Východočeský klub celních veteránů

   V roce 1961 byla vydána vyhláška ministra zahraničního obchodu č.82/1961 Sb., kterou se prováděl celní zákon a která zároveň rušila nařízení ministerstva zahraničního obchodu z roku 1954. Úkoly celní správy zůstaly stejné, pouze se nově upravovala působnost Ústřední celní správy a celnic a celních hlídek.

    S rozšiřováním zahraničního obchodu a růstem turistického ruchu docházelo i k organizačním změnám. V roce 1963 byly vytvořeny větší celky a počet celnic se tím snížil na 40. Oproti tomu došlo ke zvýšení počtu hraničních přechodů. Přestože i v dalším období docházelo k organizačním změnám, na počtu celnic se nic nezměnilo. Na celnicích docházelo především k posílení personálních stavů a k zakotvení pracovních postupů při projednávání cestujících zejména na silničních přechodech. Na některých hraničních přechodech se sousedními, tehdy socialistickými státy, převzala celní správa úkoly pasových kontrol.

    V souvislosti s vytvořením federativního uspořádání v Československé socialistické republice byly vytvořeny i určité změny ve struktuře celní správy. Byla vytvořena celní ředitelství pro Českou socialistickou republiku a Celní ředitelství pro Slovenskou socialistickou republiku. Celnice byly podřízeny přímo těmto ředitelstvím.

    Po roce 1969 zejména do roku 1972 došlo k základní změně v názorech na smysl práce celní správy. Byla vytvořena koncepce, dle které celní správa vykonává objektivní kontrolu při přestupu zboží a osob přes státní hranici a dává souhlas, aby na základě platných předpisů, pokynů a směrnic, osoby a zboží přestoupily státní hranici a současně poskytuje objektivní informace pro rozhodovací činnost řídících orgán zahraničního obchodu. Nadále se však prohluboval boj proti ideologické diverzi, kdy kontrolní činnost pracovníků celní správy ve spolupráci s orgány pasové kontroly byla zaměřena na dovoz nepřátelsky zaměřených tiskovin.

    Další úkol celní správy spočíval v boji proti podloudnictví. Do popředí se dostala otázka boje proti organizovaným podloudnickým bandám. Byly vytvořeny skupiny celní vyhledávací služby, které se z počátku zabývaly převážně problematikou porušování celních předpisů u dovezených motorových vozidel, později i formami porušování celních předpisů i u jiného dováženého zboží. Celní správa v řadě případů zabránila vyvezení vzácných kulturních památek z našeho území, které pocházely z krádeží a loupeží v našich památkových objektech, muzeích apod. Našemu územ se nevyhnulo ani pašování omamných látek, když první případ odhalení hašiše v tranzitu byl v roce 1970 v Chebu.

Vzácná historická památka - reliéf Klanění tří králů se do zahraničí nedostal

    V období od roku 1953 do roku 1974 došlo k dynamickému rozvoji mezinárodního obchodu, k vytváření nových forem hospodářské spolupráce a současně i k nárůstu pohybu osob přes státní hranice. Zároveň byl od poloviny 70.let připravován nový celní zákon, který byl Federálním shromážděním ČSSR v roce 1974 přijat s účinností od 1.ledna 1975. V tomto celním zákoně byla vyjádřena tehdy nová úloha celnictví v období budování socialismu.

    Od roku 1974 celní správa prodělala období značného množství změn, které byly vždy poplatné své době. Byl přijat další nový celní zákon č.44/1974 Sb., který byl do roku 1989 jednou novelizován. Po tomto roce v souvislosti s politicko-ekonomickými změnami v tehdejším Československu byl čtyřikrát novelizován, až byl k 1.lednu 1993 zrušen.

    Od roku 1993, kdy byl vydán celní zákon č.13/1993, nastala zásadní změna nejen v organizaci celní správy, ale i v její činnosti. Celní správa se stala mj. správcem daní souvisejících s dovozem zboží. Daně související s činností v tuzemsku zůstaly nadále ve správě finančních orgánů, i když s převzetím některých se v budoucnu počítá.

    Bylo vytvořeno Generální ředitelství cel, které bylo součástí Ministerstva financí ČR. Sloučením oblastních celních úřadů vznikla celní ředitelství a z celnic se staly celní úřady. Při vybraných celních úřadech byly zřízeny Inspektoráty celní a finanční stráže, které prováděli specifické činnosti související s porušováním předpisů.

    Česká celníspráva je orgán státní správy s působností v oblasti celnictví, celní politiky, celních sazeb a celní statistiky. Celní orgány vykonávají rovněž správu spotřebních daní, daně z přidané hodnoty při dovozu a silniční daně u zahraničních osob. Při plnění svých úkolů spolupracují s mezinárodními organizacemi a celními správami jiných států.

    Celní správa se z hlediska své vnitřní struktury a kompetencí přizpůsobila aktuálním potřebám a stala se rovnocenným partnerem celních správ vyspělých zemí.

    Ústředním orgánem české celní správy je Generální ředitelství cel se sídlem v Praze a v jeho čele stojí generální ředitel. Každý z jeho samostatných odborů plní úkoly ve vymezené oblasti (legislativní a právní, organizace a řízení, celní politiky, personální, finanční, informatiky a celní statistiky, týlové správy, boje proti podloudnictví, vnějších vztahů a vnitřní inspekce).

    Území České republiky je rozděleno na osm celních regionů – Praha, Plzeň, České Budějovice, Hradec Králové, Olomouc, Brno, Ostrava a Ústí nad Labem. Každý region je spravován celním ředitelstvím, které řídí a kontroluje jemu podřízené celní úřady. Celní úřady se dále člení na celní pobočky a celní pracoviště.