Turínské plátno
Podle křesťanské tradice bylo do Turínského plátna krátce po ukřižování zahaleno tělo Ježíše Krista. Lněná textilie je dlouhá 436 centimetrů, široká 110 centimetrů a váží 1420 gramů. Název plátna je odvozen od italského města Turín, kde je tato relikvie uchovávána od roku 1578. Pouhým okem jsou na ni viditelné obrysy muže vysokého asi 180 centimetrů. Dodnes nikdo nedokázal uspokojivě vysvětlit, jakým způsobem otisk vznikl. Skeptici dostali důvod k radosti v roce 1988, když expertní týmy z univerzit v Oxfordu, Curychu a Tusconu provedly radiouhlíkovou zkoušku několika vláken a dospěly k závěru, že roucho vzniklo s 95 procentní pravděpodobností mezi roky 1260 a 1390. Nedávno se ovšem ukázalo, že testované vzorky byly odstřiženy z opravovaného kusu látky a textilie je ve skutečnosti mnohem starší. Poslední analýzy kladou okamžik jejího vzniku mezi 1 tisíciletí př.n.l. a 7. století n.l. Autenticitu plátna potvrzuje celá řada verifikovatelných indicií. Mezi nejpádnější z nich patří způsob tkaní, použitý materiál, otisk mince z roku 29 a přítomnost pylu endemických druhů rostlin.
Jak už bylo zmíněno, na Turínské plátno se dosud neobjasněným způsobem zepředu i zezadu otiskla postava dospělého muže vysokého zhruba 175 až 180 centimetrů. Jeho stáří se odhaduje na 35 až 40 let. Vousy a vlasy mu sahaly až po ramena, svalstvo měl dobře vyvinuté, hmotnost nepřesahovala 81 kilogramů.
Obraz sépiového zabarvení je na látce nejlépe viditelný ze vzdálenosti kolem pěti metrů, při pohledu zblízka nejsou obrysy zřetelné. Naopak jasně ohraničené jsou rezavé skvrny zaschlé krve. Kromě toho se vedle postavy nacházejí dvě řady tmavých bodů a další poškozená místa, která pravděpodobně vznikla při požáru kaple v Chambéry na východě Francie v roce 1532.
Pozoruhodné je, že otisk těla zasáhl pouze tenkou vrstvu o tlouštce 180 až 600 nanometrů a přesně odpovídá anatomickým skutečnostem. Připomíná spíše fotografický negativ. Obsahuje dokonce trojrozměrná data, na jejichž základě bylo možné rekonstruovat tvář s četnými detaily nezachytitelnými na běžné fotografii (kapky krve na vousech, stopy rozmazané krve na pravé tváři, otisk mincí v očních důlcích).
Snahy o vysvětlení vzniku otisku oscilují od reakce nabalzámovaného těla s povrchem roucha, přes působení plynů, až po elektromagnetické nebo radioaktivní vlivy nebo zručnou malířskou práci bez viditelných stop štětce. Poslední uvedená možnost je však podle většiny odborníků prakticky vyloučena. zdroj
Je plátno podvrh?
Vědci v uplynulých dnech definitivně určili, že Turínské plátno, v němž měl být údajně zahalen Ježíš Kristus, je podvrh. Další z mýtů tak padl.
Poslední vědecká analýza se konala před jedenadvaceti lety v roce 1988. Tehdy vědci dospěli k závěru, že plátno pochází z dvanáctého až třináctého století a rozhodně tedy nemůže být skutečným artefaktem dokazujícícm Ježíšovu existenci.
Tato analýza byla zpochybněna tím, že prý vědci nezkoumali přímo plátno, ale záplatu, kterou ve středověku řádové sestry plátno téměř neznatelně vyspravily. Turínské plátno je přitom mnohými věřícími pokládano za důkaz Ježíšovy existence (viz zde).
Sama církev se k plátnu stavěla poněkud zdrženlivě. V roce 2002 kardinál Severino Poletti sdělil, že plátno nese skutečnou podobu Ježíše Krista. Proti tomuto tvrzení ale stojí několik argumentů. Jestliže církev o plátnu věděla tak dlouhou dobu, proč se o něm dlouhá staletí nezmiňovala? Otisk má zcela jistě podobu vousatého muže. Byl-li do plátna skutečně zabalen mrtvý muž, což dokazují i posmrtné tekutiny vycházející z těla, proč má otisk podobu fotografie?
