Anglický kvintet vznikl v Hamburku (SRN) v roce 1968 po rozpadu britské kapely Roundabout. Úplně první koncert kapely proběhl v dánském Tasipuru 20.4. 1968. Název skupiny navrhl Ritchie Blackmore podle oblíbené skladby jeho babičky v podání dvojice April Stevens a Nino Tempo, jiné prameny uvádějí dvojici De Rose a Parish. První výraznější úspěch Deep Purple se dostavil ještě tentýž rok v červnu, při vydání singlu "Hush / One More Rainy Day" (# 4 v USA) jehož A strana byla vlastně předělávkou songu Joe Southa. Debutové album "Shades of Deep Purple", na kterém se ještě podílel první zpěvák kapely Rod Evans a baskytarista Nick Simper se objevilo na prodejních pultech 3. září 1968. O rok později se ke trojici Jon Lord (nar. 9. 6. 1941, Leicester), klávesy, Ian Paice (nar. 29. 6. 1948, Nottingham), bicí a Ritchie Blackmore (nar. 14. 4. 1945, Weston - Super - Mare), kytara, přidal nový zpěvák Ian Gillan (nar. 19. 8. 1945) a baskytarista Roger Glover (nar. 30. 10. 1945). Prvním albem nahraným v této nové sestavě se stal opus "Concerto for Group and Orchestra", na kterém se jeho autor Jon Lord pokusil spojit zvuk kapely s doprovodem symfonického orchestru. 24. září 1969 vystoupili Deep Purple za doprovodu Královského filharmonického orchestru v londýnské Royal Albert Hall. Toto živé vystoupení bylo zaznamenáno pro televizi a také pro gramofonovou desku, jež vyšla v lednu 1970. Deep Purple po tomto měkčím experimentu pořádně přitvrdili svůj zvuk a společně s Black Sabbath a Led Zeppelin se zařadili mezi nejvlivnější skupiny počátku 70. let. Tento vývoj potvrdilo také výborné červnové album "In Rock" s obličeji pětice vytesanými do skály po vzoru amerických prezidentů a rockovou hymnou "Child in Time". (Tato skladba hudebně čerpá z o rok dříve vydané písně "Hallo Bombay" od seskupení It's a Beautiful Day.) K dalším albovým perlám patřil úvodní nářez "Speed King" a pecka "Bloodsucker". V srpnu téhož roku Deep Purple pronikli do singlových žebříčků s písní "Black Night" (# 2 GB; 1970). Velice kvalitní byla všechna "purpleovská" alba natočená během dalších dvou let. Z desky "Fireball" zaujal především titulní song a z velice úspěšného alba "Machine Head" rocková klasika "Smoke on the Water" (# 4 USA; # 21 GB 1973) inspirovaná požárem u švýcarského jezera. (Požár vznikl 3. 12. 1971 v Montreaux Casino na ženevském jezeře během vystoupení Franka Zappy a jeho Mothers Of Invention a zničil celou budovu.) V té době se Deep Purple stali vyhlášenou koncertní atrakci, jejich vystoupení byla prošpikována četnými improvizacemi. Prakticky každý koncert byl jedinečný, protože pětice téměř žádnou skladbu nikdy nehrála stejně jako předtím. V prosinci 1972 se dostalo na trh výtečné a patrně i jedno z nejlepších živých rockových alb všech dob "Made in Japan", obsahující záznam pořízený během koncertů v Osace 15. a 16. srpna a v Tokiu 17. srpna 1972.
Od roku 1972 začalo ve skupině docházet ke konfliktům. Po koncertě v Osace odehraném 29. června 1973 odešel napjatou atmosférou v kapele znechucený Ian Gillan jehož vzápětí následoval vyhozený Roger Glover. Gillan byl nahrazen novým zpěvákem Davidem Coverdalem (nar. 22. 9. 1951, Saltburn) a Glovera vystřídal baskytarista Glenn Hughes.
