovou situaci, v níž pak svou záchranářskou dovednost může uplatnit. Takové seznamování však musí probíhat pomalu a opatrně. Vstupujte se štěnětem do vody vždy jen v místě s pozvolným sklonem břehu.Nenadálý pád ze strmého břehu může štěně odradit. Pokud se ze začátku bojí neznámého, nikdy ho nenuťte násilím! Mohli by jste vše pokazit. Lákejte ho k sobě na hlubší vodu a chvalte tak dlouho, až samo získá odvahu. Má snahu vás následovat a tak většinou velice rychle pochopí, že se nemusí bát, že vlastně plavat umí. Získá tak sebedůvěru a začne se přirozeně pohybovat ve vodním živlu. Zpočátku bude mít snahu u vás najít útočiště, takže ho vemte párkrát s intenzivní pochvalou do náruče a zase opatrně vyšlete k dalšímu členu rodiny. Bude to brát jako ohromnou zábavu a tak se z něj teprve stane ten správný novofundlanďák. Pak teprve můžete začít s usměrňováním jeho záchranářských pudů. Čím dříve začnete, tím méně potíží a škrábanců na vlastním těle budete mít. Zvednutou dlaní proti čenichu a odmítavým gestem mu dávejte najevo, že si nepřejete, aby se na vás jakkoliv věšel, ale aby plaval s vámi v klidu a nehledal u vás oporu. Současně mu tím dáváte najevo, že vy zrovna nejste ten, jenž potřebuje zachránit. Pokud už s takovým výcvikem začnete až v době, když váš mazlíček bude mít 50-70 kg, měl by mít poslušnost na suchu na dobré úrovni.
Měli by jste si v první řadě ujasnit, k čemu chcete psa využívat, zda k práci, sportu, nebo výstavám, a která činnost bude převládat.
Novofundlandský pes má velice širokou využitelnost, je učenlivý a se svými geneticky zakódovanými schopnostmi a povahou se hodí skoro ke každé činnosti. Je tak využitelný pro tažné práce ( díky své síle a mohutnosti kostry ), pro vodní záchranu ( od předků zděděná láska k vodě, síla, houževnatost, vytrvalost a plavecké schopnosti ), jako stopař ( výborné čichové předpoklady ), pro canisterapii ( vyrovnaná povaha a bezmezná láska k dětem i trpělivost ), obranář ( i přestože často kouše hlavně proto, že jeho páníček z toho má radost a potěšení ) i jako lavinový pes ( čichové vlastnosti a velká odolnost vůči nepříznivým povětrnostním podmínkám a zimě ).
Pokud se chcete v budoucnu, mimo pracovního využití, věnovat i výstavní činnosti, je třeba si uvědomit, že i tady je nutná poslušnost a ovladatelnost vašeho chlupatého miláčka. Navíc se od mládí musíte zaměřit také na nácvik ukázky chrupu ( a to nejen vám, ale i cizím osobám, bez projevu agresivity ), nácvik postoje a předvedení psa v pohybu a na pravidelnou údržbu srsti. Ta by měla být samozřejmostí i bez výstav, protože věřte, že není nikterak krásný pohled na fundláka s nevyčesanou zanedbanou, přerostlou a zfilcovatělou srstí. Je to jen vaše žalostná vizitka.
Dostávám se k tématu neméně důležitému a tím je zdravý vývin štěňátka od 8-mi týdnů do cca 12 měsíců. Je to, obzvláště u novofundlanďana i jiných těžkých plemen, období poměrně překotného růstu, vývoje skeletu, nárůstu hmotnosti a svalové tkáně, šlach a ostatních součástí vývoje organizmu zvířete. Současně se vyvíjejí klouby a kloubní pouzdra. Proto je žádoucí, se vyvarovat určitých chyb, které mohou způsobit nenapravitelné škody.
a) Předně nenuťte štěně k dlouhým procházkám ! Bude vás následovat, i když se bude cítit vyčerpané, a to jeho zdraví určitě neprospěje. Pokud už větší procházku chcete absolvovat, tak s mnoha dlouhými přestávkami, kdy si může odpočinout. Nejlepší jsou ovšem procházky, které jsou spojené se seznámením se s prostředím.
b) Nenechte ho šplhat do schodů ani dolů, není dobrá ani snaha o různé přeskakování překážek. Může to mít vliv na vývoj kloubů a celého pohybového aparátu.
c) Štěně převážnou část dne prospí. Dopřejte mu klid a odpočinek ! Nerušte ho ! Nabírá sílu k dalším lumpárnám a skopičinám !
d) Velice pečlivě sledujte zejména období mezi 3. a 7. měsícem stáří. V tomto časovém úseku dochází k tzv. přezubování a může ssebou přinášet poruchy růstu končetin, jako jsou u předních končetin měkká nadprstí
( tzv. prošlapy ), vytáčení tlapek do stran, sblížené lokty, u pánevních sblížená hlezna ( tzv. kravský postoj ) a náběh na křivici. Jestliže něco takového začnete pozorovat, bylo by vhodné se okamžitě spojit se zkušeným chovatelem a poradit se. Příčin může být více, někdy stačí změnit složení stravy, někdy přidat nebo ubrat určité prvky jako je vápník, či fosfor, nebo změnit jejich poměr. Může to být nedostatek kalcia, nebo je příčina jiná. Postiženy jsou často především klouby spojující dlouhé kosti končetin - kostní tkáň kloubních epifýz, vazivová tkáň tvořící kloubní pouzdra a vazy, chrupavčitá tkáň kloubní chrupavky. Někdy je však nutný kontrolní rentgen, který může odhalit tyto jiné příčiny. Takové nepříznivé změny je však nutné řešit opravdu velice rychle, jelikož po 1.roce stáří bývají nevratné. V tomto období dochází k základnímu ukončování vývoje kostí a jejich kalcifikaci.
