nad současností a budoucností gottwaldova
(Naše pravda, asi 1986)
Úvodem:
Následující článek charakterisuje obvyklé popisování událostí minulých i možných budoucích – zprávy se v období vyspělého socialismu nedostávaly k občanům cestou zveřejnění záměrů (tyto bývaly projednávány na uzavřených zasedáních), ale většinou zabaleny ve velkých sebeoslavných článcích – zůstalo pouze na čtenáři, jak dovedl zprávy pro něj podstatné vytěžit.
Jelikož článek je členěn do tří hlavních kapitol – sebechvály, práce a dotazů novináře, odliším jednotlivé vrstvy textu:
- novinářská chvála režimu bude brčálově zelená
- povídání o práci žluté (jako v článcích jiných)
- zvýrazněno odpovídajícím
- dotazy novinářů oranžové
- odkazy na fotografie bílé, texty pod fotografiemi modré /jak už je na těchto stránkách zvykem/ .
Text samozřejmě koresponduje s již publikovaným článkem z roku 1980 (Rozvoj centrální zóny Gottwaldova) a některými drobnými statěmi v kapitolách „nový Zlín“ a „Zlín nepostavený“.
Cygnus
--------------------
Patříme mezi nejkrásnější města v ČSSR l Domov důchodců na Burešově a plavecký areál se řadí k nejlepším l Problém mateřských škol vyřešen l Zlepšila se možnost nákupů l Nadjezd není jen pro Jižní svahy l Prošlapané chodníky nejsou dobrou vizitkou l Nový obchodní dům na Čepkově l V roce 2000 bude mít Gottwaldov 100-120 tisíc obyvatel l Pěší zóna ve středu města l Rekonstrukce obchodního domu Prior l Veřejná doprava i do okrajových částí města l Řešit dostatek pitné vody l Druhá ledová plocha l Další zdravotnická zařízení l Rychlodráha na obzoru 2000?
Soudruhu předsedo, kdyby se vás někdo zeptal, jako teď já, na co jste nejvíce hrdý, co se v 7. pětiletce postavilo v Gottwaldově? Co byste vyjmenoval na prvních pěti místech? (sedmý pětiletý plán – období let 1981-1985, pozn. C.)
Charakteristickým rysem rozvoje našeho okresního města Gottwaldova v tomto období kromě komplexní bytové výstavby, která byla rozhodující, bylo vyřešení základní sociální potřeby zejména mladých rodin s malými dětmi; výstavba nových mateřských škol. Za minulé období jich bylo postaveno 10, což představuje 23 tříd pro 710 dětí. Tím byla dána možnost zvýšení zaměstnání žen a dětem předškolního věku tak, jak to vyplývá z požadavku nového školského zákona, projít ve svém šestém roce plánovanou výchovou v mateřské škole.
Dále to bylo dobudování obchodní sítě. Orientovali jsme se především na střed města a do okrajových míst. Výstavbou prodejen v Loukách, v Havlíčkově čtvrti (Mokrá, pozn. C.), v Želechovicích i ve středu města postavením Domu potravin a drobného zboží se situace na základě minulých požadavků občanů podstatně zlepšila. Myslím, že toto rozložení prodejní sítě dnes odpovídá potřebám a požadavkům rozvoje města.
Za další významné stavby minulé pětiletky považuji především dokončení Domova důchodců na Burešově, výstavbu velmi hezkého Klubu důchodců na Kvítkové ulici a obchodně provozní budovy Jednoty spojenou s hotelem Ondráš. Významná je i stavba 50 metrového krytého plaveckého bazénu, který byl hotov za necelé čtyři roky. Spolu se starým 25 metrovým bazénem, který je v rekonstrukci, byl tak vytvořen areál, který jsme nazvali Plaveckým areálem 40. výročí osvobození. Dostavuje se venkovní otevřený bazén s předehřívanou vodou. Po dokončení získá Gottwaldov jedno z nejkrásnějších zařízení tohoto druhu v naší republice. Bude splňovat všechny podmínky a nároky, které si v této oblasti sportovní činnosti a výchovy dětí v plavání můžeme přát. Tato investice má svůj smysl a význam zejména v tom, že nám pomůže splnit jeden z požadavků, a to naučit plavat všechny děti v okrese, které budou vycházet z osmých tříd základních škol v této pětiletce.
A nejen to, pomůže též k dalšímu rozvoji plaveckého sportu, který má v našem městě již tradici a umožní občanům aktivní, rekreační, zdravotně prospěšnou činnost, která se nedá ničím jiným nahradit. Nelze opomenout další stavby jako jsou kino Květen a Kulturní dům v Malenovicích, víceúčelové zařízení na Murzinově třídě (Dlouhá ulice, garáže u křižovatky s Kvítkovou, - pozn. C), sloužící jako vícepodlažní parkoviště motorových vozidel.
Chtěl bych se ještě vrátit ke stavbě Domova Důchodců, která byla pod kritikou občanů, zejména pro neustálé oddalování termínu této stavby. S odstupem času mohu říci, že i to vedlo k lepšímu prostorovému a funkčnímu uspořádání, takže dnes můžeme ve srovnání s podobnými zařízeními v celé republice tvrdit, že patří mezi nejlepší. Došlo postupně k takovému řešení, že celá jedna etáž je zařízena jako zdravotnické zařízení pro potřeby celého areálu, což umožňuje poskytnout našim starším občanům potřebnou zdravotní a lékařskou péči. Navíc je tam i lůžková část pro tzv. nepohyblivé starší občany.
Ve veřejnosti vznikly názory, že se tam dostanou starší lidé, tak nějak prominentně. Je to pravda?
