Muzeum čs. opevnění Borovany z let 1936 - 1938

21.září 1938: Po ultimativním zásahu vyslanců Velké Británie a Francie vyslovila vláda souhlas s navrhovaným odstoupením pohraničních území Německu.
Po oznámení rozhodnutí vlády se začíná bouřit české obyvatelstvo. Dav Pražanů vnikl na 3. nádvoří Pražského Hradu. Vojáci požadují vydání zbraní a mobilizaci.
Kapitulace ČSR povzbudila Maďarsko a Polsko, které se také přihlásily se svými požadavky. Už v 19. hodin odevzdal polský vyslanec nótu vypovídající část polsko-československé smlouvy z roku 1925 a žádající v otázce polské menšiny v ČSR obdobné rozhodnutí, jako v otázce menšiny německé.
U Německého Rychnůvku těžce zraněn vrchní strážmistr Antonín Měsíček.

22.září 1938: Vláda podala demisi. Prezident Beneš navečer jmenoval úřednickou vládu vedenou gen. Janem Syrovým. Generální stávkou v Českých zemích a mohutnými demonstracemi vyvrcholilo lidové hnutí na obranu republiky. Nová vláda přináší novou naději.
Stupňují se přepady Freikorpsu.
5.000 českých obyvatel shromážděných na náměstí v Náchodě chce jít na hranice proti sudetoněmeckým povstalcům.
V t...ento den padli v boji s henleinovci: voj. Daniel Balla u Hodkovic, voj. František Havelka v Plané, por. Otmar Chlup v Hnanicích, voj. Jan Kadeřábek ve Střekově, dozorce FS František Čech v Liptáni, dozorce FS Inocenc Dostál v Liptáni, dozorce FS Vítězslav Hofírek v Liptáni, vrchní respicient FS Ludvík Svoboda v Liptáni, dozorce FS Václav Klimeš v Tiché, dozorce FS Jakub Kloub ve Vejprtech, dozorce FS Václav Kozel v Dolním Podluží, respicient FS Jan Teichman v Dolním Podluží, dozorce FS Stanislav Mejzlík v Nových Vilémovicích, inspektor FS Josef Novák ve Vidnavě, dozorce FS František Pospíšil ve Vidnavě, strážmistr Vilém Leher v Liptáni, vrchní strážmistr Rudolf Mokrý v Liptáni a voj. Miroslav Šilhan spáchal sebevraždu v důsledku kapitulačního jednání vlády.

‎‎23.září 1938: Hitlerovi už nestačil československý souhlas s požadavky z Berchtesgadenu a žádal daleko více, včetně řešení nároků Polska a Maďarska.
Ve prospěch Československa zasáhl Sovětský Svaz- sovětská vláda předala Polsku nótu, ve které pohrozila okamžitým vypovězením smlouvy o neútočení, pokud by polská armáda překročila čs. hranice.
Kolem 17. hodiny obdrželo ministerstvo zahraničních věcí... ČSR depeši, v níž britská vláda oznamovala, že nemůže dále Československu radit, aby nemobilizovalo. Po 18. hodině následovala depeše od francouzské vlády s podobným obsahem.
V 22:30 vyhlášena rozhlasem mobilizace, jako první mobilizační den je stanovena neděle 25. září a hlavním velitelem armády jmenoval prezident generála Ludvíka Krejčího. Povoláno osmnáct ročníků 1. zálohy a potřebných specialistů 2. zálohy. Povoláno 1.250.000 osob a 36.000 evidenčních motorových vozidel. Do činné vojenské služby musí nastoupit záložníci, kterým bylo 40 let a všichni mladší. již krátce po odvysílání zprávy se hlásí první muži.
Armáda obsazuje pohraniční obce a posiluje SOS.
V tento den padli: Vrchní respicient FS Václav Čep v Srbské, dozorce FS Josef Vojta v Srbské, dozorce FS Bohumil Hošek v Srbské, dozorce FS Josef Váňa při havárii u Kvildy, ppor. Josef Stránský a strážmistr Bohumil Dostál zahynuli při hlídkovém letu, vrchní strážmistr Antonín Měsíček zemřel na zranění utrpěné v Německém Rychnůvku.

