Pernštejn Pardubice, Zubr Přerov 7.-9.8.2011
Ač se to zdá nemožné, nebylo s. Matesa jednoduché dostat na Moravu. Na začátku všeho bylo jedno posezení u kladenských Kozlíků, kde mu tatík se strýčkem (moji samosebou) tlumočili pozvánku na mou rodnou hroudu. Pak už to bylo jen na mě, jak celou akci naplánovat a hlavně jak Matesa přesvědčit, že to bude jedinečná akce. Přiznám se bez mučení, asi su slabý motivátor, protože mi to zabralo přibližně 3 měsíce. No ale nakonec se mi to povedlo, stanovili jsme termín, téma cesty a harmonogram. Tématem cesty byly stanoveny pivovary Perštejn v Pardubicích a Zubr Přerov. Vzhledem k tomu, že Mates nikdy nebyl ve Zlíně, přibrali jsme k tomu menší poznávací výšlap po městě s místním průvodcem a mým nejbližším druhem v jedné osobě - Čevou. Výsledný harmonogram nakonec obsáhnul tři dny i s cestou, což se ukázalo tak akorát. Večer jsme u nás uspořádali závěrečný brífink i s noclehem…..a pak nadešel den D.
Počáteční bod cesty-železniční stanice Jeneč- byla v dosahu odvozu mou obětavou manželkou, takže jsme ani na místní Regionovu dlouho nečekali. Zato jsme si celkem počkali na vlak směr Morava, což jsme si zkrátili návštěvou místa mého studijního mládí – restaurace U staré pošty v Opletalové ulici. Pravda, po zkušenostech jsem mnoho nečekal, ale nic jiného tak brzy otevřeného nebylo. Avšak běda, čekalo mě hned několik překvapení. Začnu tím milým, a to byla velmi pozorná obsluha, to by člověk v devět ráno moc nečekal. Tvrdě jsme však vystřízlivěli po ochutnání místního piva. Z čepu jsme nejdříve zvolili 10°Gambrinus, pak následovala 12° Plzeň…a pak úprk z hospody na vlak. A hodnocení?
10° Gambrinus, 29 Kč
Bohuš: europivo bez chuti a vůně – neurazí ani nenadchne, doznívá celkem překvapivě hořký konec.
Mates: prozatím nehodnotil, ty rána jsou prostě nic moc :-)
12° Plzeň, 34 Kč
Bohuš: dost nakyslá chuť vařených zemáků pro prasata, jakou si pamatuju od dědy a bábinky, další doušek přímo vybízí k útěku z hospody…
Mates: za ty prachy nic moc.
Takže nezbytná rekapitulace:
Restaurace U Staré Pošty, Opletalova 1964/17, Praha 1
Hospoda | Bohuš | 1- |
Mates | 1 | |
Obsluha | Bohuš | 1 |
Mates | 1 | |
Pivo | Bohuš | 3- |
Mates | 3 |
Restauračka nabízí celkem příjemné posezení a na to, že je v bezprostřední blízkosti Václavského náměstí, tak i docela příjemné ceny. Kuchyně celý den je samozřejmost. Obsluha byla bez problémů, ovšem pivo tvrdě zklamalo. Mno, mě ani tak moc ne, já to po pár svých studentských návštěvách, kdy jsme ji posléze (jako tu restauračku) vyměnil za jinou, trochu i čekal. Mates si ovšem málem přišlápl čelist a musel jsem ho utěšit tím, že v Pardubicích si spraví chuť. Nicméně tento zážitek nám vnuknul myšlenku, že by nebylo špatné navštívená místa zhodnotit a kdoví…třeba i hodnocení zveřejnit.
