Gottwaldovsko  (3/3) 

Terciální sféra  (1940 - 1988)

Kultura  

Neoddělitelnou součástí socialistických přeměn bylo naplňování programu kulturní revoluce. Pozoruhodné činy, posouvající vývoj rychle kupředu, jsou již spojeny s obdobím poválečného budovatelského nadšení, kdy z potřeb společnosti a spontánního zájmu obyvatel vznikla roku 1946 ve Zlíně první profesionální umělecká zařízení – Filharmonie pracujících a Divadlo pracujících.

V dubnu 1946 Filharmonie pracujících zahájila svoji činnost veřejným koncertem ještě pod starým názvem – Symfonický orchestr spolupracovníků n.p. Baťa. Dnešní Státní symfonický orchestr Gottwaldov výrazně ovlivňuje koncertní život a kulturně společenské dění v okrese. Záslužné je jeho působení na mládež formou výchovných koncertů, a to nejen v samotném okresním městě. Státní symfonický orchestr se presentuje též jako organisátor významných hudebních akcí – mezinárodního festivalu mladých koncertních umělců Talentina a Gottwaldovského hudebního jara.

Divadlo pracujících vzniklo rovněž jako kulturní zařízení tehdejšího n.p. Baťa. První představení komedie Jana Drdy Hrátky s čertem se uskutečnilo 17. září 1946 v adaptovaném Komorním kině, které se stalo domovem gottwaldovské divadelní scény na dalších dvacet let. Důležitým impulsem k tvůrčímu rozmachu divadla bylo otevření nové divadelní budovy v listopadu 1967. Svými útulně řešenými společenskými prostory, moderním a účelovým vybavením se toto divadlo stalo přirozeným středem kulturního, společenského a politického života Gottwaldova i širokého okolí. Umělecké výsledky Divadla pracujících jsou s prací jiných divadelních souborů jednou za dva roky konfrontovány v Gottwaldově na Přehlídce jihomoravských divadel.

Jako centrum výtvarné kultury se profiluje Oblastní galerie výtvarného umění, která rozvíjí rozsáhlou odbornou činnost. Byla ustanovena koncem roku 1953 jako Krajská galerie; dnešní pojmenování se datuje od roku 1960. Ve svém výstavním programu i v kulturně výchovné činnosti se zaměřuje na propagaci evropského a československého výtvarného umění XIX. A XX. století. Roku 1957 získala prostory zámku pro stálou exposici vývoje českého umění XX. století a Dům umění, ve kterém se pořádají přehlídky děl významných výtvarníků z celé republiky i význačných autorů žijících v regionu.

Téměř na celém světě Gottwaldov proslavilo filmové umění, vycházející z produkce Filmového studia Gottwaldov. Začátky jeho činnosti sahají až do r. 1928, kdy v Baťových závodech vzniklo malé filmové oddělení, které vyrábělo reklamní snímky na Baťovy výrobky a služby, reportáže o Zlíně a instrukční filmy pro Baťovy zaměstnance. Vznik filmového studia spadá do roku 1936, kdy zahájilo provoz v novém moderním atelieru na Kudlově. Již ve svých počátcích studio získalo věhlas a stalo se místem setkání a spolupráce zajímavých tvůrčích osobností československého filmu.

V letech 1941 – 1942 vytváří národní umělkyně Hermína Týrlová na Kudlově svůj první loutkový film Ferda mravenec, který položil základní kámen celé naší animované tvorbě a otevřel cestu řadě animovaných titulů, kterými se gottwaldovské studio proslavilo doma i ve světě. O rok dříve zde svůj první samostatný film Vánoční sen začíná realisovat národní umělec Karel Zeman. Rozsáhlé dílo tohoto tvůrce zhmotňuje celou jednu epochu nejen naší, ale i světové kinematografie. Významným mezníkem ve vývoji gottwaldovského studia se stal 1. leden 1977, kdy se studio etablovalo coby samostatný podnik; dosud existovalo jako součást Krátkého filmu Praha a orientovalo se na tvorbu pro děti a mládež. Žánrové zaměření má pestré – film hraný, animovaný, dokumentární, účelová tvorba pro podniky, instituce a v neposlední řadě filmy pro Československou televisi.