24.září 1938: Probíhá mobilizace podle Nástupového plánu VII, který se změnil na Válečný plán.
V Bruntále vznikla přestřelka, která musela být potlačena za pomoci tanků.
Zastřelen voj. Viktor Volf a dozorce FS Jaroslav Karhan u Vápenné.

‎25.září 1938: 1. mobilizační den.
Britský vyslanec odevzdal československé vládě text Hitlerova memoranda z Godesbergu. Vláda tento návrh odmítla a ještě dnes předal její odpověď vyslanec Jan Masaryk britské vládě.
Padlí: dozorce FS Josef Navrátil ve Vrchní Orlici, dozorce FS Josef Pavlišta v Čerchově, respicient FS František Zabilka u Silice, strážmistr policie Václav Staněk v Brandově.

26.září 1938: 2. mobilizační den.
Hlavní velitelství zaujalo válečné stanoviště u Vyškova u Brna.
Po poradách britských a francouzských politiků v Londýně poslal N. Chamberlain osobní dopis Hitlerovi.
A. Hitler pronesl štvavý projev v berlínském Sportovním paláci proti ČSR. V něm otevřeně pohrozil, že: "...nebude-li mu dáno pohraniční území ČSR, rozpoutá válku!“
Očekáváno akutní nebezpečí náletů na ČSR, večer opustil prezident E. Beneš Hradčany.
Vznikl Nejvyšší úřad hospodářský, jako zvláštní ministerstvo pro ústřední správu státního hospodaření se vším, co lze užít k účelům obrany státu.
V nemocnici zemřel dozorce FS František Koubek postřelený u Moldavy.

27.září 1938: 3.mobilizační den.
Proběhl tvrdý protiútok 2 rot pěš.pl. 6 proti postavením freikorpsu na čáře Albrechtice - Hynčice v předpolí HOP.
Ve 20:00 - dle plánu měly být všechny jednotky útvarů „A“ zajištění hranic v úplné bojové pohotovosti, včetně trénů.
Hitler odpověděl Chamberlainovi novým ultimátem, přičemž splnění svých požadavků žádal do 14:00 následujícího dne. Britská vláda chápal...a tento termín jako okamžik vypuknutí války, pokud nebude Německo uspokojeno, a vyvolávala válečnou psychózu.
N. Chamberlain pronesl v rozhlasovém projevu: "Bylo by hrozné, kdybychom měli kopat zákopy a zkoušet si plynové masky, protože se v nějaké vzdálené zemi hádají mezi sebou lidé, o kterých nic nevíme. Kdybychom měli bojovat, museli bychom mít větší důvod."
Zavražděn voj. Michal Vimi u Brandova, zavražděn respicient FS Josef Minář v Broumově, zastřelen dozorce FS Josef Röhrich u Černé Řeky, voj. Josef Fojtík spáchal sebevraždu v Andělské hoře, por. Bohumil Adam spáchal sebevraždu v důsledku totálního fyzického a psychického vyčerpání.

