Ranní vítací básničky z 1. třídy
Básničky, kterými jsme se každé ráno zdravili
ZÁŘÍ
Dobrý den, dobrý den,
dneska máme krásný den.
Ručičky jsou na tleskání a nožičky na dupání.
Dobrý den, dobrý den,
dneska zlobit nebudem.
ŘÍJEN
Jaromír Nohavica: Co děláme o přestávce
Co děláme o přestávce?
Hrajeme si na hlodavce!
Hlody, hlody do svačiny,
nacpeme se vitamíny.
Co děláme po přestávce?
Hrajeme si na zvědavce!
Zvěda, zvěda zvědaví,
čtení, psaní, počítání
nacpeme si do hlavy.
LISTOPAD
Radek Malý: Zvonění
Co to slyším? Zvonění!
To je dobré znamení.
Protáhnem se, projdeme se,
až se celá škola třese.
Co to slyším? Zvonění!
To je zvláštní znamení.
Tiše, už to začíná,
další školní hodina.
PROSINEC
Jan Vodňanský: Vločky
Padají vločky,
padají z nebe
na mě,
na něho, na tebe.
Zebou uši,
zebou nosy,
zebou opice a pštrosy
v zoologické zahradě,
zebou zebru na bradě.
LEDEN
Josef Hanzlík: Copak snídá sníh?
Copak snídá sníh?
Kolik toho sní?
Sníh si dá šálek stříbrného ticha,
stříbrnou lžičkou ho pomalu míchá
a potom pomalu po lžičkách pije,
k tomu sní dvě tři sněholálije.
A když to všechno vypije a sní,
spí a tiše dýchá
do stříbrného ticha,
má samé stříbrné sněhové sny.
ÚNOR
Miloš Kratochvíl: O pile
Žila byla jedna pila,
co si zuby pokazila.
Copak pila bez zubů,
může kousat do dubů?
„Pane doktor, prosím vás,
já mám v zubu zubní kaz!“
Pan doktor kouká a pak poví:
„Že moc koušeš do cukroví?“
Pila řekla smutným hlasem:
„Mát pravdu, mlsala jsem.“
Pan doktor si vybral dlátka,
vrtačku a vzal to zkrátka.
Už má pila zdravé zuby,
už zas může kousat duby.
BŘEZEN
Josef Kainar: Indiáni
Indiáni, ti se mají,
celý den si jenom hrají.
Skáčou hejsa, hopsasa,
chytají se do lasa.
Potom vlezou do vigvamu,
zavolají na svou mámu:
„Mámo, máme hlad!“
Snědí maso a jdou spát.
Do spánku jim pěkně vyjí
kojotové na prérii.
Ráno sluníčko je vzbudí
a ti malí chlapci rudí
hned vyběhnou mezi stany
hrát si nač?
Na indiány!
DUBEN
Velikonoční říkadlo
Koleda, koleda, jarní trávo,
ať je tady všecko zdrávo.
Koleda, koleda travičko,
vyskoč aspoň maličko.
Vyskoč ještě výš,
udělej nám skrýš.
Pro zajíčka, pro vajíčka
i pro toho koledníčka,
co si pokoj nedá a vajíčka hledá.
Říká při tom:
Koleda, koleda, jarní trávo ….
KVĚTEN
Jiří Žáček: Jarní telegraf
Datel morseovkou vyťukává,
že už jaro přišlo přišlo do lesa.
Už se vyklubala první tráva,
řeky roztočily kolesa.
Večer usnou lesy pod hvězdami,
měsíc je jak indiánský luk
a datel ještě stále ťuká telegramy:
Jaro už je tady, ťuky ťuk!
ČERVEN
Jiří Havel: Jak se prázdniny předběhly
Slyšíte to? Něčí ruka,
ťuky, ťuky, ťuk.
Na dveře nám pořád ťuká
a my ani muk.
Škvírkou jsme se podívali,
kuky, kuky, kuk,
prázdniny se v chodbě smály,
bylo jim to fuk!
Řekli jsme jim: „I vy lháři!
Nelžete už víc!
Spletly jste se v kalendáři,
přijďte za měsíc!“