Domnívám se, že prvopočátek možná vzbuzoval určitou nedůvěru, neboť občané měli dost zkreslené informace o obsazování tohoto domova. Stáli jsme před problémem rekonstrukce Domova důchodců ve Fryštáku a v Lukově. Abychom je mohli provést, tak jsme museli udělat částečný přesun některých starších občanů. Tyto otázky, protože se lidé mezi sebou znají, jsou pro každého citlivé a rozhodující. Proto někteří, kteří se na Burešov nedostali a nebo jejich příbuzní, vytvářeli nesprávný názor o nějakém prominentním obsazování. Že to není pravda, může se každý přesvědčit, kdo Domov důchodců na Burešově navštíví.
Je však nutno říci, že do budoucna vzhledem ke kapacitě, která se již nyní jeví vzhledem k potřebám v okrese jako nedostatečná, budeme vždy prosazovat při umísťování jednoznačně správné kritérium, a to jsou celoživotní výsledky práce a angažovanost pro naši socialistickou společnost. Vážně se zamyslíme nad dalším rozšířením a dobudováním tohoto areálu tak, abychom mohli nechat prožít v pěkném prostředí své starší občany v co největším počtu.
Platí pořád, že naše město patří mezi nejkrásnější v republice?
Když bych tvrdil já, že ano, snad by to pro někoho nebylo dost směrodatné nebo objektivní. Proto vzpomenu práci jedné skupiny pro urbanistiku UNESCA (poradní orgán OSN), která byla v našem státě. Mimo jiné uskutečnili studijní cestu a hodnotili zejména výstavbu sídlišť v městech Nitra, Gottwaldov a Hradec Králové. V závěrečné zprávě uvedli, že Gottwaldov svým urbanistickým pojetím i úplnostním řešením sídelních útvarů je jedním z nejprogresivnějších a nejlépe řešených míst.
I když dobře víme, že máme ještě řadu problémů a nedostatků, na které si občané stěžují, přece jenom toto srovnání charakterizuje dobrou práci zejména Útvaru hlavního architekta okresního národního výboru, který po urbanistické stránce navazuje na minulost a pomáhá řešit jeho další výstavbu a rozvoj tak, aby neztrácelo svůj vlastní charakter. Prostě tak, aby Gottwaldov byl pozitivně odlišný než ostatní města. Měl svoji vlastní tvář.
Myslíte, že toho, co říkáte, si naši občané dostatečně váží a dostatečně si to uvědomují?
Člověk, když někde žije a chodí kolem některých věcí trvale a každodenně, si snad ani všechny ty rozdílnosti neuvědomuje. Myslím si však, že většina občanů má naše město ráda a mnozí, i když se odstěhují, rádi se sem vracejí.
Ale s takovýmto konstatováním se přece jenom nemůžeme spokojit. I když se můžeme třeba chlubit Divadlem pracujících, Domem zeleniny, novým obchodním centrem, plaveckým areálem a tak dále. Schází nám ve městě takové ty drobnosti, které vytvářejí dobrou pohodu pro člověka. Mám na mysli třeba fontánky, dobudování centrálních parků, různá zařízení, ať již se jedná o zahradní restaurace, různé formy stánkového prodeje a občerstvení a pod.
Obchodní centrum na Dlouhé/Murzinově ulici, jak se návštěvníkům presentovalo v červenci 2005 - samozřejmě s firmami na štítech, které by si "soudruh předseda" nepředstavil ani po velmi nevydařené stranické schůzi.....
(naproti, "přes ulici" měly být postaveny původně další dvě skleněné budovy - dům textilu a dům služeb).
To lidé dost kritizují a oprávněně se toho dožadují. My jsme si dali za cíl, že tyto otázky v 8. pětiletce dořešíme. Samozřejmě, že městský národní výbor vyslovuje především přání občanů. Pomoci realizovat tyto oprávněné požadavky musí ty organizace, které služby provozují, to znamená Restaurace a jídelny, Interhotel Moskva, Jednota atd.
Spokojeni nemůžeme být s tím, jak si někteří občané váží čistoty města a jeho zeleně. Samozřejmě, že hlavní roli v tom musí sehrát naše Technická správa. Ale je zbytečné, abychom například každé dva roky doplňovali naše odpadní koše jenom proto, že je stačí někteří vandalové za toto období zničit, anebo abychom každé jaro museli znovu obnovovat zeleň tam, kde si přes zimu někteří ve sněhu prošlapali chodníky. To je kus neodpovědnosti, špatného vztahu i soucitu s tím, co jiní vybudovali pro nás všechny.
Někdy si život vynucuje řadu úprav i změn. V minulých letech jsme například museli přikročit k řešení rekonstrukce dvou centrálních parků ve středu města i za cenu toho, že přestárlé kmeny musely být vykáceny. Bylo to i proti vůli některých občanů. My jsme však rekonstrukci neprováděli pro současnou dobu, ale z hlediska potřeb budoucích generací. My za to zodpovídáme. Vždyť klidová část města a odpočinku musí plnit svoji úlohu i za
Měl jste někdy pocit zklamání z toho, že se snažíte, prosazujete užitečné věci a občané to nechápou?
Ani snad ne, protože funkcionář nebo poslanec musí počítat s tím, že práce s lidmi není vždy jednoduchá. Každý má své představy, své požadavky, které jsou mnohdy v rozporu s tím, co by chtěla většina. Mnozí lidé si zvykli zcela jednoznačně přenášet své osobní problémy na společnost, aniž sebekriticky posuzují svůj podíl a povinnost na jejich řešení. Domnívají se, že jsme už natolik bohatí, že jsme schopni vyřešit jakýkoliv problém, bez ohledu na to, co to bude stát. Mohl bych uvést stovky případů. Jenom když vezmu případy rozvedených manželství. I ti, kteří nesou vinu, bezohledně uplatňují své pomyslné právo na nový byt. Nechtějí pochopit, že jim vždy nemůžeme vyhovět a že oni sami se musí přičinit, když takovouto situaci vytvořili.