28.září 1938: 4. mobilizační den.
Čs. hlavní štáb nařídil zostřenou pohotovost čs. armády.
Prvosledové útvary čs. armády dosáhly bojové pohotovosti, „B“ jednotky končily mobilizování a odcházely do nástupových prostorů, kde se již soustředilo cca 50% jednotek.
Odpoledne přijel na hlavní velitelství československé armády francouzský generál Louis Faucher, který se na protest proti postupu své vlád...y vzdal hodnosti, vrátil francouzská vyznamenání a nabídl své služby Československu.
Chamberlain poslal Hitlerovi nový dopis, ve kterém projevil ochotu přijet do Berlína a jednat o Československu společně s Francií a Itálií.
Odpoledne Hitler pozval Chamberlaina, Daladiera a Mussoliniho na 29. září do Mnichova.
Po zprávách o konferenci v Mnichově se u prezidenta ohlásili čtyři zástupci zmobilizované armády: hlavní velitel arm. gen. Krejčí, velitel 1. armády arm. gen. Vojcechovský, velitel 2. armády div. gen. Luža a velitel 4. armády arm. gen. Prchala. Společně se snažili přesvědčit Edvarda Beneše, že do války je potřeba jít za každou cenu. Upozorňovali ho, že armáda chce a bude bojovat, a to i kdybychom zůstali sami. Prezident s nimi nesouhlasil a generálové odcházeli v zoufalé náladě. Generál Krejčí ještě jednou v dálnopisném rozhovoru s generálem Syrovým a v telegramu prezidentu republiky žádal rozhodný postoj a odmítnutí ústupků.
Svob. Bohumil Mayer zastřelen v Železné, voj. Petr Sládek zastřelen ve Vyšším Brodě, dozorce FS Rudolf Josiek zastřelen u Horních Loman, dozorce FS Josef Oczko padl u Švarcavy, strážmistr Ladislav Mráz zavražděn u Pavlova Studence, por. Zikmund Schreiber spáchal sebevraždu v důsledku psychického vyčerpání, plk. Ladislav Vysušil spáchal v Košicích sebevraždu v důsledku psychického vypětí.

29.září 1938: 5. mobilizační den.
Plánovaný termín ukončení mobilizace.
Generál Krejčí odeslal telegram přímo prezidentu Benešovi. Doporučoval v něm rázně odmítnout Hitlerovy požadavky. Poukazoval přitom na dobře vyzbrojenou armádu a její skvělou morálku.
V 16:10 hodin vydalo Hlavní velitelství instrukce pro organizaci dobrovolnických oddílů.
Ve 12:45 zahájil Hitler konferenci v Mnichově, ve 23 hodin hotov konečný text smlouvy, do půlnoci byla smlouva podepsána.
Voj. Adam Krzyžánek pobodán vojákem německé národnosti. voj. Karel Skácel padl v Linhartovech, voj. Bedřich Soukup padl v Babyloně, des. Josef Švarc padl v Babyloně, voj. Josef Tůma padl v Babyloně.

 30.září 1938: 6. mobilizační den.
V 1:30 hodin byla podepsaná dohoda předána československým zástupcům s tím, že se považuje automaticky za přijatou.
V 2:05 se na Hlavním velitelství dozvěděli výsledky mnichovské konference z hlášení německého rozlasu.
V 6:15 oficiálně předal text mnichovské dohody ministru Kroftovi německý chargé d’affaires Hencke.
V 9:45 hodin se sešla k jednání v Kolovratském ...paláci vláda.
Ráno žádal prezident Beneš, aby generál Krejčí přiletěl ihned do Prahy na zasedání ministerské rady.
Generálové uvedli, že je pouze na politicích, aby rozhodli. Armáda, pokud k tomu dostane rozkaz, bude bojovat jak nejlépe bude umět.
Od 11:40 do 12 hodin proběhla porada vlády o konečném stanovisku k mnichovskému diktátu a skončila přijetím jeho podmínek. Nikdo nebyl proti, chyběl jen Petr Zenkl, který podal demisi. Zasedání se účastnili prezident Beneš a generál Krejčí. Ten ale nepromluvil ani slovo, takže není jasné, proč byl pozván. Zdá se, že vláda chtěla, aby někdo z vojáků „byl u toho“ a přijal část zodpovědnosti.
Ve 12:30 hodin informoval ministr zahraničí ČSR Kamil Krofta vyslance Itálie, Francie a Velké Británie o podřízení mnichovskému rozhodnutí.
V 17 hodin promluvil v rozhlase generál Syrový a šokoval všechny zprávou o souhlasu s mnichovským diktátem.
Odpoledne odletěli do Berlína čs. delegáti do smíšené mezinárodní komise pro realizaci mnichovské dohody.
Voj. Antonín Mejzlík zastřelen ve Vyšším Brodě, des. Otto Vojáček zavražděn v Křišťanovicích, voj. Jan Rymeš padl v Hraběticích, strážmistr policie Josef Petráš padl u Pomezí nad Ohří.

