Jdi na obsah Jdi na menu

Chroustkov - vzpomínky na 20. století

13. 7. 2008

Chroustkov 1924

  • Meliorace polí – založeno meliorační družstvo – předsedou zvolen Paleček Alois, pokladníkem zvolen Lupínek Alois

 


 

Chroustkov 1927

  • Elektrifikace

 


 

Chroustkov 1941 – 1945

  • Ve světě II. světová válka
  • Potraviny se vydávaly na potravinové lístky – na příděly. Rovněž tak i látky, prádlo, boty na tzv. šatenky. Potraviny a vše ostatní, bylo vydáváno ve velmi malém množství, tak si lidé vypomáhali, jak mohli. Jelikož zrní, stromy a domácí zvířata byly úřady evidovány, v každém stavení byly skrejše, kde se zásoby ukrývaly. Drůbež při hlášené domácí prohlídce byla v pytlích ukrývána – třeba v polích. Za zabití prasete na „černo“ nebo za nalezení skrýše bylo vězení – z obce byl takto vězněn Kopecký Karel
  • V radiích (přijímačích) byly blokovány vlny, které by umožňovaly poslech z ciziny „volá Londýn, Moskva“ apod. Za udání poslechu byl i koncentrační tábor. V noci muselo být zatemněno tak, aby ani skulinka nesvítila (kontroloval to četník). Za neuposlechnutí byla pokuta
  • Mládež se nemohla scházet, zábavy byly zakázány. Ale přece alespoň někdy se na černo tancovalo
  • Hodně mladých lidí bylo povoláno na práci do Německa, z naší vesnice byla v Německu Pelikánová Jiřina, Lupínková Jarmila, Linhartová Božena. Na práci v Čechách byl povolán Kosprt František
  • Beneš Josef byl pracovat za trest na budování zákopů v Lipníku
  • V roce 1944 byl ustaven požární sbor, kam vstoupili všichni mladší muži, prozatím ale neměli požární stříkačku
  • V těchto válečných letech bylo množství sněhu, muži museli povinně ručně prohazovat silnice
  • V roce 1945 přišlo velmi brzy jaro. Počátkem května již byly stromy v plném květu, obilí bylo vysoké a jetel už k sekání
  • 5. května vypuklo Pražské povstání, konec války se blížil. Dne 8. května byl konečně konec války. Nastal veliký pohyb vojsk, také za vsí v Lánech se usadila ruská armáda, rovněž i v domech byli ubytováni vojáci
  • Z Německa se vrátila Pelikánová Jiřina, Lupínková Jarmila, Linhartová Božena (přišli pěšky)
  • Život se vracel do normálních kolejí. Byl zrušen název „Obecní úřad“ a nahrazen názvem „Místní národní výbor“- předsedou byl zvolen Beneš Jaroslav

 


 

Chroustkov 1946 – 1955

  • V prvních letech po válce se žilo radostně, hrálo se divadlo, pořádali taneční zábavy a pouti. U křížku bylo požehnání za přítomnosti kněze
  • Za účasti všech byla postavena hasičská zbrojnice – pracovalo se zadarmo
  • V roce 1947 bylo velké sucho – obilí narostlo jen málo, zelené krmení nenarostlo. Luka byla vyprahlá. Všeho byl nedostatek
  • V roce 1948 a v letech následujících odešla čeládka za snazším zaměstnáním, vlastníkům byly odebrány stroje (samovazy, sekačky). Také panu Palečkovi, který měl první traktor ve vsi, byl tento odebrán. Dodávky obilí, másla ….. byly stanoveny jako za války
  • V roce 1952 vyhořela Benešova stodola
  • V roce 1952 se pádem z patra domu zabil Beneš Josef (   let)
  • Pro hasičský sbor byla zakoupena stříkačka. Než dostal sbor peníze od státu, občané (vesměs všichni) půjčili své úspory (každý podle svých možností). Hasičský sbor byl velmi činný, zúčastňoval se soutěží, ve kterých dosáhl i na I. – III. místa
  • V roce 1955 postoupil hasičský sbor až na krajskou soutěž v …………….., kde obsadil II. místo

 


 