Ale uvedu jiný příklad, který ukazuje, že problémy jsou někdy mnohem složitější než se někomu zdá. Jak jsem již řekl, město musí řešit některé otázky s předstihem a s vědomím, že je neřeší pro současnost. Mám na mysli především budování nadjezdu. Mnozí lidé se domnívají, že je stavbou výlučně pro Jižní svahy. To je hluboký omyl. Tato stavba má v budoucnu sloužit daleko jiným účelům, i když také pro Jižní svahy, ale především jako součást obchvatné komunikace, která bude řešit neúměrně se stále zvyšující průjezdnost městem. Je projektována ve směru na západ, tzn. směr Prštné, Louky, Malenovice. Kde skončí zatím nevíme, ale jsme přesvědčeni, že například zásobování oborového podniku Svit nemůžeme neustále vést přes celé centrum města. Dá se tomu odpomoci tímto nadjezdem, spolu s obchvatnou komunikací, což sníží průtokovost automobilové dopravy, hlučnost a zamoření ovzduší.
Nepochopením tohoto záměru a myslím si, že správného, vedlo též ke vzniku celé řady diskusí a různých schůzí a aktivů, kde byly kladeny požadavky bez ohledů na náš záměr vést městskou dopravu jakkoliv a kamkoliv, ale jenom tak, aby se občan z Jižních svahů dostal do středu města bez přestupování, aniž by musel přejít nějakou část mezi zastávkami pěšky.
Točna MHD pod sportovní halou v říjnu 1985. V době psaní článku i dnes místo sloužící stejnému účelu, V budoucnosti plánováno využití území víceúčelovou zástavbou komerčního a zábavního charakteru.
Myslím, že daleko více pochopení měli pracovníci o.p. Svit, když jsme v 7. pětiletce budovali podchod (přesněji od r. 1977 do r. 1980, t.zn. v období 6. 5LP; pozn. C.) a někteří z nich museli vycházet z podniku různými směry a jejich cesty jsme jim prodloužili někde i o 10 minut. Dnes, když je podchod hotov, každý uznává, že byl nezbytný.
Podchod – vstupní brána do závodů v prosinci 1989.
V této souvislosti je nutno říci, že se v prostoru za Čepkovským mostem počítá v této pětiletce s výstavbou nového obchodního domu Prior a bez nadjezdu bychom se těžko k němu dostávali přes několik komunikací a železniční přejezd a ani pro pěšího chodce by to nebylo jednoduché. Jestliže nadjezd propojíme s lávkovým systémem a Jižními svahy, tak pro občana bude cesta do tohoto obchodního domu mnohem jednodušší.
Blíží se volby, nově navrhovaní poslanci budou předstupovat před voliče s volebním programem. Čtenáře bude jistě zajímat, jak se tento sestavuje?
Volební program se nesestavuje v žádném případě z nahodilých věcí anebo ze subjektivních názorů jednotlivců. Respektuje se především kontinuita a návaznost toho, co už tady je, co tu vznikalo a co vytvářelo základní prvopočátek změn, které si vynucuje tempo rozvoje města. Jestliže tedy řešíme určitou část městské dopravy, tak s vědomím, že to musí být z hlediska jeho další výstavby a co nejkratší vzdálenosti, které je zapotřebí k přepravě pracujících do jednotlivých závodů a organizací.
Další rozhodující hledisko jsou potřeby lidí, z hlediska jejich života ve městě. Například v této pětiletce musíme započít s řešením dostatku pitné vody pro domácnosti zejména v našich okrajových čtvrtích. Tento problém se týká téměř 22 obcím kde žije zhruba 20 tis. obyvatel. Velmi nás v tomto směru nepříjemně poučila minulá suchá léta.
A třetí takové hledisko je nutnost respektovat záměry, které máme shrnuty v tzv. dlouhodobé koncepci rozvoje města do roku 2000. Ty nám ukazují, že především musíme řešit zásobování pitnou vodou, kanalizaci a čistoty odpadních vod, zásobování teplem, dopravu a komunikace a tím výrazně přispět k řešení problému životního prostředí.
Co považujete za nejdůležitější z přípravného volebního programu na 8. pětiletku z hlediska potřev obyvatel našeho města?
Jak jsem již řekl, je to řešení některých problémů, které souvisí se životním prostředím a na druhé místo bych zařadil otázku služeb. To co souvisí se životním prostředím jsem již charakterizoval; je to voda, teplo, doprava a komunikace.
Pokud jde o služby, tak po novele zákona, která platí od roku 1983 jsme zpracovali tzv. postupový plán, v němž jsme charakterizovali nejzákladnější potřeby služeb, jejich rozvoje a vůbec všechno co by se mělo v našem okresním městě udělat. Proces nebyl ještě ukončen a v této oblasti je ještě nutno mnohé udělat, aby občané byli spokojeni (Národohospodářské plánování již nezvládalo podchytit všechny aspekty socialistické společnosti, ucelený 8. 5LP nikdy nevznikl a rozpadající se socialistický systém dožíval za pomoci t.zv. ročních operativních plánů. –pozn. C.).
Počítáme, že po dokončení obchodního centra na Murzinově ulici (Dlouhé; pozn. C), včetně rekonstrukce vozovky a podchodu bude v této pětiletce postaven nový obchodní dům Prior na Čepkově s tím, že začne rekonstrukce současného OD Prior. V něm chceme později rozšířit různé služby, zejména pro pracující o.p. Svit.
V oblasti dopravy chceme, aby byl včas dokončen nadjezd, na který navazuje celá řada dalších řešení městské hromadné dopravy.