Následující přesun na Hlavní nádraží přes místní Sherwood proběhl bez problémů, a tak jsme ještě stihli navštívit místní knihkupectví a zakoupit hodnotící sešitek za nečekaně vynikajících 5 Kč (zde zaslouží pochvalu Mates, který ho mezi tou vší drahotou objevil vespodu v regále). A už jsme mazali na nástupiště, protože osvědčený R707 Galán na opozdilce nečeká. Cesta byla celkem rychlá, Mates ani nestihl pořádně zachrápnout, protože za rovných 80 minut jsme s ním zatřásl…místo mého studijního mládí a první zastávka na cestě Pardubice nás vítala. I zamáčknul jsem slzu nostalgie a krokem zkušeným jsem Matesa dovedl po 5 minutách k místnímu pivovaru, který se nachází opravdu kousek od nádraží směrem k centru a mé Alma Mater. Ihned za dveřmi na mě dýchlo staré známé kouřové aroma, nicméně bylo kolem poledne a nebylo to tak hrozné..spíš byla špína zažraná :-)) Musel jsem jen dávat pozor, abych Matesovi nepřišlápnul jeho žízní rozpálený jazyk, který měl však měl být během chvilky zchlazen řízenou degustací. Takže možná rovnou nejdřív hodnocení:
Restaurace Pivovarka, Palackého třída 250, Pardubice
Hospoda | Bohuš | 1 |
Mates | 1 | |
Obsluha | Bohuš | 1- |
Mates | 2 | |
Pivo | Bohuš | 1- |
Mates | 1 |
Asi největší atrakcí byl číšník, který vypadal, jako by propařil celou noc a momentálně žil na zcela jiné planetě. Přesto jsme na pivo čekat nemuseli a s chladnou profesionalitou ho dokonce uměl i dobře vyrobit :-)). Protože jsme se obávali degustace na lačno, objednali jsme s troškou zvědavosti a nedůvěřivosti každý kousek pečeného kolena. Zde ovšem následovalo další milé překvapení, kuchaři jsme museli vyseknout poklonu. Když pominu celkem zbytečnou hromadu cibule, samotné koleno bylo chuťově vynikající!. Mnoho mých dobrých zkušeností s místní kuchyní se opět k mému uspokojení potvrdilo, Pivovarku jsem totiž celá svá studia obhajoval jako svého pardubického favorita.
Po zfutrování hutného pokrmu jsme se pustili do degustace. jak už jsem uvedl, na pivo jsme nikdy nemuseli nikterak dlouho čekat, což se dalo při vzezření číšníka přirovnat k zázraku :-) A jak to dopadlo?
11° Pernštejn světlé, 21 Kč (můj letitý oblíbenec)
Bohuš: sladší pivo, čistá kulatější chuť bez ocasu, velmi lehce nahořklé, příjemně pitelné…druhé už mi přišlo trošku hořčí, je to asi o zvyku. Mohlo by být však vychlazenější.
Mates: dobře vychlazené, sladší, dobře zahání žízeň.
12° Pernštejn qasničák nefiltrovaný, 22 Kč
Bohuš: něco jako 11°, ale rozhodně plnější chuť, kvasnice byly celkem překvapivě málo výrazné. Zato ovšem vysoce pitelné pivo, jen nevím, zda by se mi poránu nerozskočila makovica
Mates: svírá se mi tlama, hustá pěna, hodně tříslovin, zvláštní, další mě neláká (pozn. autora článku: to je asi nějaký dozvuk matesových Krušovic z předešlého dne )
14° Taxis světlý, 14 Kč malé pivo
Bohuš: dost plná chuť, příjemně hořké, nej volba na potěšení chuťových buněk – ne na žízeň!! A teplota konečně OK. Snad lehká příchuť kukuřičného sladu, ale neva…
Mates: kvalitní hořké pivo, dobrá chuť, dlouho vydrží na jazyku, hustá pěna.
Mates byl konečně spokojen, takže návštěva pardubického pivovaru dopadla dobře. Respektive návštěva pivovarské restaurace, prohlídka pivovaru je sice možná, ale až od 10 osob To nám ale nezkazilo dobrou náladu, kterou jsme ještě vylepšili troškou mojí nostalgie v podobě točeného 11° Perštejna ve stánku na nástupišti (dobré, ale nehodnoceno).