 Bývalé ateliery FAB produkovaly do roku 1990 nejen filmy, ale i výrobky spotřebního charakteru.

Filmové studio Gottwaldov je už téměř třicet let nerozlučně spjato s festivalem filmů pro děti v Gottwaldově, který představuje nejstarší festival tohoto druhu na světě. Každoročně v květnu se do rozkvetlého Gottwaldova sjíždějí naši i zahraniční příznivci dětského filmu, aby zhodnotili a posoudili současnou tvorbu filmů pro děti ze čtyř československých filmových studií.

Nejen tvorba, ale i práce s filmem má v Gottwaldově dlouholetou tradici. Město představuje kolébku filmových festivalů pracujících, jejichž první ročník se konal v letním kině v červenci 1948 jako demonstrace nového pojetí společenské funkce kultury.

K rozvoji kultury v širším území jihovýchodní Moravy významně přispělo Krajské nakladatelství v Gottwaldově, které za dobu své krátké existence v letech 1958 – 1960 stačilo vydat 31 titulů, zejména regionální literatury.

Síť knihoven na Gottwaldovsku patří k nejrozsáhlejším a zasahuje do všech, i těch nejmenších obcí. Činnost 122 veřejných knihoven okresu je zaměřena na zlepšování služeb čtenářům, na vytváření nových provozů a specialisovaných oddělení. Do střediska jsou začleněny všechny veřejné knihovny a jednotným systémem je prostoupen celý okres. Koordinačním a integračním centrem knihovnických a bibliograficko-informačních služeb je Okresní knihovna v Gottwaldově. Jde o kulturní instituci s více než stoletou tradicí, která systematicky a cílevědomě formuje potřeby a zájmy čtenářů všech věkových kategorií a přispívá k jejich celkové vzdělanosti v souladu s požadavky ekonomického, sociálního a kulturního programu.

Stalo se r. 1968 .....

V soustavě zdejších kulturních zařízení má svébytné poslání na poli výzkumu, uchování a zveřejňování významných hodnot historického vývoje i přírodního obrazu celého gottwaldovského regionu Oblastní museum jihovýchodní Moravy. Navazuje na někdejší museum města Zlína zřízené roku 1944, přebudované pak roku 1953 v Krajské museum v Gottwaldově. Pod dnešním názvem existuje toto museum od roku 1960. Za všechny musejní exposice, které se nacházejí v řadě míst okresu, připomeňme archeologickou na hradě Malenovice, přírodovědnou v zámku Lešná a také exposici dokumentující boj proti fašismu v areálu Národního kulturního památníku na Ploštině.

Osm kilometrů severně od jádra Gottwaldova leží v pozoruhodném přírodním a historickém areálu na Lešné umístěna zoologická zahrada, která už po čtyři desetiletí vítá své návštěvníky. Její zvláštnost představuje obora se staletými porosty dubů a smrků a prosluněnými loukami, která je domovem volně žijících stád vysoké a mufloní zvěře. Na Lešné byl na ploše 52 ha postupně vybudován přírodovědný areál, kde se prolínají složky fauny a flory s přírodovědnou exposicí. Přitažlivý je i lešenský zámek, kde návštěvníci obdivují cenné historické interiery s dobovým zařízením.

K obohacení kulturního a společenského života přispívá také okresní kulturní středisko, okresní archiv na zámku Klečůvka, park kultury a oddech, šest sdružených klubů, dům kultury ROH, 25 stálých kin a klubová zařízení národních výborů.

Gottwaldovský okres je místem konání významných kulturně politických akcí. Uskutečnilo se zde několik ročníků mezinárodního festivalu zpěváků populárních písní Intertalent. Střídavě každé dva roky si v Gottwaldově na festivalu dávají dostaveníčko naše i zahraniční dechové a folklorní soubory a mladí učni z celé republiky se sem sjíždějí na přehlídku umělecké tvořivosti mládeže středních odborných učilišť Dělnické mládí.

Placka pořadatele Festivalu dechových orchestrů.