1.října 1938: 7. mobilizační den.
Čs. vláda v Praze dostala maďarskou nótu, která požadovala co nejdřív začít jednat o maďarské menšině a poskytnutí práva na sebeurčení.
Ve 14:00 začala okupace I. pásma čs. pohraničí - Šumava - (Bučina, Knížecí Pláně, Silnice, Kunžvart, Pumperle, Kyselov...) před linií opevnění.
H. Göring při jednání s čs. vyslancem v Berlíně Mastným upozornil, že německá vláda n...estrpí, aby čs. prezidentem byl nadále Edvard Beneš. Pokud by prezidentem zůstal, bude Německo jednat s ČSR s naprostou bezohledností.
Voj. Karel Beneš padl na Rennerovkách, voj. Jan Boháč padl v Českém Krumlově, voj. František Staněk zastřelen u Českého Krumlova, voj. Rudolf Schütze padl v Načkovicích, dozorce FS František Karásek padl v Plesné, voj. Josef Hampl spáchal sebevraždu v důsledku kapitulace.

2.října 1938: 8. mobilizační den.
18:00 - velitelství p. pl. 44 nařídilo ústup vojsk z HOP.
Obsazen Český Těšín, Třinec, Jablunkov a okolní obce.
13:00 zahájena okupace Rumburku a Frýdlantu (Šluknovský a Frýdlantský výběžek) něm. armáda se zastavila na linii: Heřmanice - Dětřichov - Raspenava - Bílý Potok - Jizerka (frýdlantský výběžek); Zadní Doubice - Jiřetín pod Jedlovou (šluknovský výběžek).
Voj. Josef Roček zavražděn v Praze, dozorce FS Josef Navrátil padl ve Vrchní Orlici, ppor. František Holešovský spáchal sebevraždu v důsledku kapitulace, voj. Jan Koška spáchal sebevraždu v důsledku kapitulace, voj. František Rehwald spáchal sebevraždu v důsledku kapitulace.

4.října 1938: 10. mobilizační den.
Zvolena nová úřednická čs. vláda - min. předseda Jan Syrový, ministr zahraničí František Chvalkovský, div. gen. Karel Husárek (ředitel opevňovacích prací) jmenován ministrem veřejných prací.
Další Hitlerova návštěva v Sudetech, který přijel za deště z Hofu, v 10:40 překročil bývalou státní hranici u Klingenthalu - Kraslice a přes Sokolov, Loket (přestalo pršet) přijel do Karlových Varů. Tam proběhla přehlídka pěších a tankových oddílů a projev. Večer odjel přes Jáchymov a Boží Dar do Berlína.
Přichází polské vojsko od Jablunkova do Oldřichovic, obsazen Hrádek, do Těšína přijíždí obrněný vlak a další s polskými vojáky pro posílení vojsk v Třinci.

5.října 1938: 11. mobilizační den.
Na jižní Slovensko zaútočily na několika místech jednotky pravidelné maďarské armády. Byly se ztrátami odraženy.
Mezinárodní výbor rozhodl o pátém pásmu, které bylo nakonec dvakrát větší než předcházející čtyři odstupovaná pásma a zahrnovalo Ústí nad Labem s okolím, Liberecko, Lanškrounsko, Svitavsko, Zábřežsko, Šumperecko, Šternbersko, oblasti na Opavsku, Bílovecku a Břeclavsku, tedy území s převahou českého obyvatelstva.
Prezident Edvard Beneš rezignoval na svoji funkci.
Des. Josef Boubek zavražděn ve Fize, voj. Martin Macht padl v Cetvinách.

