17.září, konečně sobota
Můj milý deníčku, konečně sobota, což znamená, že mám další školní týden za sebou. A s ním spoustu událostí. Tak si představ, že jsem ve středu 14.9. byla na konkurze v Klicperově divadle. Přišla příležitost a já ji zkusila. Byl to konkurz do hry Faust na roli ďáblice. Byla to skvělá zkušenost, stát na tom obrovském pódiu a pracovat s choreografem. Ale nevzali mě, nehodím se jim do typu, brali šest dívek a já mezi němy nejsem. Sami porodci řekli, že tento konkurz není o talentu, ale o vzhledu. A jelikož jsem byla po dvouhodinovém tělocviku a po škole jsem rychla spěchala na konkurz, tak jsem nebyla, tak půvabná jako ostatní dívky v šatech a podpatcích a perfektně vyžehlenými vlasy. Ale nejsem smutná, jsem na sebe hrdá. Aspoň jsem to zkusila, jsem o konkurz zkušenější. Cítím, že si nějakým způsobem plním sny.
V ZUŠ pracujeme na mé řeči, jediné, co chci, tak je zpomalit mou řeč, ale o svůj slezký přízvuk přijít nechci. Mám ho ráda, charakterizuje mě. A když jsem v pátek stála u recepce na intru a bavila jsem se s vychovatelkou, tak mi jedna holčina, která tam stála také, řekla, že mám nádherný přízvuk, který se strašně pěkně poslouchá a já byla pyšná za svůj kraj a udělalo mi to hroznou radost.
Další událost tohoto týdne byly krnovské hudební slavnosti. Včera jsem přijela z Hradce do mého rodného města na koncert Kryštofa a musím říct, že i přes jeho věk a vůbec existence téhle kapely měl koncert obrovskou šťávu. Bavil mě celý koncert od začátku do konce. Mělo to jen jednu nevýhodu, ty hrozné davy lidí, které mi neumožnily ani pořádně zatleskat, protože jsme byli všichni na sobě namáčkáni. To mi moc nevyhovuje, teď už vím, proč mám, tak ráda music cluby a malé festivaly. Mají takovou útulnější atmosféru. =)
Škola mě hrozně unavuje a můžu říct, že někdy mám pocit, že už melu z posledního a to i přesto, že je teprve začátek školního roku. Ale veterina mě baví a mého hobby se nevzdám, takže i když člověk naspí málo, někdy vůbec, tak to stojí za to. Člověk, když chce něco dokázat, tak musí něco obětovat a u mě je to zrovna spánek. Herectví a tak těžká škola jako je veterina, je fakt záhul.
Konečně se vyřešilo ubytování na intru přes víkendy, takže příští víkend zůstanu v Hradci, bude to divné, já nepojedu domů, zůstanu na intru úplně sama. Asi vím, co budu dělat, abych se zabavila, budu pracovat na ročníkové práci. To bude zábava =(, doufám, že jiní studenti budou mít lepší zábavu =).
Už se strašně těším na koncet UDG, už aby to bylo, jen doufám, že mi máma napíše omluvenku, abych mohla jít dřív ze školy, jinak bych to nestihla a mě by to moc mrzelo.
Tak se měj krásně, já se jdu i přesto, že je sobata učit, protože si každý kantor asi myslí, že máme jen jejich jeden předmět a já bych se z toho, přes týden, taky mohla zbláznit, tak se radši budu učit dopředu.
Tak zase někdy napsanou, usoužená puberťačka.