Lidský obličej je trojrozměrný, a tak by otisk musel působit přeci jen trochu rozplácle (zkuste si navlhčit obličej a ten zabalit do papíru). Místo toho otisk vypadá jako obraz. První zmínka o plátně pochází až z roku 1360, kdy se objevilo ve Francii. Některé zdroje uvádějí jako datum první zmínky šesté století.
Vědci, kteří nyní prozkoumali Turínské plátno nejnovějšími metodami a nejpečlivější analýzou potvrdili již dlouhá léta známou skutečnost. Turínské plátno je lidským výrobkem, vzniklo ve třináctém až čtrnáctém století, a to poměrně nenáročnou technikou za použití laciných materiálů.
Tým vědců se pokusil vyrobit podobný otisk a povedlo se jim to. Nejprve bylo plátno nahřáto v peci a pak potíráno vodou. Tím se dosáhlo zdání stáří. jeden z dobrovolníků do plátna otiskl svou tvář a vědci tak vyrobili další Turínské plátno.
Další z křesťanských mýtů tak padl. Turínské plátno bylo jedinou relikvií dokazující existenci Ježíše Krista. Církev i nadále považuje Turínské plátno za důležitý předmět křesťanské víry. Plátno je uschováno ve Vatikánu jako velice vzácná relikvie, i když je nyní prokázáno, že jde o padělek.
Samozřejmě zcela určitě každého napadá otázka proč vlastně Turínské plátno vzniklo. Jednou z možností je takzvaná "zbožná lež", která měla podpořit víru a důležitost církve v době vzniku plátna. Tato možnost by měla zapůsobit na věřící s tím, že veškeré křesťanské učení je pravdivé a možná i nalákat další ovečky ke své víře.
Druhou možností je, že se autor plátna snažil církvi zalíbit a dokázat svou zbožnost. K tomu ho mohlo vést pochopitelně několik důvodů, přičemž každá možnost je zcela otevřená. Také mohlo jít tvůrci plátna o finanční zisk. I tenkrát by "objevení" artefaktu dokazujícího Ježíšovu existenci a jeho předání církvi mohlo být vyváženo zlatem (nebo také mečem).
Každopádně mýtus dokazující existenci Ježíše padl. S velkou pravděpodobností bude osud Turínského plátna následovat i údajný Ježíšův hrob, ve kterém měla být kromě Ježíše pohřbena i jeho žena Máří Magdaléna a jejich syn Juda.
Mimochodem, Římané si vedli docela přesnou evidenci všeho možného, známe roky nástupu k moci jednotlivých římských vládců i prefektů. Římané se sami zmiňují i o Spartakovi, který Římu způsobil dost velké potíže. Že by sami Římané nevzpomněli tak významnou osobu činící zázraky jako Ježíš?
Spíše vše nasvědčuje tomu, že Ježíš, pokud vůbec existoval, byl jen hlasatelem jiné víry a skončil jako mnoho dalších křesťanů na kříži. Vše ostatní jsou už jen báchorky, kdy si nově se tvořící církev potřebovala vytvořit obraz mučedníka a ikony. Vždyť kromě evangelií neexistuje žádný jiný důkaz Ježíšovy existence.
Má-li být důkazem údajné zmrtvýchvstání, není daleko pravděpodobnější, že by sami Římané jednoduše tělo tajně někam odvezli, aby se nestalo předmětem uctívání? Každopádně si budeme muset počkat, až se zase objeví nějaký "důkaz", že Ježíš vůbec kdy a nejen na papíře existoval. zdroj
Podle novější studie, kterou vytvořili dr. Alan Adler (Western Connecticut State University) a dr. John Heller (New England Institute), členové týmu STURP v roce 2003, mohou být navíc načervenalé skvrny zoxidovaným hemoglobinem z krve typu AB. Je to krev s DNA Ježíše Krista?
