Ottův slovník naučný

Zlín

Město na Moravě po břehu Dřevnice, v hejtm. Uhersko-Hradišťském, v okr. Napajedlském; 502 d., 2945 obyv. č. (1900), far. kostel sv. Filipa a Jakuba r. 1803 vystavěný, dvě obec. (o 8 tř.) a 3tř. měšť. šk., a průmysl. pokrač. šk., pš., telegraf, želez. stanice na tr. Otrokovice-Vyzovice, četn. stanice, opatrovna pro zchudlé občany, občanská a kontribučenská záložna, pivovar, cihelna, 2 mlýny, pila, výroba provazů, papučí, obuvnictví, hrnčířství, plátenictví, sadařství, zelinářství, obchod s ovocem, zejména sušeným, v povidlech a týden. a výroč. trhy.

Nesvěř. panství (2413 ha půdy) se zámkem (při něm rozsáhlá zahrada), dvorem, pivovarem a cihelnou drží JUDr. Štěpán Viktor Haupt svob. pán z Buchenrode. – Dějiny. Zlín jest osada velmi stará tvoře s okolím svým západní výběžek Valašska, v němž valašský živel i co do řeči a zvyků silně je promíchán k severozápadu s Hanáky, k jihozápadu se Slováky. Uvádí se již k r. 1030 jako pustá vesnice, příslušná ku proboštství spytinovskému. R. 1320 měli jej bratři Vilém a Bedřich z Egerberka, kteří své zděděné podíly otcovské po dvou letech prodali královně Alžbětě, mateři slavného Karla IV. R. 1350 byla ve Zlíně již tvrz a osada byla již městem. Z osudů dalších vytýkáme: r. 1427 byl Zlín husity dobyt a zpustošen. R. 1571 byl Zlín znamenitou osadou: bylať tam tvrz, fara, kostel, škola, 3 mlýny, 3 valchy, pivovar, dvory a rybníky.

Ze jmen ulic uvádějí se ještě r. 1646 Grygov, Čepkov, ulice Otrubná, Dlouhá, Kněží potok, Sachrov, Posvátná a Hradská. Majetník panství Jan Pačlavský ze Dvorce potvrdil Zlínu všechny výsady r. 1594 a spořádal o rok dříve zdejší služby boží, zřídiv sbor literácký. Krištof Cedler ze Dvorce ponechal r. 1619 Zlínu, Želechovicím a Březnici patronáty farní s desátkem i se všemi příjmy, když se mu obce ty zavázaly, že na místa farářská budou povoláváni kněží lutherští podle vitemberské ordinace.

Z toho patrno, že v době té veškero okolí zlínské přiznávalo se k učení Českomor. bratří; poněvadž však ještě r. 1568 uvádí se v Zlíně kat. farář Václ. Bojan, jest tedy pravděpodobno, že teprve r. 1570 obyvatelé dotčených obcí přiklonili se k víře bratrské. R. 1625 a násl. protireformace jesuitská přivedla je opět k víře římsko-katolické. Zlín válkami 30letou a 7letou, pak vpády Bocskaiovců, Turkův a Maďarů (Kuruců) v XVII. a XVIII. stol. mnoho trpíval. Též nehody živelní často se dostavovaly, tak r. 1819 lehly popelem kostel, fara, škola a 60 domků, rovněž r. 1849, kdy skoro celé město bylo ohněm zničeno.

V novější době nabyl obchod a průmysl nového vzpružení otevřením dráhy Otrokovice-Vyzovice (1899). Zlín měl v minulých dobách také hrdelní právo jako jiná města a městečka mor. a brával svá naučení a ortele od městského práva Uh. Hradiště. Posud lze na náměstí zříti stopy po někdejším pranýři. Ve Zlíně narodil se hudební skladatel Ignác Vojáček (1825) a na hřbitově pochován učenec český a znamenitý spisovatel František Bartoš († 1906). Vck.