Bude pokračováno ve výstavbě sportovního areálu na Januštici, kde chceme v této pětiletce postavit menší krytou sportovní halu pro některé druhy sálových sportů, druhou ledovou plochu a některá další drobná zařízení, která umožní další rozvoj tělovýchovy a sportu. Na Jižních svazích bude provedena dostavba 18 třídní školy, což bude zčásti řešit nedostatek školních prostor.
Západní část Čepkova v březnu 1977 - devět let před vytlačením dosavadních obyvatel z domů s odůvodněním výstavby nadměstského centra. Nikdy nebylo postaveno a po zaúřadování architekta Kauflanda ve spolupráci s radničním bratrstvem zrealizována zbytnělá garáž s množstvím asfaltu okolo.
V oblasti služeb nám jde o to, aby byla dále rozšiřována nabídka zejména pokud jde o opravárenství a lepší uspokojování potřeb pro motoristy. To je hlavní záležitostí našeho Okresního podniku služeb.
Ve zdravotnictví předpokládáme, že buďto v této nebo v deváté pětiletce (1991-1995; pozn. C.) započneme s výstavbou nové polikliniky na Jižních svazích, dále chceme dobudovat naši okresní nemocnici výstavbou lůžkové části pro dlouhodobě nemocné, zejména pro přestárlé občany, kteří jsou nepohybliví, a chtěli bychom také zrealizovat porodnický sál, který nám v Gottwaldově chybí.
Dobře, ale na to všechno v naší společnosti nemáme. Když máte rozhodnout, co musí mít přednost, čím se řídíte? Mohl byste uvést konkrétní příklady?
Řekl bych to asi takto: na mnoho věcí, produktů a výrobků, které lidé potřebují ke svému životu, nemusí dnes stát denně v obchodech řadu. Jsou to většinou věci dlouhodobější spotřeby, jako je například konfekce, textil, obuv, různé přístroje a pod. Horší to je již s potravinami, které se spotřebují denně. I když jsme postavili ve středu města Dům potravin, ještě situace není taková, jak bychom si přáli. Lidé, když chtějí koupit vajíčka, rohlíky, chleba, mléko, maso, musí stát v řadě a tento problém tedy musíme řešit přednostně. Jak, to jsem již naznačil u předchozí otázky.
My víme, že v období, kdy měl Gottwaldov necelých 40. tis. obyvatel, bylo více společenských zařízení ve středu města, než jich máme dnes. Vím, že nejsou k životu nezbytné, ale jestliže chceme změnit styl života v našem městě, který je zde zakořeněn z první republiky, že lidé nic neznali než fabriku a své obydlí, tak musíme v tomhle směru mnohé udělat, musíme tento stav změnit budováním drobných i větších stálých a pěkných zařízení jako je např. Divadelní kavárna (1. patro býv. obchodního domu „Maláč“ pod kostelem, po převratu banky, nyní Archa; pozn. C.),
Nároží u divadelní kavárny 6. ledna 1986.
Divadelní kavárna v plném provozu 16. prosince 1990.
jakou bude po rekonstrukci Zámecká restaurace, u které přemýšlíme, zda celý objekt využít pro sféru společenského života.
V celé naší vlasti se hovoří o tom, co chceme v hospodářské a sociální politice dosáhnout do roku 2000. V této souvislosti mi dovolte otázku, jak bude v uvedeném roce asi vypadat naše město?
Takové prognosy se těžko určují, neboť hlediska se mohou časem změnit. Jedno však víme. Město se administrativním spojením s dalšími městy a obcemi rozroste z 85 tis. obyvatel na nejméně 110 až 120 tis. obyvatel v roce
S tímto výhledem je nutno již dnes některé nezbytné a potřebné otázky řešit.
Například naše gottwaldovská průmyslová aglomerace, která je posazena v Podřevnicku a Pomoraví se rozhodně neobejde bez ekonomického propojení, bez vnitropodnikové přepravy a dopravy. Myslím, že neřeknu nic tak nesplnitelného, když v tomto údolí budeme mezi Gottwaldovem, Otrokovicemi a Napajedly uvažovat o rychlodráze, která nemusí být využívána jen pro přepravu osob, ale i pro přepravu hotových výrobků nebo materiálů mezi závody a podniky. I když jsou to věci přece jenom trochu vzdálené, ale postupně musí být řešeny.
Pokud se jedná o oblasti bytové výstavby, tak do roku 1995 by měla být v podstatě dokončena výstavba našeho největšího sídliště na Jižních svazích, které bude mít okolo 32 tis. obyvatel. Zvažujeme, kde bude založena další bytová výstavba, neboť bytový rozvoj města musí pokračovat. Těchto lokalit se ukazuje několik. Jednoznačně lze hovořit o t.zv. Větrné hůrce v prostoru za Zlínskými Pasekami, t.j. od Jižních svahů na západ. Jako další vhodné centrum by se zejména z hlediska životního prostředí jevilo Jaroslavicko, neboť od průmyslové aglomerace by sídliště bylo odděleno pásy zeleně a lesy, které v tomto prostoru existují.
Je zcela evidentní, že se budeme muset rozhodnout pro uzavření centra města, které by mělo sloužit jenom jako pěší zóna s tím, že městská doprava by byla řešena tak, aby pěší zóna započala od křižovatky dnešního starého autob. nádraží po křižovatku u Divadla pracujících. Tím by se vytvořil klidnější a z hlediska životního prostředí zdravější prostor zahrnující dva centrální parky a celý areál náměstí Míru, u kterého musí dojít k rekonstrukci celé plochy, aby mohlo sloužit k důstojným oslavám významných svátků našeho státu. Samozřejmě, že by zde byly situovány i možnosti pro odpočinek s prodejem různého občerstvení.
