Zivot nad psa

Třetí dílek je mezi námi! Přidala jsem na začátek trochu povídání o Giřině minulosti. Sice moc z toho nevyčtete ale možná poznáte Giřinu osobnost.

Kupci se dál klaněli dokud jim Gira neřekla. Za jejich zástupem stála 15tiletá dívka v černém hábitu jaký měli Arabové(lidi ne koně). Dívala se na Giru jako na boha, byla pro ní legendou která nikdy neskončí. S oblibou poslouchala příběhy ve kterých měla hlavní roli. Všechno co se o Giře říkalo věděla a poslouchala. A nyní ji viděla poprvé ve svém životě.

Nevypadala tak jak se o ní říkalo. Slyšela že když se podívá do slunce tak její oči vypadají jako černé perly. Dívka ale viděla něco jiného, v Giřiných očích viděla spíš smutek než štěstí, přemýšlela o tom že vyplakala spousty slz. Slz bolesti, smrti, nenávisti a křivdy. Dívka stále pozorovala jak se její Legenda baví s jejím strýcem. Byla totiž sirotek a všude doprovázela svého strýce po obchodních cestách.

Gira s dívčinným strýcem prošla kolem holčiny. Dívka se ještě zadívala do jejích očí a vyčetla nesouhlas v mnoha věcech které musela provést. Giře přišlo docela nepříjemné že jí pořád někdo pozoruje i když jí pozorovalo v životě mnoho lídí. Podívala se na dívku klidným pohledem. Dívka se polekala a ihned sklopila oči k zemi.

,,Kolik za to budete chtít?" zeptal se kupec. ,,Už jste mi přece zaplatil, poslal jste mi to poštou nevzpomínáte?" odvrátila od holky pohled Gira. ,,Aha! Tak vás tedy nechám v klidu pracovat jestli dovolíte!" rozmáchl s gestem rukama kupec. ,,Ano" podívala se zpět na dívku Gira. Dívka se mezitím schovala za záda svého strýce. ,,Jak se jmenuješ?" nehnula Gira brvou, stála stále na místě a pozorovala dívku.

,,Jmenuje se.." rozmáchl gestem na ni kupec. ,,To jméno řekne ta dívka. Každé jméno někomu patří a navždy mu zůstane. Člověk či zvíře bez jména je jako motýl bez toho aniž by dříve byl hosenka. Vše musí mít svůj základ a vývoj. Tak mi to jméno řekni prosím." dále hypnotizovala Gira dívku. ,,Eh.. jmenuju se.. jmenuju se S-S-Shara..." koktala tiše dívka.

,,Těší mě Sharo" lehce se pousmála Gira aby se Shara necítila nervózně. Shara se na ni podívala a pousmála se taky ale nervozita z ní byla stále cítit. Gira s ladností obešla dívku a šla cestou pouště. Dívka se za ní ještě zmateně ohlédla a stratila se mezi stany. Gira putovala dál pouští, meč jí vyzváněl píseň ohnivých hadů. Na meči se jemně třpitily znaky znaky se jemně formulovaly do jména. To jméno bylo Zar´og(jestli jste viděli film Eragon, tak tam je meč Zar´oc - ano i meče mají klony).

Již se zase schylovalo k večeru a Shara nebyla ve stanech k nalezení. Utekla za Girou, chtěla jí něco zdělit... Gira našla v poušti jeskyni popouštním drakovi a rozdělala oheň. Pozdě v noci Shara vystopovala Giru a potichu vešla do jeskyně, poslouchala jestli spí. Oheň pomalu dohasínal a dívka se ujistila že žena spí. Sedla si vedle ní a pořádně se lekla když Gira otevřela oči.

,,Co tu děláš?" zeptala se stále klidná. ,,Mistře..." začala pomalu Shara. ,,Mistr? Vyklop to hned nesnáším když lidé zadrhávají." zavřela znova oči a potom je znova pomalu otevřela. ,,Mohla by jste mě učit?" zeptala se celá rozklepaná Shara. ,,a proto mě celý den sleduješ?" zavřela Gira zase oči. ,,..." lehla si Shara. ,,Nic neříkej, zítra musím ulovit pár zvířat a zpátky s tebou nejdu. Za týden se vrátíš zpátky ke strýcovi" převalila se Gira na bok a začala pochrupovat. Shara chvíly pozorovala kouř z ohniště a pak se oddala snům.