V roce 2005 dr. Raymond Rogers (STURP, Los Alamos National Scientific Laboratories) publikoval v časopise Thermochimica Acta chemickou analýzu, ve které přináší překvapivé údaje. Datace nebyla zpochybněna, ale chemické složení ukázalo, že vzorky analyzované v roce 1988 pocházely ze záplat, přidaných na turínské plátno až po jeho poškození při požáru v roce 1532. Záplaty byly velmi dokonale vyrobeny, měly stejný vzor jako původní plátno a byly obarveny, aby vypadaly naprosto shodně jako originální plátno.
Turínské plátno je lněnou látkou s nepatrnou příměsí bavlny. Len, který byl při tkaní použit, byl ve své době velice drahý a je charakteristický pro oblast Středomoří. Podle biblických evangelií koupil pohřební rubáš Ježíšův tajný učedník a bohatý člen židovské velerady Josef z Arimatie. Poznatky získané profesorem Gilbertem Raesem z Belgie v roce 1973 doplnila v roce 2002 špičková švýcarská expertka na dějiny textilií Dr. Mechthilda Fluryová-Lembergová.
Obrázek č. 3: Dr. Mechtilda Fluryová-Lembergová v roce 2002 opravila a zpevnila poškozené Turínské plátno.
Ve prospěch pravosti drahocenné památky svědčí mimo jiné i specifický způsob tkaní. Jde o tzv. šupinový kepr (tři k jedné, three-to-one), jenž je nezaměnitelný a snadno rozpoznatelný. Užíván byl pouze v krátkém období na začátku našeho letopočtu. Stejným způsobem se tkalo v pevnosti Massada u Mrtvého moře zničené při židovském povstání proti Římanům v roce 72 po Kristu. Tentýž vzor je zobrazen na malbě z 12. století znázorňující Kristův pohřební rubáš. Dr. Fluryová-Lembergová se domnívá, že malíř musel být v kontaktu s Turínským plátnem a byl si vědom neobvyklého typu tkaní.
Lněné nitě mají průměr přibližně 0,15 milimetru, plátno jako celek je silné 0,35 milimetru. Na délku 1 centimetru se vejde asi 25 příčných nebo podélných nití. Jako příměs byla použita bavlna druhu bavlníku bylinného (Gossypium herbaceum) běžně rozšířeného v zemích Blízkého východu. V Evropě nebyla bavlna známa až do 16. století, kdy ji Arabové přivezli na Sicílii a na jih Pyrenejského poloostrova. Skladování
Dr. Mechtilda Fluryová-Lembergová zastává názor, že autenticitu plátna prokazuje i "způsob přehýbání plátna či stopy vlhkosti v lemech", které "jsou stejné, jako se objevily na svitcích od Mrtvého moře," a které "naznačují, že rubáš se uchovával v amfoře, což se ve starověku dělávalo."
Od té doby se podmínky při skladování často měnily. Přinejmenším dvakrát byla textilie vážně ohrožena požárem, zkáze se však pokaždé shodou okolností podařilo zabránit. V současné době je uchovávána ve speciální nádobě naplněné argonem, aby se předešlo oxidaci. "Kdybychom nezasáhli včas, podklad tkaniny by ztemněl stejně jako obraz a ten by nakonec zmizel úplně," poznamenala Fluryová-Lembergová.
Švýcarský kriminolog a specialista na falšované obrazy Dr. Max Frei odebral v listopadu 1973 pomocí lepící pásky vzorky z povrchu plátna. V univerzitní laboratoři v Curychu pak vzorky v letech 1974 až 1975 pečlivě zkoumal a identifikoval 165 zrníček pylu 48 druhů rostlin. Nejhojněji byla zastoupena rostlina Gundelia tournefortii (45 zrníček, 27,3%). Frei rostliny rozdělil do čtyř skupin:
- Pouštní rostliny typu halofilů (dávají přednost místům s vysokým obsahem soli) - rostou v oblasti Palestiny, kolem Mrtvého moře a Negebu.
- Stepní rostliny - typické pro stepní oblasti turecké Anatolie - Bytlis, Diyarbakir, Mardin, Urfa (bývalá Edessa) a Malatya.