V dalších záměrech sledujeme především to, co podmiňuje rozvoj města, t.j. otázka vybudování nového tepelného zdroje, vybudování dalších přívodů dobré pitné vody a v neposlední řadě i spojení města s různými centry v naší republice., neboť například dnešní spojení s Prahou je naprosto nedostačující a z hlediska perspektivy se požadavky budou zvyšovat.
Počítáme samozřejmě s tím, že M.H.D. bude postupně rozšiřována do okrajových čtvrtí, jako je Kostelec, Tečovice a Želechovice. Samostatně budeme muset řešit i Malenovice, protože se rozkládají nejen podél stávajících dopravních komunikací, ale rozšiřují se i co do šíře. Dnešní vzdálenost z okrajové části Malenovic k nejbližší trolejbusové zastávce již dělá několik kilometrů. Předpokládáme také, že po dobudování nadjezdu budeme moci řešit zcela jinak dopravu z našeho největšího sídliště Jižních svahů, a to ve třech směrech, aby se občané z Jižních svahů mohli dostat na východ asi do dnešního prostoru okresní nemocnice, na stávající točnu u Velkého kina a do Otrokovic bez přestupování.
Nově na silnicích okresu gottwaldov
(pravděpodobně Naše pravda, asi 1987)
Doprava – to je velmi široký pojem. Řadíme sem dopravu silniční, železniční, vodní i leteckou a příslušné komunikace. V tomto článku vás chceme seznámit s připravovanými akcemi v silniční dopravě v našem okrese v nejbližší době i ve výhledu.
Základem silniční sítě v Gottwaldově a Otrokovicích jsou silnice I. třídy č.
Základní dopravní skelet v Otrokovicích není zatím dostatečně vybudován. Provedením rekonstrukce přes centrum Otrokovic došlo pouze k vylepšení současného stavu. Připravuje se rekonstrukce křižovatky v Kvítkovicích s úrovňovým křížením dráhy. Tato rekonstrukce si vyžádá i změnu organizace dopravy do n.p. Barum-Rudý říjen a n.p. Moravan. Předpokládá se, že doprava bude směrována přes Otrokovice z důvodů velmi zatíženého jižního záhlaví stanice ČSD v Otrokovicích. N.p. Barum-Rudý říjen a MěstNV Otrokovice (Městský národní výbor, pozn. C.) připravují realizaci nadjezdu přes dráhu ČSD při respektování i výhledového rozšíření kolejiště stanice. Investice bude reálná až po roce 1990.
Vlastní základní komunikační skelet pro Otrokovice spočívá ve vybudování čtyřproudové obchvatové komunikace od křižovatky u Napajedel po nadjezd Skalka. Realizace I. stavby byla zajišťována od roku
Mapa popisující silniční a železniční síť okresu Zlín. Je malována jako budoucí, t.zn. s úpravami, popisovanými v tomto článku.
Pokračování obchvatné komunikace po Skalku je navrhováno až v roce 2000 v souladu s provedení rychlostní komunikace I./49 v nové trase. Do stejného období spadá i vybudování mimoúrovňového křížení ČSD v Kvítkovicích při realizaci elektrické trakce na trati ČSD do Gottwaldova.
V Gottwaldově došlo v posledních letech k výraznému zlepšení základního komunikačního systému realizací nadjezdu nad tratí ČSD na Jižní svahy, postupnou rekonstrukcí I./48 od Revoluční třídy do Louk. Další etapa se připravuje do Malenovic. Plynule by měla navázat etapa cihelna Malenovice – centrum Malenovice. Další úsek po k.p. ZPS bude postupně připravován. Rozsah stavebních úprav zamýšlíme stejný jako v případě Gottwaldov – Louky.
Připravuje se pokračování rekonstrukce Murzinovy třídy (Dlouhá, pozn. C.) po nadjezd, pokračování Pasecké po třídu SNB (Okružní, pozn. C.) na Jižních svazích, rekonstrukce ulic Kvítkové a Zarámí. Po uvedení do provozu těchto komunikací budou provedeny i změny ve vedení některých linek MHD, zejména zavedení trolejbusové linky na Jižní svahy. Linky budou směrovány do Otrokovic a k nemocnici. Při rekonstrukcích bude také uvažováno s rozšířením koordinované světelné signalizace v úseku Malenovice – Gottwaldov.
Dále by mělo dojít k napřímení Březnické ulice a vytvoření nové křižovatky u budovy ONV Gottwaldov (Okresního úřadu, pozn. C.) a 21. budovy o.p. Svit. Tím dojde k vylepšení poměrů při řazení vozidel před křižovatkou na náměstí Rudé armády (nám. T.G. Masaryka, pozn. C.). Omezením linek, které budou končit pod Sportovní halou, dojde k podstatnému vylepšení nebezpečného křížení vozidel MHD a ostatních účastníků silničního provozu.
Pro vzdálenější období po roce 2000 je navrhováno nové propojení od Prštného na Jižní svahy v trase obchvatové komunikace. Zároveň bude zajištěno zásobování o.p. Svit ze západní strany. Trasa bude respektovat výsledné řešení obchvatu podél železnice do Vizovic, včetně mimoúrovňových křížení. Avšak již při výstavbě nového Prioru (dnešní krabicoid arch. Kauflanda na Čepkově, pozn. C.) se vyřeší nové napojení u Domu pionýrů (vila T. Bati, pozn. C.) včetně zastávek MHD. V současné době prověřuje Útvar hlavního okresu Gottwaldov možnost překování výškového rozdílu ve směru od nového Prioru ke 13. základní škole (dnes budova University T. Bati na JS, pozn. C.) na Jižních svazích pohyblivým chodníkem.
V ostatních částech okresu je třeba zmínit se o změně trasy silnice II./491 ve směru na Fryšták. Tato silnice vede přes nově vyhlášené ochranné pásmo vodárenského zdroje Fryšták. Nová trasa kopíruje stávající trasu silnice III./4911 přes Kostelec, Štípu, Velikovou s místními změnami. Bude zahrnuta do konečného návrhu územního plánu sídelního útvaru Gottwaldov.