Po koncertě v Paříži 7.dubna 1975 odešel věčně nespokojený kytarista Ritchie Blackmore, který nebyl spokojený s novým "funky" soundem kapely. V červnu 1975 Blackmore založil vlastní skupinu Ritchie Blackmore's Rainbow. O tři měsíce později vznikla druhá odnož "hardrockové mámy" - Ian Gillan Band. Tento soubor založil Ian Gilan, který na počátku 70. let, při prvních velkých úspěších Deep Purple stihl navíc hostovat v newyorském představení muzikálu Jesus Christ Superstar, kde zpíval part Ježíše. Neúspěšně se snažil s LP deskou "Butterfly Ball" prosadit Roger Glover. Až do rozpadu Deep Purple v polovině roku 1976 zastoupil Blackmora Američan Tommy Bolin (nar. 1. 8. 1951, Sioux City, USA), který se podílel na albu "Come Taste the Band" (září 1975) svoji zvláštní hrou, jež byla jakýmsi konglomerátem funky, blues a jazzu. Poslední koncert v sedmdesátých letech kapela odehrála 15. 3. 1976 v liverpoolském Empire Theatre. Po necelých čtyřiceti minutách zůstal na pódiu mezi převrhnutými hammondkami a vztekle rozkopnutými bubny jen kytarista Tommy Bolin, který po chvíli zmizel s omluvným gestem. Snad i následkem tohoto traumatu Tommy zemřel 4. 12. 1976 v hotelu Newsport na Miami pod vlivem drog na srdeční zástavu. V zaprášených hudebních archívech po něm zbyla dvě sólová alba: "Teaser" a "Private Eyes". (15. prosince 1975 se konal koncert Deep Purple s Bolinovou účastí v tokijské hale Budokan. Živý záznam, jenž vyšel na japonském trhu pod názvem "Last Concert in Japan" byl dodatečně věnován právě Bolinovi.) Členové rozpadlé legendární kapely dále pokračovali ve svém kumštu. Jon Lord a Ian Paice působili v triu Paice, Ashton & Lord. David Coverdale založil v lednu 1978 Whitesnake.
Po téměř osmileté pauze se v dubnu 1984 pětice opět sešla v nejslavnější sestavě a začala vydávat nová alba, ze kterých "Perfect Strangers" (listopad 1984) představovalo první studiovou desku skupiny po 11 letech. Tato zdařilá, platinová LP deska se v Británii usadila na pátém místě. Toto album přineslo technicky dokonalý, vyzrálý a do nového kabátu oblečený tvrdý rock, ještě nepoznamenaný Blackmorovým příklonem k hudbě pro rozhlasové stanice. V lednu 1987 vyšlo ve stejné sestavě LP " The House of Blue Light". (V létě 1989 vzniklo dobročinné těleso Rock-Aid Armenia, jež se snažilo získat peníze na pomoc obětem zemětřesení v Arménii v prosinci 1988. Ve velice zajímavém složení - Blackmore, Gillan, Brian May, Roger Taylor, Dave Gilmour, Chris Squere, Geoff Downes, Keith Emerson, Paul Rogers, Bruce Dickinson, Bryan Adams, Tony Iommi a Alex Lifeson - pak byl přepracován snímek "Smoke on the Water", jenž vyšel mimo jiné i na kompilačním videu "Smoke on the Water - The Video Collection".) Počátkem devadesátých let zaskočil Gillana americký zpěvák Joe Lynn Turner a podílel se na slaboučkém albu "Slaves and Masters". V roce 1992 se skupina potřetí sešla ve své nejproslulejší sestavě (Blackmore - Gillan - Glover - Lord - Paice) a po novém, červencovém albu "The Battle Rages On..." se vydala na turné v jehož průběhu odešel v prosinci 1993, po koncertu v Helsinkách, stále vzteklejší Ritchie Blackmore. Na japonském turné a později i na dalších štacích po Evropě jej zaskočil americký kytarový virtuóz Joe Satriani.
Od listopadu 1994 se v kapele objevil na postu kytaristy Američan Steve Morse (nar. 28. 7. 1954; Hamilton, Ohio) se kterým 5. února 1996 vyšlo album "Purpendicular". 25. května 1998 tato stabilizovaná sestava vydala své šestnácté studiové album "Abandon". Své doposud poslední turné s filharmonickým tělesem zahájila kapela Deep Purple 1. 9. 2000 v Buenos Aires. Evropská šňůra začala 30. 9. v belgických Antverpách a 10. 10. 2000 vystoupila kapela Deep Purple, za doprovodu symfonického orchestru v pražské Paegas Aréně.