Hudební slavnosti Luhačovické hudební jaro, Mezinárodní kulturní léto, Dny mladé tvorby, Dny kultury socialistických zemí a Janáčkův festival mají své místo v Luhačovicích. Ve Vizovicích na zámku se milovníci hudby setkávají při příležitosti konání Vizovického zámeckého kulturního léta. V rámci každoroční Okresní mírové slavnosti na Ploštině se v kulturním programu představují nejlepší soubory zájmové umělecké činnosti.

Tři hlavní etnografické oblasti na Gottwaldovsku tvoří vlastně most mezi Valašskem, Hanou a Slováckem. Lidová kultura se po staletí projevovala ve výtvarném umění, hudbě, tanci i ve slovesnosti. Lidové tradice dále uchovává a rozvíjí 25 folklorních souborů. Výraznou ukázkou valašské lidové tvořivosti je vizovické figurální pečivo, které se zhotovovalo již koncem XVIII. století, tradice jeho výroby zůstala nepřerušena až do dnešních dnů, kdy se jeho výrobou zabývá několik vizovických rodin.

Bohatý a hodnotný kulturní život v okrese Gottwaldov zůstane i nadále obohacením našeho života, života našich dětí, vnuků, budoucích generací a bude v duchu svých tradic přispívat k všestrannému rozvoji člověka. Vždyť umění je tou největší radostí, kterou poskytujeme sami sobě.

Řeka Dřevnice od cigánovského mostu na západ.

Foto 29. dubna 1990.

Školství  

V době nastupujícího budování socialismu nastaly v síti vzdělávacích zařízení dalekosáhlé změny. Zákonem o jednotné škole roku 1948 zanikly soukromé (zejména církevní) školy, do té doby na některých místech Gottwaldovska působící. Utvořila se ucelená soustava základního školství, existující po některých reformách až dodnes. V 70tých letech nastaly v jejím rámci závažnější posuny, zejména rušením vesnických malotřídek a soustřeďováním žactva do velkých dobře vybavených základních škol ve městech a spádových obcích.

Jestliže roku 1948 na území dnešního gottwaldovského okresu existovalo 142 škol (z toho 115 národních a 27 měšťanských), pak dnes má okres 77 základních ústavů (40 úplných, 27 neúplných a 10 zvláštních-pomocných) s téměř 28 000 žáky. V největších ze základních škol se učí až kolem 1000 žáků. Viditelný rozvoj nastal ve vybavení tohoto stupně školství nejen po stránce vnitřního zařízení, didaktických pomůcek a pod., ale zejména vybudováním mnohých novostaveb velkých základních škol, ať už třeba na sídlištích velkých měst (Gottwaldov, Otrokovice, Napajedla), anebo v obcích a městech – Želechovicích, Štípě, Kašavě, Vizovicích, Újezdě, Slavičíně, Štítné, Nedašově, Trnavě.

 Tělocvičení žáků 4. a 5. ZDŠ (Zálešná) v padesátých letech.

V síti středních škol nastaly po roce 1948 závažné změny. Na přelomu 40. a 50. let byly z Gottwaldova pro nedostatek prostorů přestěhovány dvě školy – do Kroměříže konservatoř (1949) a do Uherského Hradiště škola umění, dnes střední uměleckoprůmyslová škola. Vedle těch zařízení, která v Gottwaldově nadále zůstala (gymnasium, střední ekonomická škola) bylo podstatně reorganisováno střední odborné školství průmyslového zaměření, které zde mělo silné postavení už od předválečné doby.

Původní baťovská průmyslová škola, na které se vyučovalo několik oborů, byla v letech 1950 – 1953 zásadně reorganisována a z dosavadní jednotné instituce se osamostatnilo několik specialisovaných středních průmyslových škol – strojnická, chemická, kožařská a stavební, které zůstaly v Gottwaldově, a dále koželužská, umístěná již od dřívějška v Otrokovicích. Také tento typ škol se dočkal v nedávné době lepšího prostorového vybavení, ať už rozšířením stavební průmyslovky, anebo výstavbou velké samostatné budovy střední průmyslové školy strojnické roku 1974.

Vedle nejstaršího gymnasia v Gottwaldově bylo hned roku 1949 zřízeno nové ve Valašských Kloboukách a pak přibyla další škola tohoto typu v Otrokovicích (1953). Komplex budov gottwaldovského gymnasia, otevřený roku 1961, byl ve své době pozoruhodným architektonickým pokusem o netradiční řešení pavilonové školy umístěné v krásném přírodním prostředí.