V oblasti sídelního útvaru a lázeňského města Luhačovice je navrhována obchvatová komunikace po jižní straně Luhačovic. První etapa je pro nejbližší období již projekčně i finančně zajištěna. Jedná se o propojení silnic II./496 směr Kladná-Žilín a silnice II./493 směr Petrůvka.
V Brumově-Bylnici je navrhován obchvat historického jádra po východní straně. V I. etapě půjde o uvolnění náměstí od dopravy v Brumově a vyřešení jeho objížďky po východní straně s napojením na I./57 za k.p. MEZ Brumov. V ostatních částech okresu nedojde k podstatným změnám v trasách silniční sítě.
Autobusová doprava v okrese má dostatečnou kapacitu a nejsou navrhovány podstatné změny. Pouze se dokončí odstavné plochy u ústředního autobusového nádraží v Gottwaldově se zastřešením nástupišť. Další odstavná plocha pro cca 60 autobusů s miniservisem je navrhována do prostoru mezi Paseckou komunikací a nábřežní komunikací severovýchodně od chladících věží. Buduje se nová provozovna ČSAD ve Slavičíně včetně administrativní budovy, garáží a odstavných ploch.
Do roku 2000 je uplatňováno vybudování mostů v Lůžkovicích, Brumově-Bylnici, Vlachovicích. Připravuje se částečné zaklenutí říčky Všeminky v Neubuzi pro přeložku místní komunikace a vybudování třípolového nadjezdu v celkové délce
Síť benzínových čerpacích stanic se v okrese doplní do roku 1990 o čerpací stanici u křižovatky Pasecká – Mladcovská v Gottwaldově. Je rezervována pro další období plocha u silnice I./49 na křižovatce v Loukách a dále na silnici II./490 na Fryšták u odbočky na sídliště Jižní svahy. Tyto čerpací stanice se vybudují až po roce 1990.
----------------------------
zeleň města gottwaldova
(Naše pravda, asi 1987)
Autorem článku je pravděpodobně výše postavená osoba z Technických služeb města Gottwaldova (v textu jen TSMG), celou stať lze považovat za souhrnnou informaci o údržbě městské zeleně a mobiliáře v minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Pozn. C.
Městská zeleň Gottwaldova je výraznou a nedílnou součástí městského souboru. Je nemyslitelné vytrhnout ji z urbanistického kontextu a nezdůraznit ojedinělou a vzácnou harmonii přírodního prostředí a svébytné funkcionalistické architektury.
Na rozdíl od měst se středověkými jádry, kam se funkční zeleň dostává až mnohem později, vyplňovala zbytkové plochy, či zaujala místo po asanovaných hradbách, stává se zeleň v Gottwaldově zcela rovnocenným městotvorným prvkem. Svébytnost zlínské architektury a urbanismu spočívá v tom, že vyjadřuje nové průmyslové metody hromadné výstavby továrních, veřejných i obytných budov způsobem a rozsahem, který neměl u nás a snad ani ve světě obdoby. Použity byly nejprostší železobetonové konstrukce a cihelný materiál v jednotném stylu v měřítku celého města. Stylotvorným faktorem se stalo úsilí po maximální účelnosti a hospodárnosti vyúsťující do půdorysných, prvkových i objemových standardů a typů. Tím se celému souboru budov propůjčuje sjednocující řád a rytmus. Nebezpečí uniformity a stereotypu je odstraněno vtažením krajiny a zeleně do interierů a panoramat města, citlivým využitím terénního reliefu a promyšlenou koncepcí plánu města. Tato moderní realisace existovala tedy už v době, kdy se v roce 1933 na 4. kongresu CIAM teprve formulovala t.zv. „Athénská charta“, v níž byly vytyčeny zásady moderního funkcionalistického urbanismu.
Relief je významným a v některých směrech i limitujícím prvkem pro další rozvoj města. Prostorové uspořádání ovlivňuje podstatným způsobem nejen všechny ostatní fyzicko-geografické složky, ale především dopravu, zemědělství, inženýrsko-geologické podmínky zakládání staveb, turistiku a estetiku krajiny. Podobně jako ve většině flyšových oblastí je řada negativních jevů reliefu výsledkem hospodářské činnosti člověka. Území má vrchovinný, v některých částech jen pahorkatinný relief. Gottwaldovská aglomerace je na rozhraní teplé a mírně teplé klimatické oblasti. Zemědělská půda výrobního typu řepařského a bramborářského.
Zlín se dostává do historických souvislostí s vývojem české moderní architektury poprvé v letech před první světovou válkou. Někdy v r. 1911 (tedy historie skoro nedávná) povolává zlínský továrník Tomáš Baťa čelného představitele naší moderní architektury, architekta Jana Kotěru. Ten vypracuje v roce 1915 regulační plán na stavbu ucelené dělnické kolonie na staré Letné. Současně probíhá výstavba továrních budov.
K plnému rozvoji dochází v období mezi dvěma válkami, kdy vstupuje do historie Zlína rodák z Kudlova – sochař, architekt a urbanista František Lydie Gahura. jeho návrh na Lesní hřbitov – toť skvělá myšlenka. Uprostřed bukových lesů vznikl rastr hrobů s předepsanou výškou náhrobků. S podsadbou tisů a tsugy se členilo území do menších celků a pohledově krylo náhrobky z hlavních vycházkových tras. I dnes má hřbitov svůj půvab a láká obyvatele k vycházkám. I nově začleněné krematorium (ak. arch. Čanák) těží z průhledů do měnící se zeleně korun stromů. Hned po založení tohoto hřbitova úředně zrušili pohřbívání na starém hřbitově u přehrady a z něho vybudovali veřejnou zeleň. V současné době se na Lesním hřbitově snažíme o opětovné dosažení jednotných nízkých náhrobků u nově zakládaných hrobů. Dokud však nezajistíme sériové výrobu a standardní nabídku, nelze realisovat.
