Rodinný psychoterapeut do každé rodiny!
15. 8. 2011
Dnes vás seznámím s naší psychoterapeutkou, paní, o které nevím, jak se jmenuje, ale pro ulehčení jí budeme říkat paní ... musím to vymyslet. Jaké zvíře vás dokáže zabít pohledem? Rozbrečet slovem? Prostě vám znepříjemnit život jen jeho přítomností? Bazilišek? Ještěr? Štír? Zmije? Naše paní psychoterapeutka bude paní Bazilišková.
Byla u nás dvakrát. Kvůli sestře, která provedla strašný průšvih - ještě jí nebylo třináct (přesný věk neprozradím...) a už krade. Nejprve jsme to řešili doma, ale zašlo to příliš daleko. Je nedůvěryhodná, falešná. Nikomu tu nevěřím. Sestra skončila v ústavu, ale dva dny před definitivním propuštěním doma zčořila dva tisíce. Proč? Asi z pomsty. Kdo ví...
Zpět k paní Baziliškové. Přišla dvakrát, aby nám pomohla obnovit vztahy v rodině po sestřině propuštění. První sezení se dalo, ale rozbrečela mě. Proč? Protože se ptala, co cítíme. Mé pocity vůči této věci? Zklamání, hanba, vztek, strach o mé věci, stud. Nechci jí a nechci nikoho z této rodiny, nechci nosit stejné jméno jako oni, protože se za ně stydím a nálepku zlodějky jí nikdo u mě neodpáře. Dělala to ze své vlastní vůle.
Druhé sezení se ale už nedalo. Seděla proti mě, koukala na mě, prohlížela si mě ahodnotila mě. Nesnáším, když mě hodnotí lidé, kteří o mě nic neví a ani neumí skrývat, že mě posuzují, soudí. Ptala se především ně mě, protože ji z nějakého nesmyslného důvodu zaujalo, že si chráním vlastní soukromí. A jak toto sezení probíhalo? Brečela jsem, téměř celou dobu. Já se za tu krávu stydím, nenávidím jí. Kvůli ní je narušován můj klid, můj úžasný život. Budu žít s cejchem na čele, protože ona to provedla. Ale já nechci! Nesnáším jí.
Co mohu dělat? Vylézat a účastnit se dění doma, mezi lidmi, kterým nevěřím, které nemám ráda a jediný jejich význam pro mě je příliv financí a zajištění přežití? Nejraději bych odešla pryč. Ale oni ví, že nemám kam a za co. Teď jsem na mizině ještě víc než předtím... Chci odsud pryč. Nesnáším to tu, jsem tu zavřená. Bojím se jich.
Jsem paranoidní, když uvažuji o tom, že kdyby mě matka chtěla otrávit, tak to může provést sto a jedním způsobem? Nebo je to v pořádku a každý takové myšlenky má? Nemám ráda paní Baziliškovou, za to, co tu dělá. Podkopává moji důvěru k nim. Jestli byla před tím nulová, teď jde do mínusu. Co mám dělat? Co mám kurva dělat?
Z toho, děcka, poučení: Nesbírej, co tvoje není. Matka, otec, bratr, sestra zastydí se, že jsi vlezlá. Kdo tě někdy uvidí, tak se taky zastydí. Všichni budou si chránit věci, budou se tě bát, tak i kdybys byl/a jiný/á, ze srdce tě budou proklínat. Dávejte příležitost těm, co se chtějí změnit. Ale jen trochu, protože některé věci se prostě nemění...
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