Chroustkov 1956 – 1960

  • Začal jezdit přes ves autobus, zatím nepravidelně
  • Na začátku roku 1958 začalo velké přemlouvání všech zemědělců, aby bylo zřízeno JZD (společné obhospodařování polí a dobytka). Do vsi přijížděli pracovníci různých organizací, chodili po domech a přemlouvali lidi ke vstupu do JZD. Nakonec všechny rodiny zemědělců podepsaly přihlášky, někdy donucením
  • Za předsedu JZD byl zvolen Paleček Josef, agronomem Lupínek Alois ml., zootechnik Pěkný Josef, účetní Vokolková Jarmila, skladník Lupínek Jaroslav. Byli svedeni koně i ostatní dobytek do větších stájí a vlastníkům ponechána 1 kráva pro vlastní potřebu. Jelikož po čase tato ustájení nevyhovovala, začal se stavět kravín. Pro prasata byla přestavěna Palečkova stodola. Pro drůbež byla postavena drůbežárna
  • Pracovalo se zpočátku tak jako za soukroma, tedy na malých výměrách. Na podzim 1958 byly rozorány meze, takže vznikly větší výměry. Mzda byla počítána na pracovní jednotky, ale peněz bylo velmi málo. První výplata od založení JZD byla až v říjnu. Byla to pouze taková záloha – doplatky se vyplácely až po ukončení toho roku, podle výsledku hospodaření. Přídavky na děti a nemocenské se neplatilo – pro všechny to byl krušný rok
  • Byla zrušena řemesla – kolářství Kosprta Františka a kovářství Pelikána Bohumila
  • V roce 1959 byl předsedou JZD zvolen Brandejský Miroslav, jelikož Paleček Josef se této funkce vzdal. Rok už byl při společném hospodaření trochu lepší – lidé si na společnou práci zvykali. Byly zakoupeny nové stroje (traktor)
  • V roce 1960 přišlo sloučení s JZD Chlístovice a byl dokončen kravín
  • V roce 1960 byl zrušen místní národní výbor a byli jsme přičleněni k Chlístovicím
  • V roce 1960 se na motorce zabil Linhart Josef (15 let)

 


 


Chroustkov 1961 – 1970

  • Vystěhoval se Brandejský Miroslav, dům zakoupil Rebec
  • Vystěhovali se i Růžičkovi
  • Vymřel rod Siřinků čp. 1 – dědil synovec Dlabal Jan ze Starého Kolína – stavení je od té doby prázdné
  • Zemřeli manželé Benešovi, do domu se nastěhovala dcera Hejnová Jaroslava (roz. Benešová)
  • Odbahnění rybníčku na návsi a oprava jeho hráze

 


 


Chroustkov 1971 – 1980

  • Požár stohu u kravína, byl úmyslně zapálen dětmi romských pracovníků, kteří stavěli rybník Steklík
  • Zastřelil se Hejna Jiří
  • Vymřel rod Siřinků čp. 2 – dům prodán Vokolkům pro syna Vladimíra
  • Vymřel rod Pěknů
  • Vymřel rod Pelikánů čp. 24
  • Vymřel rod Tvrdíků, Kopeckých
  • Zanikla pravidelná aktivní činnost požárního sboru

 


 


Chroustkov 1981 – 1990

  • Prodej domu čp.  Šenfeldrům
  • Palečkovi „Z uličky“ čp. 14 prodali dům Kolářovi Ivanovi
  • Dům po Pšeničkových koupilo JZD
  • Dům Šmídů slouží k rekreaci
  • Zemřela Králová Anna
  • V roce 1982 zemřel Franc Václav
  • V roce 1986 zemřela Francová Marie
  • Odstěhovali se Chudobovi
  • Hasičský sbor sice formálně existuje, ale nevyvíjí prakticky žádnou činnost. Výjimkou jsou ojedinělé schůze a květnový výjezd Tatrou 805 na soutěž do Roztěže. Před soutěží se většinou uskutečnilo jedno až dvě cvičení. Bylo potřeba vyzkoušet stav techniky – cvičilo se u rybníčku na návsi a také na louce u splavu na Chlístovickém potoce. Po cvičení či závodě se na sušáku na návsi sušily mokré hadice
 

Náhledy fotografií ze složky Chroustkov a okolí