V 50tých letech byly položeny základy gottwaldovského vysokého školství, které zde dosud chybělo. Dočasně zde v letech 1959 – 1964 působil pedagogický institut a vedle něj tu zapustilo kořeny vysoké školství technického zaměření. Roku 1960 v Gottwaldově zřídili detašované pracoviště Slovenské vysoké školy technické v Bratislavě, převedené pak roku 1963 do působnosti Vysokého učení technického v Brně; rozvoj tohoto vzdělávacího pracoviště rychle pokračoval, takže roku 1969 se město stalo sídlem samostatné fakulty technologické brněnského Vysokého učení technického.

Svébytné postavení má v Gottwaldově pracoviště Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, zaměřené na studium průmyslového návrhářství (design), oboru, který se rodil už v předválečném Zlíně. Tato škola zde působí už od roku 1959, nejprve jako detašovaný atelier, přeměněný roku 1982 v samostatnou katedru; od téhož roku škola sídlí v nové budově⁸⁾.

Vysoké školy mají v Gottwaldově i potřebné zázemí. Postupně se budují studentské koleje, kde spolu s našimi studenty bydlí jejich kolegové z Vietnamu, Mongolska nebo Německé demokratické republiky.

O výuku mládeže zaměřenou k dělnickým povoláním pečuje v okrese 13 odborných učilišť. Největší zařízení tohoto typu působí při velkých průmyslových podnicích, vedle nich pak mají svébytné postavení i obory z oblasti služeb a místního hospodářství či zemědělství.

Hovoříme-li o školství, nelze opomenout soustavu předškolních zařízení, která po roce 1948 zaznamenala mimořádný rozvoj. Do té doby zde existovalo jen několik málo mateřských škol, ale v 50tých letech rychle přibývalo útulků, později i mateřinek. Dnes jich na Gottwaldovsku působí již 143 a péči v nich nachází více než 8000 dětí do 6 let. Novostavby či adaptované budovy mateřských škol byly často zařazovány do volebních programů národních výborů, budovali je mnohdy sami občané v rámci akce Z. Jinde se o jich výstavbu a zařízení staraly průmyslové závody či jednotná zemědělská družstva (z celkového počtu mateřských škol je jich 31 ve správě závodů a 17 ve správě družstev).

Péče o estetickou výchovu mládeže se soustřeďuje zejména v osmi lidových školách umění a aktivitu mládeže podporuje mnohostranné působení devíti pionýrských domů.

Všestranný rozvoj společnosti klade stále vyšší požadavky na výchovu a vzdělání mladé generace, na úroveň znalostí, rovnováhu technických i estetických prvků. Soustava školských a vzdělávacích institucí na Gottwaldovsku je natolik rozvinutá, aby držela krok s dobou a dala žákům a studentům pevné základy pro jejich život i budoucí práci.

 Okresní dům dětí, pionýrů a mládeže (ODDPM) na Čepkově.

Zdravotnictví a sociální péče  

Vytvořením sjednoceného zdravotnictví v okrese se po válce začal realisovat systém léčebně preventivní péče, kde má stále důležitější místo odborně prováděná prevence. Tak, jak nemohl novým požadavkům odpovídat kdysi na svou dobu moderní systém Baťova závodního zdravotnictví, přestaly vyhovovat i prostory gottwaldovské pavilónové nemocnice a bylo třeba je rozšířit. Do roku 1970 přibyla chybějící lůžka pro oddělení plicní, ORL, orthopedii a urologii.  V posledních patnácti letech se výstavba zaměřila na další nezbytně nutné objekty.

V polovině let sedmdesátých vyrostly pavilony chirurgické, interní odd. „B“ a budova OHS. Roku 1882 interní oddělení přeměnili na interní kliniku ILF – výukové středisko a nositele diabetologického programu v ČSR.