17. března 2002 se na koncertě v Petrohradu poprvé představil v roli plnoprávného člena Deep Purple klávesista Don Airey (ex - Rainbow, Black Sabbath, Gary Moore, Ozzy Osbourne, Whitesnake, Cozy Powel, Brian May, Michael Schenker, Judas Priest, Colloseum II). Kapela Deep Purple byla v té době na turné po Rusku. Uznávaný klávesák Don Airey nastoupil místo odstupujícího Jona Lorda, který jako hlavní důvod k odchodu uvedl neustálé živé vystupování, kvůli kterému se nemůže více věnovat vlastním studiovým nahrávkám.
Deep Purple vydali 24. srpna 2003 studiové album "Bananas", které poprvé vzniklo v sestavě s novým klávesistou Donem Aireyem. Název byl inspirován filmovým snímkem zachycujícím malého vietnamského prodejce banánů chodícího po střeše autobusu a mávajícím trsem banánů. Prvním singlem z desky se stala poklidná skladba "Haunted". 17. listopadu 2003 Deep Purple vystoupili v T-Mobile Aréně v Praze.
24. října 2005 bylo legendárním hardrockerům Deep Purple vydáno studiové album "Rapture of the Deep", jež pětice natočila během pěti týdnů v květnu a červnu 2005 v losangelském studiu. První desku po odchodu kapely od gigantické firmy EMI produkoval, stejně jako předešlý počin "Bananas", Michael Bradford.
Od března 2002 hraje pětice Deep Purple ve složení - zpěv Ian Gillan, baskytara Roger Glover, bicí Ian Paice, kytara Steve Morse a klávesy Don Airey. Skupina se po dvou a půl letech vrátí v únoru příštího roku do České republiky a vystoupí 22. února v brněnské hale Rondo a 23. února 2006 v liberecké Tipsport aréně.
Deep Purple doposud prodali více než osmdesát milionů zvukových nosičů.
Od roku 1972 začalo ve skupině docházet ke konfliktům. Po koncertě v Osace odehraném 29. června 1973 odešel napjatou atmosférou v kapele znechucený Ian Gillan jehož vzápětí následoval vyhozený Roger Glover. Gillan byl nahrazen novým zpěvákem Davidem Coverdalem (nar. 22. 9. 1951, Saltburn) a Glovera vystřídal baskytarista Glenn Hughes.
Po koncertě v Paříži 7.dubna 1975 odešel věčně nespokojený kytarista Ritchie Blackmore, který nebyl spokojený s novým "funky" soundem kapely. V červnu 1975 Blackmore založil vlastní skupinu Ritchie Blackmore's Rainbow. O tři měsíce později vznikla druhá odnož "hardrockové mámy" - Ian Gillan Band. Tento soubor založil Ian Gilan, který na počátku 70. let, při prvních velkých úspěších Deep Purple stihl navíc hostovat v newyorském představení muzikálu Jesus Christ Superstar, kde zpíval part Ježíše. Neúspěšně se snažil s LP deskou "Butterfly Ball" prosadit Roger Glover. Až do rozpadu Deep Purple v polovině roku 1976 zastoupil Blackmora Američan Tommy Bolin (nar. 1. 8. 1951, Sioux City, USA), který se podílel na albu "Come Taste the Band" (září 1975) svoji zvláštní hrou, jež byla jakýmsi konglomerátem funky, blues a jazzu. Poslední koncert v sedmdesátých letech kapela odehrála 15. 3. 1976 v liverpoolském Empire Theatre. Po necelých čtyřiceti minutách zůstal na pódiu mezi převrhnutými hammondkami a vztekle rozkopnutými bubny jen kytarista Tommy Bolin, který po chvíli zmizel s omluvným gestem. Snad i následkem tohoto traumatu Tommy zemřel 4. 12. 1976 v hotelu Newsport na Miami pod vlivem drog na srdeční zástavu. V zaprášených hudebních archívech po něm zbyla dvě sólová alba: "Teaser" a "Private Eyes". (15. prosince 1975 se konal koncert Deep Purple s Bolinovou účastí v tokijské hale Budokan. Živý záznam, jenž vyšel na japonském trhu pod názvem "Last Concert in Japan" byl dodatečně věnován právě Bolinovi.) Členové rozpadlé legendární kapely dále pokračovali ve svém kumštu. Jon Lord a Ian Paice působili v triu Paice, Ashton & Lord. David Coverdale založil v lednu 1978 Whitesnake.