V roce 1932, ve kterém dokončili Velké kino, vzniká současně parkový prospekt internátů, ukončený památníkem Tomáše Bati (Dům umění) a studijními ústavy. Stává se charakteristickým prostorovým útvarem města, který se pohledově uplatňuje jak z městského centra, tak i teras dnešního nového osídlení Jižních svahů. Následují další regulační plány jednotlivých čtvrtí, továrního areálu a z našeho hlediska stěžejní – regulační plán Velkého Zlína (Zlín – Otrokovice) z roku 1934. Vznikají dvě uliční páteře (dnešní Štefánikova a T. Bati), dochází k propojení západní a východní části města a vytvářejí se podmínky k asanaci domovních bloků a ulic v historickém jádru, přestavbě starého náměstí, měnící zcela své proporce a vzhled. Začíná se formovat druhé centrum města. Společenský, kulturní a obchodní život se stěhuje do prostoru dnešního náměstí Práce. Řešení tohoto území v té době ovlivňovala železniční vlečka, vedoucí z továrny do cihelny. Došlo tak k náhodnému seskupení budov, a to internátů, Tržnice, Obchodního domu, které se velmi obtížně dostavovaly. Teprve dvojice Společenského domu a kina tvoří tomuto prostoru dominantu. Dá se říci, že problémy s dořešením celého náměstí se nepodařilo odstranit dodnes.
Na přelomu dvacátých a třicátých let nastupuje k firmě Baťa skupina nových architektů (arch. Lorenc, Karfík, Vítek a Drofa). V tomto období se ve Zlíně setkáváme se jménem předního českého architekta Josefa Gočára. Město dostává pozvolna onu svéráznou architektonicko-urbanistickou podobu, vytvořenou rytmem železobetonových skeletových budov a cihelných kostek, rodinných domků obklopených zelení zahrad, parků, okolních lesů.
Zeleň mezi rodinnými domky
Výstavba Zlína vznikla z naléhavých potřeb prudce se rozvíjejícího kapitalistického průmyslového podniku v historickém období, kde ideje zahradního města se staly konformními s rozvojem a potřebami zlínského průmyslového podniku a s představami vedoucích pracovníků. Vůdčí myšlenkou zde byly názory převzaté od anglického utopisty R. Owena z konce XIX. století. Vzniká model průmyslového města, t.j. obytné osady pro zaměstnance v rozsahu 10 – 12 000 obyvatel. Tomu odpovídala továrna pro 3000 – 5000 lidí. Většina zaměstnanců bydlela dle zásady koncernu v rodinných domech navržených v zeleni na šachovnicovém schématu. Svobodní zaměstnanci žili na internátech. Společenský život se soustřeďoval na zelené parkové ose v t.zv. společenských domech (arch. Karfík – hotel Moskva, Společenský dům v Otrokovicích) a život osady v klubovních místnostech, objektech uvnitř čtvrtí a na hřištích zde budovaných. Dodnes tento systém funguje, ne však na původní technické úrovni. Sportovní vyžití dovolovaly dodnes existující sportovní stadiony u elektrárny (dnes Plynová kotelna a Lidl, pozn. C.) a na Letné, stejně jako koupaliště na Januštici (zlikvidováno Kauflandem, pozn. C.) a koupaliště s vyhřívanou vodou u továrny (t.zv. Baťák, dnes objekt U.T.B., pozn. C.) .
Zeleň mezi rodinnými domky byla podřízena jednotlivým výsadbám. Podél všech komunikací se vysazovaly alejové stromy, pozemky zahrádek byly odděleny kilometry živých plotů, trávníkové plochy pouze okrasnými záhony květů a keřů. Jejich údržbu včetně trávníků kontrolovalo ubytovací oddělení fy. Baťa, neukázněnost pokutovalo. (Zde autor z ideologických důvodů pomíjí skutečnost, že údržbu neprováděli obyvatelé, ale městský zahradník. Pozn. C.) Čistotu okrasné funkce individuální výstavby narušila 2. světová válka. V důsledku nedostatku se začaly vysazovat ovocné stromy, chovat drobné zvířectvo, pěstovat brambory a zelenina. Začaly se přistavovat dřevěné přístřešky, které po válce nejenže nezmizely, ale opravami se jejich existence zcela legalisovala.
V posledních dvaceti letech (psáno v roce 1987-8) se zlikvidovaly nebo nešetrným řezem zdeformovaly alejové stromy, převážně lípy a jasany, nacházející se z velké části uvnitř rodinné zástavby. Některé vzaly za své při rozšiřování páteřních komunikací. Až dosud ztráta této zeleně nebyla tak markantní proto, že jejich koruny nahradily koruny ovocných stromů. Vysokokmeny přesahovaly střechy zástavby. V dnešní době jsou ovocné stromy přestárlé, dochází k jejich výměnám a k rekonstrukcím zahrádek. A tady se brzy dočkáme prvního velkého zklamání, až začne výstavba opět vystupovat a svahy ztratí punc zeleného města. Zeleň z čtvrtkmenů a zákrsků odstraněnou zeleň nenahradí. Toto soukromé ozelenění tvoří
Před 2. světovou válkou k již zmíněným architektům přicházejí neméně významní, jako byli Vladimír Kubečka, Plesník, Kula, Podzemný a Voženílek. Po dobu 2. světové války nemají příliš příležitosti k realizaci.
Po roce 1945 se věnuje pozornost obnově továrny (bombardována), bytové a občanské výstavbě. Vzniká nová páteř města s výškovými dominantami arch. Drofy – dva apartementové osmietážové bytové domy s mateřskou školou a jeslemi a pět věžových domů.