- Menší skupina rostlin, jejichž výskyt je vázán na okolí Istanbulu (dříve Konstantinopol).
- Rostliny rostoucí na jihozápadě Evropy.
Je známo, že pylová zrna mají schopnost zachovávat své vlastnosti po řadu staletí. Z přítomnosti pylu rostlin typických pro určitou geografickou oblast je možné usuzovat, že se v dané oblasti relikvie nacházela. A podle legendy bylo plátno skutečně brzy po Ježíšově smrti přepraveno z Jeruzaléma do Edessy a později do Konstantinopole. Ve středověku se dostalo do Francie a nakonec skončilo v Itálii.
Na výzkum Dr. Freie navázali další odborníci, mezi nimi i botanik Dr. Avinoam Danin z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě a palynolog Dr. Uri Baruch. Danin představil výsledky svého výzkumu v roce 1999 na XVI. Mezinárodním botanickém kongresu v americkém St. Luis. Na rubáši objevil kromě pylu rostlin také otisky rostlinných částí. Ve své studii zdůraznil, že kombinace dvou specifických druhů (Gundelia tournefortii a Zygophyllum dumosum) je jasným dokladem toho, že se plátno muselo nacházet v okolí Jeruzaléma a to v březnu nebo dubnu, protože tyto dvě rostliny se vedle sebe vyskytují pouze v uvedených měsících na malém území v okolí židovského hlavního města. Ve zvýšené míře (40%) byl detekován pyl Gundelia tournefortii. Rostlina se navíc otiskla poblíž ramen postavy. Danin s Baruchem věří, že právě z tohoto druhu byla spletena trnová koruna.
Dvě pylová zrna Gundelia tournefortii byla identifikována na roušce uložené od 8. století v katedrále ve španělském Oviedu. Podle katolické tradice byla do plachetky zahalena Kristova hlava. Umístění potní roušky o rozměrech 83 x 53 centimetrů lze vystopovat zpětně až do 1. století.
Snímky získané pomocí mikroskopu při polarizovaném světle odhalily, že oční důlky zakrývaly kulaté předměty. Jezuita Francis L. Filas z univerzity v Chicagu v roce 1979 zjistil, že šlo o historické mince. Na minci nad pravým okem byla rozpoznána zahnutá hůl a písmena "U CAI". Pilát nechal v Jeruzalémě v letech 29 až 32 razit peníze (lepton simpulum) s nápisem TIBERIOU KAISAROS (Císař Tiberius). V numismatických sbírkách na celém světě se dochovaly tři kusy mince z roku 29 s nápisem TIBERIOU CAISAROS, takže je reálné, že na zavřené oči zemřelého byly položeny peníze z této chybné ražby. Archeologové jsou této teorii příznivě nakloněni, protože Židé měli skutečně v 1. století ve zvyku klást zemřelým na oči mince.
Nápisy
Farmaceut Piero Ugolotti a páter Aldo Marastoni si v roce 1978 všimli, že na Turínském plátně lze rozeznat velmi špatně čitelné nápisy. Jednotlivá písmena se podařilo rozluštit až v roce 1995 francouzce Anne Laure-Courageové. Další výzkum realizovali v roce 1997 Grégoire Kaplan, Marcel Alonso a André Marion z Pařížského ústavu pro optiku (Paris Institut d’Optique). Rozluštěno bylo několik slov psaných zvláštní směsicí latiny, hebrejštiny a řečtiny. Tento způsob vyjadřování byl před 5. stoletím v tomto regionu obvyklý. Vědci se přiklánějí k možnosti, že nápisy vytvořili úřednící, kteří zapečeťovali Ježíšův hrob.
Nejčitelnější je nápis "INNECE", což je asi zkratka nebo část výrazu "IN NECEM IBIS" (trest smrti). Také další slova jsou pozoruhodná: "PEZU" (vykonán), "(I)HSOY" (Ježíš), "NAZARENUS" (Nazaretský), "(O)PSKIA" (stín obličeje) nebo TIBERIUS CĆSAR (císař Tiberius).
