9. Slovo Elohim v množném čísle (1M 1:1) potvrzuje učení o trojici
V prvním verši První knihy Mojžíšovy se píše: Na počátku stvořil Elohim [Bůh] nebe a zemi. Slovo Elohim má koncovku množného čísla, což křesťané vykládají jako důkaz Trojjedinosti Boha, který se podle jejich učení skládá z Otce, Syna a Ducha svatého.
Náš výklad slova Elohim je následující:
Ti kdo jsou zasvěceni do hebrejského jazyka ví, že termínem Elohim neoznačujeme pouze Nejvyššího, ale také anděly a lidské autority.
V knize Soudců ve verších 13:21 a 22 se píše -
Potom se už Věčného posel Manóachovi a jeho ženě neukázal. Tehdy Manóach poznal, že to byl posel Věčného, a řekl své ženě: Určitě zemřeme, neboť jsme viděli Boha (Elohim).
To znamená, že Manóach, otec Samsonův, označil termínem Elohim posla Božího.
Termín Elohim ve smyslu lidské autority najdeme v Druhé knize Mojžíšově ve verši 22:8 -
Ve všech majetkových přestupcích, ať jde o býka, osla, ovci, plášť či cokoli ztraceného, o čem někdo řekne: To je ono, přijde záležitost obou před Boha (ad ha-Elohim) [před soudce]; koho Bůh (Elohim) [soudcové] označí jako svévolníka, ten poskytne svému bližnímu dvojnásobnou náhradu.
Zmíněné pasáže dokazují, že slovo Elohim má mnoho různých významů, a je naprosto vyloučeno, aby první verš První knihy Mojžíšovy potvrzoval Trojjedinost, kterou nedosvědčuje žádná část nám předaného Zjevení.
Rád bych pochopil, jak mohou křesťanští teologové vykládat jako Trojjedinost například označení Elohim, dané Bohem Mojžíšovi, tj. smrtelné lidské bytosti, v Druhé knize Mojžíšově ve verši 7:1 -
Věčný řekl Mojžíšovi: Pohleď, ustanovil jsem tě, abys byl pro faraóna Bohem (Elohim), a Áron, tvůj bratr, bude tvým prorokem.?
Připustíme-li, že slovo Elohim znamená mnohost osob, jak vysvětlíme výskyt slova Eloha (jednotné číslo slova Elohim)?!
To můžeme najít v Páté knize Mojžíšově verši 32:15 -
Ješurún ztučněl a zbujněl, ztučněl jsi, obrostl tukem a ztloustl. Bohem (Eloha), který ho učinil, opovrhl, potupil Skálu své spásy.
A v Žalmu 50:22 -
Pochopte to, vy, kdo na Boha (Eloha) jste zapomněli, ať vás nerozsápu a nikdo vás nevytrhne.
Opět, jak může někdo obhajovat teorii o Trojjedinosti, když ví o výskytu forem Elohim a Eloha.
V knize Izajáš ve verši 44:6 -
Toto praví Věčný, král Izraele, jeho vykupitel, Věčný zástupů: Já jsem první i poslední, kromě mne žádného Boha (Elohim) není.
A ve verši 44:8 -
Nestrachujte se! Nebuďte zmateni. Což jsem ti vše neohlašoval a neoznamoval už předem? Vy jste moji svědkové. Což je Bůh (Eloha) kromě mne? Jiné skály není, já o žádné nevím.
Pokud je učení o Trojjedinosti odvozeno od slova Elohim, pak slovo Eloha toto učení jednoznačně vyvrací a množné číslo jako argument zcela znehodnocuje.
Skutečným záměrem užití slova Elohim ve formě množného čísla je zdůraznění velikosti a moci.
Hebrejština nepřipouští podobné zvláštnosti pouze v případě slova Elohim, ale i v jiných případech.
Například užívá termín Adonim (páni) namísto Adon (pán).
Například v knize Izajáš ve verši 19:4 -
Vydám Egypt v moc tvrdého pána (adonim) a mocný král bude nad nimi vládnout, je výrok Pána (Adon), Věčného zástupů.
V První knize Mojžíšově ve verši 39:20 -
Josefův pán (adonej) ho vzal (Josefa) a vsadil ho do pevnosti, tam, kde byli vězněni královi vězňové. Tak se Josef ocitl v pevnosti.
A ve verši 21:4 v Druhé knize Mojžíšově -
Jestliže mu dal jeho pán (adonajv) ženu, která mu porodila syny nebo dcery, zůstane žena a její děti u svého pána, a on odejde sám.
Forma množného čísla se pro jednotné číslo používá i v mnoha moderních jazycích.