6. října 1938 – 12. mobilizační den
časně ráno henleinovci palbou přepadli objekt LO vz. 36 X.b/44/C v prostoru Srnína v blízkosti Českého Krumlova. Museli však bez úspěchu ustoupit.
Dle Žilinské dohody vyhlášena autonomie Slovenska.
Čs. vláda souhlasí s politickým jednáním s Maďarskem.
Obsazen Osoblažský a Javornický výběžek a celé předpolí HOP
další Hitlerova návštěva v Sudetech (zúčastnili se i gen. Von Bock, gen. Keitel, K. Henlein, Dr. Lammers a M. Borman).

7. října 1938 – 13. mobilizační den.
Vojenská posádka odchází z kasáren v Červené Vodě a HP 6 ustupuje na demarkační čáru
za hezkého slunného dne proběhla další Hitlerova návštěva v Sudetech, přijel do Neustadtu (Prudnik).
Okupace v podstatě celé linie opevnění na západ od Opavy, IV. okupační pásmo (včetně Králického Sněžníku), v 11:00 obsazen wehrmachtem úsek železnice od Tanvaldu do Desné
ustavena 1. slovenská autonomní vláda v čele s Jozefem Tisem.
Další prudké boje na jižním Slovensku a Podkarpatské Rusi. Maďarské letectvo schazuje maďarské menšině zbraně a munici k záškodnickému boji.
por. Jan Diba spáchal sebevraždu v důsledku kapitulace.

8. října 1938 – 14. mobilizační den.
V 2:30 - zajišťovací sledy čs. jednotek opouští svá postavení v Krkonoších (V. pásmo)
dopoledne – z Břeclavi odchází čs. státní policie.
U okresního úřadu Mikulov zabránila německá armáda s ordnery v odjezdu třem autobusům s četami SOS, které se odtud přesunovaly do vnitrozemí. Jednotliví příslušníci SOS byli vytahování z vozidel, tlučeni pažbami pušek a kopáni, odvlékáni do budovy okresního úřadu a zde po týrání vyslýcháni vojáky a gestapem. Po ověření osobních údajů byli propuštěni.
V Českém Rudolci západně od Dačic napadla a odzbrojila jednotka SS družstvo SOS, které opouštělo svá postavení a odcházelo do vnitrozemí. Těžce zraněn a zajat byl strážmistr četnictva Josef Zukal.

des. Vojtěch Ret zavražděn u Nové Vsi, št. strážmistr Jaroslav Louda zastřelen u Nové Vsi.

9. října 1938 – I. etapa demobilizace.
v Mikulově na radnici uvítali gen. Liszta a rakouského Seyss-Inquarta za účasti knížecího páru Ditrichštejnů.
Na mostě spojujícím město Ústí nad Labem se Střekovem se zabarikádovala tlupa SFK. Došlo k prudké přestřelce se sedmičlenným družstvem SOS, při které nacisté zranili tři strážmistry státní policie Václava Píšu, Jana Hávu a Františka Oudu. Strážník Stanislav Pohner ukořistěnou kulometnou pistolí Bergmann zastřelil ordnera Maxe Höhneho, zbytek nepřátel u barikády utrpěl zranění nebo upadl do zajetí. Most přešel do českých rukou. Krátce nato jednotky SOS odešly z města na nové pozice.
zahájeno čs. - maď. jednání o úpravě státní hranice, na palubě parníku „Zsófia“ zakotveném u Komárna.

10. října 1938 – I. etapa demobilizace
Končí zábor Sudet. Drobné úpravy hranic a zabírání dalších osad potrvá ještě dlouho.
Prudké boje na Podkarpatské Rusi s Maďary.
V Mukačevu vyhlášeno stanné právo.
voj. Antonín Melichar zastřelen u Rudoltic, strážmistr Ondřej Rigan zavražděn Maďary u Velkého Mužijeva, voj. Maxmilián Langer spáchal sebevraždu v důsledku kapitulace.