Stopy krve a další fyziologické poznatky
Na rubáši se nacházejí rezavé flíčky - stopy krve. Velká rána o šířce 4,5 a výšce 1,5 cm je umístěná mezi pátým a šestým žebrem otiské postavy a mohlo ji způsobit bodnutí kopím. Krev řinoucí se z rány na boku byla krví posmrtnou, protože plazma zůstala na okrajích a fibrin (bílkovinná látka vznikající při srážení krve) uprostřed. Na ostatních místech jde o krev předsmrtnou, neboť světlou plazmu obklopuje fibrin z vnější strany.
Krev prýštila také z ran v zápěstích, kam bývaly nešťastníkům odsouzeným k ukřižování vráženy hřeby. Dlaně by váhu těla nemohly unést. Při tomto způsobu přibíjení ke kříži docházelo k zasažení citlivého hybného nervu, v důsledku čehož se palec obrátil do dlaně směrem k malíčku. Proto jsou na plátně rozlišitelné jen čtyři prsty. "Otisk představuje muže ukřižovaného přesně tak, jak to popisují evangelia: přibitého na kříž za zápěstí a nikoliv za ruce, jak to ukazuje většina středověkých zobrazení jeho utrpení," konstatovala Dr. Fluryová-Lembergová. Nohy byly uprostřed nožní klenby proraženy dlouhým hřebem. Levá noha byla přeložena přes pravou.
Z analýz vyšlo na jevo, že muž měl krevní skupinu AB negativní. Pozoruhodné je, že stejná krevní skupina byla zjištěna také na plachetce z katedrály ve španělském Oviedu, o níž jsme se zmínili už v souvislosti pylem rostliny Gundelia tournefortii. Výzkum uskutečněný trojicí španělských vědců v roce 1998 dospěl k závěru, že plachetka i plátno pravděpodobně zakrývaly stejnou osobu. Krevní skupina AB je poměrně vzácná. Vyskytuje se pouze u 2 až 5 procent populace. Předpokládá se, že vznikla promísením Kavkazanů s krevní skupinou A a Mongolů s krevní skupinou B někdy po roce 1000 po Kristu, ale datování není vůbec jisté. Někteří experti stáří skupiny odhadují na 2500 let.
Odsouzenci byl na hlavu nasazen ostrý bodavý předmět, nešlo však o trnovou korunu ale spíše o jakousi přilbu s dlouhými a ostrými trny. Viditelné je krvácení zepředu (na rozhraní vlasové pokrývky hlavy a čela) i zezadu. Krůpěje krve stékaly až k obočí (zejména k levému). Další slepovaly vlasy nebo protékaly směrem ke spánkům.
Popravený člověk byl Židem s přiměřené dlouhými vlasy a vousy. V týlu hlavy mu dlouhý pramen vlasů sahal až k lopatkám. Právě takové copánky jsou charakteristické pro Židy žijící v dobách kolem přelomu našeho letopočtu. Rasově se postava shoduje s typem vyskytujícím se dodnes mezi sefardickými Židy nebo vznešenými Araby.
O utrpení muže zahaleného do látky vypovídá mimo jiné zduření pravé strany obličeje. Oteklá je zejména lícní kost a pravé horní líčko. Vyčnívají i očnicové oblouky. Zraněn byl rovněž dolní ret a levá část brady. Nos byl ve své horní třetině přeražen. Rány pokrývají celé tělo od hlavy až po dolní končetiny. Převládají rány o délce kolem 3 centimetrů, jejichž počet se odhaduje na 80 až 120. Přesný počet není podle některých badatelů možné určit. Jiní experti na základě novějších výzkumných metod tvrdí, že osoba dostala 121 ran důtkami ze dvou směrů. Vypadá to, že bičovaný se v inkriminovanou chvíli nacházel ve schoulené pozici připoutaný ke kůlu. Biřici zřejmě použili důtky Flagrum Romanum se dvěma páry kovových kuliček spojených tyčinkami.
Na textilii jsou viditelné i pohmožděniny, otlačeniny a rýhy. Ty jsou nejvýraznější na pravém rameni, což může být pozůstatek po nesení příčného trámu. Výmluvné jsou i odřeniny v místech levé lopatky a nad pravou lopatkou. Odhaduje se, že trám měl hmotnost asi 35 kilogramů. Odřenina na levém koleni je považována za indicii, že Ježíš byl pravák a pod tíhou trámu několikrát zakopl.