Po téměř osmileté pauze se v dubnu 1984 pětice opět sešla v nejslavnější sestavě a začala vydávat nová alba, ze kterých "Perfect Strangers" (listopad 1984) představovalo první studiovou desku skupiny po 11 letech. Tato zdařilá, platinová LP deska se v Británii usadila na pátém místě. Toto album přineslo technicky dokonalý, vyzrálý a do nového kabátu oblečený tvrdý rock, ještě nepoznamenaný Blackmorovým příklonem k hudbě pro rozhlasové stanice. V lednu 1987 vyšlo ve stejné sestavě LP " The House of Blue Light". (V létě 1989 vzniklo dobročinné těleso Rock-Aid Armenia, jež se snažilo získat peníze na pomoc obětem zemětřesení v Arménii v prosinci 1988. Ve velice zajímavém složení - Blackmore, Gillan, Brian May, Roger Taylor, Dave Gilmour, Chris Squere, Geoff Downes, Keith Emerson, Paul Rogers, Bruce Dickinson, Bryan Adams, Tony Iommi a Alex Lifeson - pak byl přepracován snímek "Smoke on the Water", jenž vyšel mimo jiné i na kompilačním videu "Smoke on the Water - The Video Collection".) Počátkem devadesátých let zaskočil Gillana americký zpěvák Joe Lynn Turner a podílel se na slaboučkém albu "Slaves and Masters". V roce 1992 se skupina potřetí sešla ve své nejproslulejší sestavě (Blackmore - Gillan - Glover - Lord - Paice) a po novém, červencovém albu "The Battle Rages On..." se vydala na turné v jehož průběhu odešel v prosinci 1993, po koncertu v Helsinkách, stále vzteklejší Ritchie Blackmore. Na japonském turné a později i na dalších štacích po Evropě jej zaskočil americký kytarový virtuóz Joe Satriani.
Od listopadu 1994 se v kapele objevil na postu kytaristy Američan Steve Morse (nar. 28. 7. 1954; Hamilton, Ohio) se kterým 5. února 1996 vyšlo album "Purpendicular". 25. května 1998 tato stabilizovaná sestava vydala své šestnácté studiové album "Abandon". Své doposud poslední turné s filharmonickým tělesem zahájila kapela Deep Purple 1. 9. 2000 v Buenos Aires. Evropská šňůra začala 30. 9. v belgických Antverpách a 10. 10. 2000 vystoupila kapela Deep Purple, za doprovodu symfonického orchestru v pražské Paegas Aréně.
17. března 2002 se na koncertě v Petrohradu poprvé představil v roli plnoprávného člena Deep Purple klávesista Don Airey (ex - Rainbow, Black Sabbath, Gary Moore, Ozzy Osbourne, Whitesnake, Cozy Powel, Brian May, Michael Schenker, Judas Priest, Colloseum II). Kapela Deep Purple byla v té době na turné po Rusku. Uznávaný klávesák Don Airey nastoupil místo odstupujícího Jona Lorda, který jako hlavní důvod k odchodu uvedl neustálé živé vystupování, kvůli kterému se nemůže více věnovat vlastním studiovým nahrávkám.
Deep Purple vydali 24. srpna 2003 studiové album "Bananas", které poprvé vzniklo v sestavě s novým klávesistou Donem Aireyem. Název byl inspirován filmovým snímkem zachycujícím malého vietnamského prodejce banánů chodícího po střeše autobusu a mávajícím trsem banánů. Prvním singlem z desky se stala poklidná skladba "Haunted". 17. listopadu 2003 Deep Purple vystoupili v T-Mobile Aréně v Praze.
24. října 2005 bylo legendárním hardrockerům Deep Purple vydáno studiové album "Rapture of the Deep", jež pětice natočila během pěti týdnů v květnu a červnu 2005 v losangelském studiu. První desku po odchodu kapely od gigantické firmy EMI produkoval, stejně jako předešlý počin "Bananas", Michael Bradford.
Od března 2002 hraje pětice Deep Purple ve složení - zpěv Ian Gillan, baskytara Roger Glover, bicí Ian Paice, kytara Steve Morse a klávesy Don Airey. Skupina se po dvou a půl letech vrátí v únoru příštího roku do České republiky a vystoupí 22. února v brněnské hale Rondo a 23. února 2006 v liberecké Tipsport aréně.
Deep Purple doposud prodali více než osmdesát milionů zvukových nosičů.