Později je doplnili o další bodové domy (panelové) a dostaly se postupně až k městskému centru. Asanací bloku domů v prostoru náměstí Míru vzniká parčík od arch. Staši. Letos se dokončuje projektová dokumentace na celé náměstí Míru podle studie arch. Zikmunda.
Nejen krása, ale i užitek
Vraťme se k výstavbě prvních dvouletkových domů ve čtvrti Julia Fučíka (Obeciny, pozn. C.). Arch. Karfík zde uplatnil typ dvoupodlažních domů v řádkovém zastavění na mírném svahu s vynikajícími kvalitami obytného prostředí. Tato výstavba pokračovala ještě i v šedesátých letech, ovšem již jako družstevní. Poněvadž se v letech 1947 jednalo o zcela první byty v ČSR, zúčastnil se otevíracího aktu i budoucí president A. Zápotocký (Kl. Gottwald do Zlína nerad jezdil, prý kvůli socialistickému názvu města. Pozn. C.). Už tenkrát razil teorii „ani kousek půdy nazmar“ a podporoval na plochách veřejné zeleně výsadbu ovocných stromů. Tento názor se v novém Gottwaldově uplatňoval velmi důsledně. Snad to v té doby bylo i na místě. Lidé plni elánu o stromy pečovali, ovoce sklízeli a dělili se. Došlo však k výměně generací, tím i ke zcela odlišným přístupům. Stromy jsou zanedbané (i když ještě ne všude), ovoce padá, znečišťuje chodníky, lidé si stěžují a chtějí kácet. Zastávám však názor, že etapovitá rekonstrukce už nyní v prolukách se vzrostlými okrasnými stromy nebude tak bolestivá.
Z hlediska sadovníků je z té doby nejzávažnější realizace památníku padlých – sochy sovětského partyzána – od sochaře Makovského (opět v seznamu památek) a realizace vítězného návrhu sochaře Krybuse a architektů Kadlece a Rozhona – pomník Klementa Gottwalda (z roku 1961) s dořešeným přilehlým prostředím uzavírajícím náměstí Práce.
V pokračování myšlenky, jak uskutečnit propojení lesních masívů na hřebenech se zelení ve městě, se daří navazovat v současných nových realizacích. Došlo k rekonstrukci centrálních parků, výsadbám podél nového nadjezdu a k rehabilitaci zeleně svahů pod sídlištěm Jižní Svahy. K rekonstrukci parků se přistoupilo v rámci údržby města v roce 1979.
Oba parky tvoří spojnici dvou administrativních, obchodních center města, náměstí Míru a náměstí Práce. Zaujímají plochu
Park Svobody obklopuje ze všech stran zámeckou budovu. Založili jej v XVIII. století. Vzhledem k jeho významu patří do seznamu památkových objektů. Všechny zásahy byly konsultovány s KSSPPOP Brno. (Snad Krajská správa sadů a parků ..... dál mne nic nenapadá. Pozn. C.) Rekonstrukce parku se nezužuje pouze na výsadby a obnovu rostlinného materiálu, ale komplexně řeší veškerou vybavenost parkových ploch. Dosud bylo provedeno kácení, terénní úpravy s pozvolným nástupem do spodní části parku, založen nový systém komunikací, trávníky, kobercové výsadby keřů a vysazeno 100 vzrostlých jehličin získaných od Jm. státních lesů Brno.
Jak dál v centru města
Vzhledem k tomu, že se dokončuje autobusové nádraží s nadjezdem až po vstupy do parku, nebylo v této části dosud přistoupeno k realizaci detailů a plánované vybavenosti (dětské hřiště, obnova původní vodní hladiny).
Mnohem dál jsme s pracemi v parku Komenského. Začíná před prostorem památníku padlých od sochaře Makovského, kde ing. Finger odstranil tvrdé stupně a vymodeloval prostor v plynulý nástup.
Dětské hřiště, dosud nedokončené, je dalším programovým momentem. Zbývá dobudovat podle studie flexibilní pavilon pro malou scénu, výstavy mladých umělců, zahradní keramiky, květin či jiných zajímavostí. Máme představu, že obnovíme hudební programy, park doplníme o letní čítárnu, u hřiště dobudujeme záchody s možností venkovního koryta pro mytí dětí. Snaha vybudovat dostatečné množství šachet (hydrantů) pro přenosné postřikovače, letní vodovodní řad, se nerealisovala. Sadové úpravy provedl Státní statek Bystřice pod Hostýnem. Na komunikace, dlažby a dětská zařízení byla celá řada subdodavatelů či přímo nadšenců z řad zahradníků z údržby zeleně TSMG. Celkové náklady dosáhly 5 milionů korun. Jen komunikace sadu Komenského dělaly 750 tisíc. Individuálně jsme přistupovali k sedacímu nábytku. Návrh jsme zajistili na UMPRUM v Gottwaldově (arch. Crhák), dodavatelé ZPS a JZD Jasenná. Jejich cena se pohybuje od 1600 do 1800 Kčs. Odpadkové koše a nízké osvětlení není dosud vyrobeno.
Čtyři hektary nových výsadeb převzala TSMG podél nadjezdu a další se realisují při budování spojovacího chodníku a systému vycházkových tras na svazích pod sídlištěm. Jde o bývalé soukromé zahrady, jejichž postupnou rekonstrukci, řešenou tak, aby mohla být realisována pomocí škol, navrhla ing. Kubečková ze Stavoprojektu. Dochází k částečnému zalesňování a skupinovým výsadbám především rychle rostoucích druhů listnatých keřů. Jde o velmi náročné práce, které se až dosud daří zvládnout opravdu jen díky obětavému přístupu několika lidí.