Lékaři konstatovali, že smrt musela nastat několik hodin před tím, než byl ukřižovaný zabalen do plátna. Tělo se nacházelo v napřímené poloze, bylo ztuhlé s hrudníkem vypnutým k nadýchnutí se zdviženým nadbřiškem a vpadlým podbřiškem. Drobné kapky posmrtného séra zachyceného na obou stranách postavy nenesou žádné známky rozkladu, takže kontakt s látkou nemohl trvat déle než několik dní.
Dr. Rogers a chybné závěry výzkumu z roku 1988
Dr. Raymond Rogers pracoval jako chemik v Národní laboratoři v Los Alamos (Los Alamos National Laboratory, LANL) v americkém státě Nové Mexiko. V roce 1978 se osobně podílel na Výzkumném projektu Turínského plátna (Shroud of Turin Research Project, STURP). Když v roce 1988 provedly tři světově uznávané laboratoře radiokarbonovou analýzu odřezků tkaniny, neměl důvod nevěřit jejím výsledkům. Vědci v anglickém Oxfordu, švýcarském Curychu a arizonském Tusconu po rozboru vzorku o velikosti 1 x 7 centimetrů (rozděleného na 3 díly) dospěli nezávisle na sobě ke shodným závěrům: Látka byla zhotovena kolem roku 1325 s tolerancí plus mínus 65 let. K jejímu prvnímu historicky doložitelnému vystavení došlo až v roce 1389, takže nebylo co řešit. Většina pozorovatelů měla jasno a Turínské plátno označila za církevní padělek.
V roce 2000 však odborníci připustili možnost omylu. Potvrdilo se totiž, že textilie byla ve středověku opravována. Zejména okraje byly prokazatelně záplatovány. V roce 2002 byly záplaty odstraněny a restaurátoři vyjádřili vážné pochybnosti o kusu tkaniny použitém k dataci v roce 1988. "Tento fragment je mastný a je v něm inkrustovaný uhlík pocházející z požáru, jemuž plátno uniklo v roce 1532 v Chambéry," uvedla tehdy vedoucí výzkumného týmu Dr. Mechthilda Fluryová-Lembergová ze Švýcarska.
"Když jsem četl jejich zprávu, domníval jsem se, že jejich hypotéza je nepravděpodobná, ale mohu ji ověřit na vzorcích, které jsem archivoval," popsal svou počáteční skepsi Rogers. V prosinci 2003 mu kolega z týmu STURP poskytl vzorek roucha využitý při rozboru v roce 1988. Následná analýza, při níž mu asistovala Anna Arnoldi z Milánské univerzity, ho přiměla diametrálně přehodnotit názor. "Byl jsem ohromen, když jsem zjistil, že s nimi musím souhlasit," řekl Rogers. Vzorek totiž na rozdíl od zbytku plátna obsahoval mořené barvivo, mořidlo z oxidu hliníku, vanilin a spletená vlákna vlny se lnem. Mořené barvivo se ve Francii a Anglii do 16. století nepoužívalo.
Záplata vznikla zřejmě v roce 1534, tedy nedlouho po požáru v kapli ve francouzském Chambéry (4.12.1532), kdy bylo plátno poškozeno. Sestry řádu svaté Kláry látku pečlivě vyspravily a na nové části nanesly hnědé barvivo, aby tak docílily podobného odstínu, jaký měl zbytek plátna.
"Datování z roku 1988 bylo pro dodaný vzorek určitě správné. Nicméně není pochyb o tom, radiokarbonovou metodou zkoumaný vzorek má úplně jiné chemické složení než hlavní část roucha. Publikovaná doba vzniku tohoto vzorku se neshoduje s dobou, kdy bylo plátno vytvořeno," konstatoval Rogers.