Ale dost nostalgie, další „páteřní“ spoj R 711 už přijíždí. Příjemně znaveni jsme zasedli do volného kupé hned za lokomotivu a v klidu zamhouřili oko…vlak jel bez do Otrokovic přímo. Možná by jsme aj naši konečnou stanici přejeli, kdyby se Čejenovi k mému veselí čerstvého ženáče nesplašily hormony a nedal se do řeči se studentkou cestující do stejné destinace :-)) A tak jsme skončili U pecivála naproti nádražní budovy v Otrokovicích, kde Mates ochutnal svůj první Přerov. Nicméně žádné protahování, odvoz přijel za 15 minut a následovala degustace slivovicová :-)
Další den jsme vstali kupodivu pravou nohou a s čistou hlavou směr Zlín. Měli jsme celkem čas, než skončí náš průvodce Čeva v práci, a tak jsme to vzali pěkně z kopce: Staropramen na sportovní hale (první chyba, mívali tu 11° Kozla), Janáček na autobusáku, Přerov u Máců, další Janáček v S7…až jsme se dostali zcela promoklí do cíle. Cílem byla stanovena Zelenáčova šopa u podjezdu, která je známá poměrně širokým výběrem piv..to se muselo zdegustovat!. Po překonání shnilých dřevěných schodů, nad kterýma se vyplatí levitovat, jsme zasedli na jakousi svéráznou obdobu pařížského bulváru. První volba byla zcela jasná, a to:
10° Zlínský švec, 22 Kč
Mates: hutné, hořké, osvěžující, příjemná chuť chmele a „šrotu“ – obilí
Bohuš: čistá chuť, příjemně a poctivě nachmelené, dobře patrná chuť mletého sladu…zatím absolutně nejlepší pivo tohoto výletu (a snad už můžu prozradit, že nejen zatím) a jen tak ho něco nepřekoná (jen abych nechválil proto, že znám sládka už jako malé jelito :-)
11° Konrád, 24 Kč
Bohuš: málo nachmelené, nevýrazný slad, poměrně plná chuť, ale je v něm cítit krapet takové stařešiny či zatuchliny
Mates: světlounké, první dojem zatuchlé brambory či myšina. Dobře vychlazené, ale nic moc… další mě neláká.
Opět nás, jako po celou cestu, čekala další překvapení. To horší bylo, že už další pitelná piva v nabídce nebyla..vše vypito. To vše však přebila servírka, která nás tak vehementně přesvědčovala o kvalitě borůvkového piva, až nám přinesla bezplatný vzorek (jak trefně Mates poznamenal, vzoreček borůvkového kentusu). Sice nás nepřesvědčila, zato se zasloužila o zlepšení původně uděleného hodnocení hospodě. Takže:
Zelenáčova šopa, Dlouhá 111, Zlín
Hospoda | Bohuš | 1 |
Mates | 1 | |
Obsluha | Bohuš | 1 |
Mates | 1 | |
Pivo | Bohuš | 1 |
Mates | 1 |
Musím říct, že v případě šopy jsem ani já sám tak vysoké hodnocení nečekal. Trošku zklamal zúžený výběr piva na čepu, ale tak jsme pokračovali ve Švecovi a tím nešlo nic zkazit.
Nastal však třetí den, den návratu. Ráno jsme si zpestřili hřibařením a dokonce jsme i něco našliJ Následný letmý košt strýčkovy hruškovice byl však vražda, nalačno mi řádně vypálila trubky. Trošku jsme to rozdýchali výšlapem na místní kopec s hezkými rozhledy, a pak jsme si to už mašírovali na vlak. Škoda, uteklo to hrozně rychle :-)
Stejně rychle utekla první část cesty, protože nás čekal druhý bod výletu…Pivovar Přerov. Ani ten není daleko od vlaku, takže jsme za necelých 10 minut a úspěšném překonání legendární Škodovy ulice usedli do místní pivovarky. Vše čisté, nezakouřené, zrekonstruované, jako stvořené na degustaci přerovského. Škoda jen poněkud sterilní obsluhy, která se i přes své mládí stavěla krajně negativně k nafocení dokumentárního materiálu z degustace. Pár snímků jsme přece jen pokoutně udělali, takže co pifko?
11° Zubr, 21 Kč
Bohuš: dobrá teplota, čisté, příjemná hořkost a dojezd chuti sladu. Dost příjemné pivo na žízeň i posezení.