Souběžně s výstavbou léčebných oddělení probíhalo budování technicko-správních objektů garáží s dopravním střediskem a dispečinkem, ústavní kuchyně, prádelny a zahrady. V osmdesátých letech se postavily nové gynekologické operační sály, v roce 1985 nový oční pavilon, ve kterém byly instalovány moderní přístroje, dále v centru města nový stomatologický pavilon. Modernisovala a budovala se územní zdravotnická střediska – ve Štítné nad Vláří přišlo do provozu první zemědělské zdravotnické středisko, v Otrokovicích moderní poliklinika.

Pro klidná léta zaslouženého odpočinku starým lidem slouží v okrese 4 domovy důchodců, ve kterých tito občané nalézají pohodu a dobrou zdravotní péči, 7 domů s pečovatelskou službou, kluby důchodů i dobře organisované závodní stravování pro důchodce.

SPORT    

Tělovýchova a sport mají na Gottwaldovsku slavné a bohaté tradice. Začaly se rodit už na přelomu století a prvního vrcholu dosáhly před šedesáti lety, kdy gymnasta Ladislav Vácha získal zlatou medaili na olympijských hrách v Amsterdamu⁹⁾; významnou roli v okrese sehrály i dělnické tělovýchovné jednoty, především ve Spytihněvi.

Hlavní rozvoj tělovýchovy a sportu přišel po roce 1948. Velký rozmach průmyslu našel odezvu v přirozeném zájmu mladých lidí a nová krev si rychle našla cestu i do sportovních družstev a klubů. Charakteristickým momentem této doby je velká sportovní aktivita dělnického mládí a tak není divu, že Sportovní hry mládeže se na přelomu 50tých let zrodily právě v Gottwaldově.

Na prvním místě uveďme atletiku a manžele Emila a Danu Zátopkovy. Ti začali svou sportovní dráhu právě v Gottwaldově a Emil Zátopek později získal čtyři zlaté olympijské medaile v Londýně (1948) a Helsinkách (1952), k nim přidal i tituly mistra Evropy a řadu světových rekordů na vytrvaleckých tratích. Dvě olympijské medaile získala i Dana Zátopková.

Začali jsme královnou sportu, ale právě tak slavná je i  gottwaldovská kopaná. Vždyť k odchovancům zdejšího fotbalu patřili slavní fotbalisté-representanti.

Dalším sportem, v němž sportovci gottwaldovského okresu dosáhli nejvyšší mety, je lední hokej. Jiří Králík a Antonín Stavjaňa jsou mistry světa a medaile ze světových šampionátů přivezli i další gottwaldovští hokejisté.

Od hokeje není daleko k lyžování a tam nelze opomenout Olgu Charvátovou, jež na zimní olympiádě v Sarajevu (1984) vybojovala první medaili ve sjezdu v historii československého lyžařského sportu.

Celé řady úspěchů se dosáhlo i v házené. K úspěšným representantům ČSSR na mistrovství světa, Evropy a olympijských hrách patřili také gottwaldovští hráči.

Plavání nezaostává a rovněž se může pochlubit vynikajícími výsledky. Vychovalo naší representaci řadu výborných závodníků. Československou republiku na světových kolbištích proslavili i gymnasté, orientační běžci, krasojezdci a mnozí další.

Permanentka koupaliště "U továrny" (Baťák) na sezonu 1984-85.

Všechny representanty ČSSR, kteří oblékali dres tělovýchovných jednot v gottwaldovském okrese, není v tomto stručném přehledu možné vyjmenovat. A to bychom měli rozhodně vzpomenout i úspěchů gottwaldovského juda, tenisu, otrokovického vodního motorismu a veslování, kde ČSSR mnohokrát proslavili bratři Svojanovští, a stále se ještě nedostalo na mnoho těch, o nichž bychom se měli na tomto místě zmínit.

Skvělých úspěchů dosahují i sportovní representanti Svazu pro spolupráci s armádou. Medaile z mistrovství Evropy si například přivezli motoristé, ve velkých světových a evropských soutěžích se prosadili radioamatéři, desítky medailí vybojovali svazarmovští modeláři a pozadu nechtějí zůstat ani sportovní střelci či zástupci dalších odvětví.

Gottwaldov byl dějištěm nezapomenutelných Šestidenních motocyklových soutěží, tradičně se zde pořádá Barum rallye (dnes společně s družebním okresem Topoľčany jako Barum-Tríbeč rallye) a mohli bychom uvést řadu sportovních soutěží a turnajů pořádaných ČSTV.