Dr. Rogers u vzorků ze středověké záplaty i původního roucha v roce 2003 zjišťoval, jestli obsahují vanilin. Vanilin vzniká rozpadem ligninu v buněčných stěnách rostlin. Z lněných tkanin postupem času mizí a podle jeho množství se určuje stáří materiálu. Zatímco v opravované části byl vanilin přítomen, vlákna z původní tkaniny už tuto látku neobsahovala. Podle toho odhadl Rogers stáří Turínského plátna na 1300 až 3000 let. Jeho poznatky jsou ve shodě s dřívějším výzkumem vědců ze skupiny STURP, kteří využili metodu ultrafialové fluorescence a oznámili, že cíp, z něhož byly v 80. letech odebrány vzorky, není shodný s ostatními částmi roucha. Studie Dr. Rogerse byla 20. ledna 2005 publikována v odborném časopise ThermoChimica Acta. Krátce po té 8. března 2005 Raymond Rogers zemřel.
zdroj
Mince na Ježíšově oku
Trojrozměrný obraz
Mohl někdo vytvořit na plátně negativní obraz, který mohl vzniknout jen díky energii během vzkříšení?
Radiouhlíková metoda (= radiokarbonová metoda) určování stáří
Nevýhodou čisté radiouhlíkové metody je úplné zničení zkoumaného vzorku. Vzorek je zahřát na vysokou teplotu (spálen) tak, aby došlo k odpaření uhlíku. 14C je slabý zářič beta s nízkou energií vyzařovaných (emitovaných) elektronů a je navíc ve zkoumaných vzorcích přítomen ve velmi malém množství.
Komentáře
Přehled komentářů
i zdánlivý podvrh může být pravda, pro toho, kdo uvěří. jen čas ukáže, kdo má pravdu...
Turínské plátno
(Adéla Turanová, 17. 4. 2017 1:01)Je to:) o tom, věř a tvá víra tě uzdraví, ne nadarmo bydlím blízko Božího Daru a Andělské hory a mám dceru Jesiku a syna Jana pokřtěného na J. Křtitele, otec je ital..., také mám sk. AB a hrála jsem sv. Anežku čes., věda mě baví.
Turinské plátno
(PJ, 17. 4. 2014 23:15)Článek je dost napsaný zaujatě, jde vidět, že autor je zapálený hater pravosti plátna... Jak můžeš jen tak ukončit část svoji úvahy tím, že církev si zbytek dotvořila, aby měla ideál mučedníka? Jak by mohli učedníci, kteří na vlastní oči viděli jejich prohru, potupu v podobě Ježíšovaukřižování, jak mohli potom, bez cizího přičinění, bez naděje, že Ježíšova obět nebyla zbytečná, jak mohli denně nasazovat životy a umírat pro něho v arénách, na křížích atd? Jak by prostě mohli nasazovat životy, kdyby bytostně nevěřili tomu, čemu učili? A není pravda, že o Ježíšovi nejsou zmínky v jiném zdroji než v Bibli, co vím, tak určitě Pllinius starší, římský historik nebo mladší a ještě jeden.... Takže úvaha, jestli Ježíš vůbec existoval, mně připadá jako za komanče... -_- Takže příště až autor o něčem bude psát, tak at si nastuduje základní fakta...
Re: Turinské plátno
(MaDi, 21. 3. 2017 11:40)Z Římských autorů se o JK zmiňuje pouze Flavius Josefus, romanizovaný Žid, který připojil pár vět do svého díla Židovská válka a pojednávajícím o židovském povstání v letech 66 - 67. n.l. Avšak ten odstavec je připojen k text takovým nekonzistentním způsobem a bez jakékoliv návaznosti, že je více než zřejmé, že jej nechal do textu díla připojit císař Constantin o 250 let později ...
němý svědek
(lostik, 12. 7. 2015 9:54)
souhlasím s komentáři Info, 4. 4. 2015, JanR, 2. 10. 2012 a PJ, 17. 4. 2014
Pravda, já jsem zaujatá protože jsem věčící, ale podotýkám že NENÍ vůbec důležité zda Turínské plátno je pravé či nikoli. Důkaz Kristova ukřižování a vzkříšení je v hlásání apoštolů, nikoli v pravosti rubáše. I když je pravda, že vědecké metody prostě nestačí na důkaz jeho nepravosti a stává se z toho jen honba za senzací. Jedni se z něj snaží udělat nezpochybnitelný důkaz víry, druzí důkaz podvrhu a klamání církví či dokonce důkaz Boží neexistence.