Mates. studené, solidní, poctivé, šimrá na jazyku, osvěžující, nebrkavé
12° Zubr qasničák, 24 Kč
Bohuš: hořké pivo, kvasnice málo čitelné, připomíná klasickou přerovskou dvanáctku…stále čistá chuť bez ocasu
Mates: chladné, osvěžující, trošku kyselejší, chuť nic moc, jemně brní na jazyku. Po práci dobré, ale žádný zážitek.
Takže resumé podniku:
Restaurace Pivovar, Komenského 31, Přerov
Hospoda | Bohuš | 1- |
Mates | 1 | |
Obsluha | Bohuš | 2 |
Mates | 1 | |
Pivo | Bohuš | 1 |
Mates | 1 |
Návštěvu přerovské pivovarky lze tedy doporučit. Co se týče pifka, je to kvalita, kuchyni už necháme na vás. A klidně se v diskuzi podělte o zážitek, víc hlav víc ví. Co však nikdo nesmí vynechat, je návštěva podnikové prodejny před branou do pivovaru. Kdo neviděl, neuvěří. Nikdy jsem neviděl tak příjemný a ochotný personál, nic nebyl problém…tady se snad zastavil čas. Okamžitě se mi oživily vzpomínky na dnes už „kultovní“ seriál Žena za pultem, tak skvělý výkon předvedlo dámské osazenstvo prodejny. K několika zakoupeným suvenýrům jsme ještě nafasovali půllitr, propisku a šňůrku na mobil. Focení? No problema, seňores, foťte:-) Takže obrovská pochvala pro celý kolektiv, pár rychlých úsměvů a fotek…a šup šup na vlak, zase nečeká No, chvilku ještě počkal, v rychlosti jsme vyzkoušeli místní nádražní bufet..opět troška nostalgie za mými velmi mladými lety, dobré pifko, fajn obsluha. Co víc si před dalekou cestou přát. 11° Zubr nás dokonale připravil na 3 hodiny strávené ve vlaku, takže nezbývalo než nasednout do vagónu a nechat se unášet směr Praha.
Je bez pochyb, že se cesta vydařila, určitě si ji někdy zopakujeme. Vždyť jsme ještě cestou nestihli pivovary v Hanušovicích, Litovli a Uherském Brodě. Pár fotek si čtenář může prohlédnout v galerii. Pravda, moc jsem tomu focení nedal...vlastně to hodím na Matesa, já foťák neměl…ale příště jistě dojde ke zlepšení.
A co tedy bude příště? Kdo se vrátí k nám na stránky, může se těšit na putování za dnes už zaniklým lounským pivovarem. Těšíme se
B&M
aktualizace č.1
Tak jsme se po dlouhé době opět srazili v pardubickém pivovaru. Já, opora Čeva a pivník Renda. Trošku jsme se mrknuli, co se tu poslední dobou vlastně točí a zda se to nezměnilo k horšímu. renda zůstal u jednoho vzorku, ale myslím, že účast na dnešním sedánku mu dodala kuráže a příště už půjde hlavou proti zdi a otestuje vše, co bude disozici. A jak to tady vlastně vypadá? Hospoda je pořád stejná, naštěstí. Člověk musí skousnou místní kuřácké odéry, pokud v nekuřáckém salónku nechce přijít o atmosféru výčepu. Začali jsme teda základem:
10° nefiltr 22 Kč
Bohuš - dost dobrý začátek. Dobře bachlazený matroš, čistá qasnicová chuť. Spíš lehčí pití, decentně hořké, slušný říz. Za mě rozohodně ANO... 1-
Čeva - lehká osvěžující desítka, mírně hořká a optimálně vychlazená. Dobré pití, které je mírně zvýrazněné kvasnicemi. Pěkne hustá pěna, která vydrží až na dno... 1-
Renda - mírně nahořklá chuť bez výrazného zápachu, zakalené světlé barvy, s hustou zašedlou pevnou pěnou, nízké perlivosti. Vhodné ke konzumaci česnekového - uzeného boku nebo slaného pečiva... 2+
Vida, pán je gurmán, rovnou už ví, co by si k tomu dal. Já bych k tomu teda sežral cokoliv mastného, su asi gurmánský prasák..ale vůbec mi to nevadí :-) Ponecháme teda Rendu v zajetí nefiltru a pokud nestráví větší část večera na záchodě, podělíme se s ním o zážitky z dalších vzorků. Vzhůru tedy na klasiku:
10° Světlé 22 Kč
Bohuš - na desítku velice dobrý říz, solidní plnost, čistá chuť. lehce chmelově aromatické, dobré žíznivé pití. Opět to možu, je to taková sázka na jistotu, od které se odrazím do světa hutnějších vzorků... 1-
Čeva - výraznější chuť než 10° nefiltr, mírně nachmelená a dobře vychlazená. Je to však dobrá motivace pro další posezení... 2
Desítka bodla, bylo to takové výraznější pití, než nefiltr. Co nám nabídne hustší materiál?