Za všechny uveďme Vánoční cenu v plavání a vzpomeňme i velkých mezinárodních akcí – například mistrovství světa v házené, košíkové, fotbalový turnaj UEFA, etapové dojezdy Závodu míru či turnaje spřátelených zemí Družba. Nezapomenutelným zážitkem pro tisíce návštěvníků jsou už tradičně okresní spartakiády a nezapomíná se ani na sportovní soutěže mládeže.

Žáci I. základní školy v Gottwaldově jsou nejúspěšnější ve dvacetileté historii poháru Československého rozhlasu, naší nejmasovější mládežnické soutěže, a tradičně si v ní dobře vede i základní škola Slavičín a další representanti okresu. Pro nejmladší sportovní generaci se pořádají Sportovní slavnosti pionýrů a mládeže základních škol, okresní liga v orientačním běhu, krasobruslařské závody O zlatý pantoflíček a Lakrumáček, rugbyový turnaj O zlatou a stříbrnou valašku, šermířský Valašský fleret a další akce.

Péče o mladé se navrací ve skvělé representaci okresu v celostátních sportovních soutěžích dospělých. Gottwaldovští hokejisté, fotbalisté, házenkáři a házenkářky, plavecká družstva, orientační běžci, atleti i zástupci některých dalších sportů působili či působí v prvoligových soutěžích, družstva TJ Gottwaldov representovala Československo v Poháru mistrů evropských zemí a Poháru vítězů pohárů a gottwaldovští sportovci hájili barvy naší vlasti již na čtyřech světových kontinentech.

Je přirozené, že takovýchto úspěchů by nebylo možno dosáhnout bez potřebného zázemí a výrazné podpory společnosti. A tak se v posledních čtyřiceti letech vybudovala na mnoha místech okresu řada moderních sportovišť. Jmenujme např. zimní stadion, sportovní halu a krytý plavecký areál v Gottwaldově, překrásný dostihový stánek a fotbalový stadion ve Slušovicích, sportovní areál v Otrokovicích a jiné tělocvičny, hřiště a stadiony ve Slavičíně, Napajedlích, Valašských Kloboukách a v mnoha dalších obcích okresu.

Nejvíce representantů ČSSR z našich okresních tělovýchovných jednot vyrůstá v TJ Gottwaldov, která se svými 6000 členy řadí k největším jednotám v Československu a sdružuje vyznavače 30 sportovních odvětví. Po mnoho let sklízí sportovní úspěchy i Jiskra Otrokovice, v poslední době se pak prudce dostává do popředí TJ JZD Agrokombinát Slušovice – především díky kopané a jezdeckému sportu. Ten má skvělé zázemí i v Plemenářském podniku Tlumačov.

Shrneme-li vše, co bylo řečeno, připomeneme-li si pětadvacetitisícovou členskou základu okresní organisace ČSTV s 90 tělovýchovnými jednotami a desetitisícovou základnou okresní organisace Svazarmu, nemusíme se nijak obávat ani blízké budoucnosti. Právě sportovci totiž vždycky patřili k nejpřednějším representantům okresu v domácím i zahraničním měření sil. A péče o mladé, nadšení a elán i porozumění a pochopení řídících složek strany a společnosti konstruují tu nejlepší záruku, že do zlaté listiny úspěchů připíšeme brzy další řádky.

Milí čtenáři, dostává se vám do rukou kniha o Gottwaldovsku, která vás slovy a obrázky seznamuje se vzdálenou i nedávnou historií tohoto území. Minulost, přítomnost i budoucnost tvoří jeden tok času. Připomenutím minulosti, poznáním základních změn a tendencí se nám jeví jasnější naše současnost, které jsme v této publikaci věnovali největší pozornost. Posuďte sami, jaké bylo a je naše Gottwaldovsko, jeho lidé a život.

Pozn. C.: Ještě jednou se omlouvám za prapodivnou stylistiku - musel bych stať kompletně převyprávět a pozbyla by autenticity (zmizely by zažité floskule).

⁸⁾                                                                                              

VŠUP po roce 2010 Zlín opustila a vrátila se zpět do hlavního města státu.

⁹⁾                                                                                              

1928