Je to ale jen pozoruhodná památka, artefakt.
Pro mě osobně je zcela jedno zda v tomto plátně bylo či nebylo zamotnáno mrtvé a následně zmrtvýchvstalé tělo Krista. Ale čím více článků o něm čtu a čím více článků se snaží dokázat že jde o podvrh a všemožně se snaží dokazovat vznik všech detailů, které ale mnohdy vědeckou metodou vysvětlit nejdou a důzaky si často i odporují, tím více mě to utvrzuje že se jedná o rubáš v němž byl Kristus doopravdy pohřben. Ale co člověk to názor, každý si vždy vytáhne tu jen část faktů která mu vyhovuje...
Já osobně si ale nedokáži si představit, že by někdo kdo byl zdrcen Ježíšovou porážkou, byl bez naděje a měl strach (Petr Ježíše ze strachu zapřel, apoštolové se báli a zavřeli se před židy, nevěřili že je možné vstát zmrtvých a nechápali nic z toho co se stalo - viz J 20, 19, L 24,13-24 a mnoho dalších) najednou veřejně vystoupil a nebojácně hlásal radostnou zvěst, i když za to byli pronásledováni, mučeni, vražděni...Kdo by riskoval svůj život za něco čemu vůbec nevěří?
jinak moc pěkný článek "Němý svědek" je v časopise z roku 2007 na straně 4-5
http://www.milujte.se/storage/dalsi/milujte-se-2007-1.pdf
Nový rozbor nelze
(Robin, 5. 6. 2015 13:08)Nový rozbor bohužel udělat nelze, neboť rubáš/plátno to není, jedná se o kepr/, byl zasažen bakterií a restaurátoři jej napustili konzervačním roztokem a radiokarbová metoda už by tedy není možná.
Ať si nastuduje autor základní fakta
(Info, 4. 4. 2015 18:09)Je s podivem, že autor napsal dost faktů, která si odporují a nevěří v pravost. Já to vidím jinak, nelze dokázat nepravost, všechny vědecké metody na to nestačí, pro pravost svědčí víc věcí ale to je určeno znát pouze pro ty, kdo si to pečlivě nastudují a ne pro ty, kdo hledají senzaci, o tu přece v případě plátna vůbec nejde. To hlavní je, že Ježíš vstal z mrtvých a žije a že ho nikdo z plátna nevyndal, to už autor nepíše, jinak by popřel i to, že při zkoušce otisku při rozbalení rozmazali veškerý mejkap, který si ten umělec na sebe napatlal. Jinak doporučuji se jet podívat na plátno, jde z něj stejná síla jako z Písma, tolik klasik.
Info
(JanR, 2. 10. 2012 16:41)
Ja jsem o tom videl dokument a tam vedci rikali, ze ten inkoust neni v te latce, neni to na povrchu, ale ze se to jakoby vznasi cele a vystupuje to do ruznych delek z toho celyho a ze kdyz se na to kouknete z dalky tak se vam ukaze 3D obraz. Tohle nedokaze udelat ani dnesni moderni technologie. Zajimave je, ze tohle bylo vytvoreno cca pred 2 000 lety. Clovek ani stroj by neco takoveho udelat nemohl, jen Buh to mohl udelat.
Vysvetleni trojice: H2O voda: voda, led, para - 3 ruzna skupenstvi, jsou 1.
V Bohu jsou 3 Bozske osoby: Otec, Syn a Duch Svaty. 3 ruzne osoby, jsou 1. †
Re: Info
(Denis, 18. 3. 2015 22:58)Chce to len nonvu radiouhlíkovú analízu, ktorú z mne nepochopitelných dovodou nechce cirkev umožniť! Ved predsa stale nikto nevie či platno je prave alebo nie! Tým padom je to z nezaujateho pohladu iba bezcenný kus látky.....
Turinske platno
(daniela, 1. 4. 2013 18:43)Ja myslim ze vsetci sa raz dozvieme ci to platno skutocne patrilo Jezisovi Kristovi.....dufam ze viete co myslim...
plátno z hrobu
(jituška, 9. 5. 2012 18:56)