11° Vilém 24 Kč
Bohuš - plnější model desítky - teda lehce. Těší mě dobrá teplota, říz stejný, zas pěkně čistá chuť. Prostě opět další stupínek na cestě vzhůru místní pivní nabídkou... 1-
Čeva - poctivá 11°, dobrý říz i teplota. Pěna teda rychle mizí, ale to nemění nic na tom, že chutná skvěle a dá se u ní vydržet... 1-
Místní jedenáctka je tak trošku klon desítky. nepřekvapila ničím novým, ale taky nezklamala. Co je lepší? na to si musí každý odpovědět sám. pro mě je už díky nostalgii za místními studentskými léty být aspoň trošku objektivní, tohle by na mě bylo už krapet moc :-) Frčíme dál na ležák, měla by to být místní vlajková loď:
12° světlá 25 Kč
Bohuš - ještě o něco plnější vzorek podle stejného mustru. Tentokrát je to o něco hořčí, už se tomu dá říct plnotuk. Ostatní atributy zůstávají stejné, a to je dobře. takže stále spokojenost... 1-
Čeva - kompletní chuťová sada všech ingediencí, co k pivu patří. Dobrá teplota, jen by to chtělo vylepšit výdrž pěny. Celkově je však pivo dooost dobré... 1
ležák nás celkem navrněl, byl to asi nejlepší klon místního téměř jednotného mustru. Všechna piva si jsou celkem podobná, ale proč měnit něco, co šmakuje? Je to jen můj názor, ale experimentování jen proto, aby něco bylo prostě jiné, není všehospása a kolikrát je to aj na škodu- Dost filozofování, jdeme na qasničák:
13° qasničák 27 Kč
Bohuš - dost plný materiál odlišný od předchozích vzorků. Decentní říz, ale pro mě tak akorát, abych neprobrkal celou cestu vlakem zpátky do Prahy. Příjemně hořké, oceňuju stálou absenci nějakých nepatřičných pachutí. Výborná volba!... 1
Čeva - silnější kalibr, který potěší mírně hořkou chutí a pěna udrží pivo tak, aby se neokysličilo. Dost dobré pití pro silnější povahy...1-
Místní qasničák si pamatuju jako dvanáctku, o stupeň vyšší model pro mě byl krapet překvapením. Ale to nic nemění na tom, že je to dobré pití, které nevybočilo z místní kvalitní nabídky. Poslední kousek před námi je taxis. Vzhledem k tomu, že nepiju kafe, vynechávám Portera, ze kterého pražený slad přímo táhne:
14° Taxis 27 Kč
Bohuš - takové sladké pití - su snad prasák? :-) Hutné asi jak předchozí qasničák, přiměřený říz, plnější chuť je opět čistá. Na takovou kubaturu je však slabší, teda ve srovnání s ležákem. reálně je to ovšem dobré, takže all in all, já to beru... 1-
Čeva - tady už nějak zapomněl dopsat hodnocení, a nebo mu už tužka padala z ruky:-) nicméně si pomlaskával, takže dal aspoň známku... 1-
Celkově lze tedy říct, že místní pivovarka nezklamala. Opět nabízí dobré pivní vzorky za velice solidní ceny. Z jídelního lístku bych vypíchnul pečený bok postudenu. Taky pak došel, takže tu asi frčí a tím je řečeno vše.
Akce proběhla výborně, s rendou jsme se ve vlaku dokrmili ještě lahvovou pardubickou desítkou z místního nádražního bufítku, na který už léta nedám dopustit. takže přátelé, neváhejte a vzhůru do Pardubic!