Volby? K čemu?
„Budou předvolební studentské volby, doufám, že se všichni zúčastníte, ať máme reprezentativní účast.“ Jen co profesorka dořekla své souvětí, začala jsem filozofovat a proudila mnou znechucenost. Kladla jsem si tázací zájmeno „proč“. Volby? Proč bych měla svůj drahocenný čas ztrácet nad něčím tak nesmyslným? Tak neužitečným? Nepodstatným? K čemu vlastně tato velká tragikomedie?
Rozhlížela jsem se po třídě a zkoumala výrazy mých spolužáků, jejich převrácené oči v sloup a zkyslé obličeje mluvily za vše, dívali se na volby se stejným opovržením. V duchu se mi motala tázací jednoduchá otázka: „Řekněte nám důvod, proč bychom měli někoho volit?“ Neměla jsem však odvahu něco takového nahlas vyslovit, měla by to být přeci povinnost každého svéprávného občana. Vlastně ne povinnost, dokonce naše právo, měli bychom to brát jako svobodu a výhodu naší demokratické republiky. Jak smutný fakt, že s každým novým politickým děním se lidem dělá špatně od žaludku. Vidíme politiky a jejich strany jako sobecké lidi, kteří žijí jen pro sebe, nikoliv pro nás. Jako lháře, co neplsní to, co slíbí. Avšak kolik z nás přece jenom jde volit s nadějí, že se opravdu něco změní. Každý rok ve stejné naději občané hází do vitríny své hlasy, doufají, že jejich cesta k volbám a s ním související čas a jejich hlas bude mít nějakou cenu. Cenu, která jim přinese ovoce, změnu snad k lepšímu. Je zvláštní, že se ale málo kdy něco změní. Přijde mi, že tento politický proces se už jen dělá z kulturní tradice. Hodně prapodivný zvyk, nemýlím-li se.
Připadám si nevzdělaná, nevím koho bych měla volit, nemám totiž ani ponětí, kdo vůbec kandiduje, mám v tom chaos. Čas tak letí, že žiji v domnění, že se volby konají každou chvíli a úplně ztrácí na významu, už mi to přijde jako dění, které vlastně není nijak výjimečné. Není výjimečné i proto, že se pro nás nic nemění. Jakoby žádné volby nikdy nebyli a volební program nebyl nikdy vyřčen.
Ať mé uvažování zachází do těch nejmenších skulinek mého rozumu, tak jsem stejně nepřišla na to, proč bych měla jít volit? Proč bych se nad tímto děním měla pozastavovat a studovat volební program? Proč?
Mí spolužáci se na tuto problematiku vyjadřují podobně: „Ztráta času!“ Myslím, že tato nechuť není v tom, že nové volební generace jsou rok od roku zkaženější a znuděnější a bez úcty. Nikoliv! Vždyť si to vláda dělá sama. Sama si tento odpor v nás vyvolala. Svým jednáních, chováním a arogancí. Až nastane doba, kdy se chabá slibná slova změní v činy, my budeme ochotni volit onu stranu, která bude splňovat naše životní potřeby. Do té doby nebudeme mít chuť vhazovat své cenné hlasy do vitríny, nebudeme se seznamovat s volebním programem a nebudeme zatracovat náš drahocenný čas nad českým politickým děním, které většinou stejně nepřinese žádné výsledky.