Historie
Historie sboru – ze zprávy k 80. výročí založení sboru v roce 2004
Několik hlavních dat z dosavadní historie sboru, kde jsou zmíněny hlavní události, které naše předky vedly k založení sboru a počátky jeho činnosti, zapsané v historických dokumentech, zejména v Knize jednatelské sboru, vedené od jeho založení a Pamětní knize obce Přibyšic, vedené od roku 1923.
K založení hasičského sboru v Přibyšicích bylo přistoupeno až v době, kdy již byly v okolních obcích sbory ustaveny, např. v Tismi byl utvořen již v roce 1903, Neštěticích 1913 a Černíkovicích v předchozím roce 1923. K jeho založení s největší pravděpodobností přispěl požár, který v obci tento rok vznikl; jak uvádí pamětní kniha obce (kronika) z níž můžeme citovat: „9. října 1924 kolem jedné hodiny ranní vypukl z neznámé příčiny oheň ve stodole pana Františka Havlíčka, zdejšího hostinského. K ohni dostavily se záchranné sbory hasičské z Tismi a Černíkovic. Spojenými silami a pomocí místního občanstva podařilo se, vzdor větru, který se v době ohně rozpoutal, požár omeziti pouze na dotčený objekt. Stodola vyhořela úplně, pouze malé množství obilí podařilo se zachrániti. Škoda kryta malým pojištěním. Po odbyté komisi počalo se se stavbou nové stodoly“, tolik citát.
Již 28. října téhož roku se pak konala v místním hostinci pana Františka Havlíčka ustavující valná hromada zdejšího občanstva za účelem ustanovení hasičského sboru pro obec zdejší, jak je psáno v prvním zápise o valné hromadě v knize jednatelské, dále je zde uvedeno, že starosta obce František Fulín schůzi zahájil a poté udělil slovo panu Čeňkovi Holasovi, jednateli sboru hasičů z Černíkovic, který byl na schůzi pozván pro vyjádření o účelu sboru. Po tomto bylo přikročeno k založení sboru a volbě činovníků.
Při založení se přihlásilo 14 členů činných, 19 zakládajících a 13 členů a členek přispívajících. Prvními činovníky sboru zvoleni: starostou sboru starosta obce František Fulín, velitelem František Havlíček, náměstkem velitele Jaroslav Tůma, jednatelem Václav Štěpánek, pokladníkem Josef Hašek, četařem Josef Havlíček, zbrojmistrem a členařem Emanuel Tůma a hudcem Vincenc Simůnek, ostatní členové byli stříkačníci. Zároveň byli dva členové sboru pověřeni, aby jednali o zakoupení stříkačky od firmy R. A. Smekal, Praha-Smíchov. Na druhé schůzi bylo jednáno o podání žádosti obecnímu zastupitelstvu, aby obec nesla náklad na zřízení hasičského sboru. Třetí schůze konaná 21. prosince ještě téhož roku pak projednala uspořádání prvního hasičského plesu, který byl všemi schválen a stanoven termín na 6. ledna 1925. Ples se vydařil a byl hojně navštíven místními i okolními občany a dal tak základ k tradici pořádání každoročních hasičských plesů v místním hostinci.
Tímto tak byla zahájena spolková činnost sboru, která se sestávala zejména z výcviku členů, vysíláním členů na slavnosti a cvičení župní a okrsková do okolních sborů, návštěv plesů okolních sborů a jiných akcí.
Od založení se sbor přihlásil k župě Benešovské Poloprudského číslo 41 a účastnilo se všech akcí pořádaných župou.
V následujícím roce 1925 přišla nová stříkačka od Továrníka Smekala, tenkrát ještě ruční tažená koňmi. Se stříkačkou přišlo 300 m hadic. Jelikož tenkrát nebylo ještě hasičské skladiště, byl umístěn stroj pod kůlnou rolníka pana Růžičky a hadice schovány porůznu u zdejších rolníků, než bude dokončena stavba skladu v němž bude stříkačka s vybavením umístěna. Skladiště pak bylo dokončeno v roce 1926 a slouží svému účelu až do současnosti.
13. června 1926 bylo uspořádáno v obci první okrskové cvičení na němž byla sboru slavnostně předána hasičská stříkačka. Cvičení se zúčastnily sbory župy Benešovské i sousední župy Neveklovské Ostromeč a mnoho občanstva z okolí.
Místní sbor se v prvních šesti letech svého trvání zúčastnil sedmi požárů v okolí a u většiny účinně zasáhl, a to v roce 1925 u dvou požárů v Neštěticích a Zaječí, v roce 1926 v Dlouhé Lhotě a na Chvojínku, 1927 v Černíkovicích, 1928 opět v Dlouhé Lhotě a v roce 1929 u pana Vaněčka v Tismi.
Dalším významným, i když pro hasičský sbor a všechny naše občany spíše tragickým obdobím, byla doba okupace počínající rokem 1939, zejména pak rok 1942 a následující, kdy i Přibyšice postihly sankce v souvislosti se zřízením vojenského cvičiště a vystěhování obyvatel území neveklovska. Tuto situaci na paměť zaznamenal v zápise jednatel sboru pan Václav Růžička, který zapsal, citujmež: „Smutný rok 1939 nastal pro nás čechy, zabrali naši vlast. Němci hnali se k nám všemi proudy by se dostali do hlavního města naší stověžaté Prahy i všech měst a vesnic naší vlasti. Ještě smutnější rok pro nás a naší obec Přibyšice nastal roku 1943, kdy naše obec se měla vystěhovati a pánem tu byli esesmani, kteří zabírali všechny usedlosti, živý i mrtvý inventář. Někteří občané se vystěhovali, byli mezi nimi i členové hasičského sboru, a to František Fulín, starosta sboru a jeho syn Josef, oba členové sboru s rodinou, Josef Havlíček č.p. 6, člen sboru s celou rodinou, Antonín Čermoch a jeho manželka. Dále byl rozpuštěn obecní úřad a s ním i hasičský sbor (v srpnu 1942). Všechny knihy obecní i hasičské museli být němcům odevzdány, kteří je odvezli snad k zničení. Podařilo se uchovat knihu jednatelskou, kterou si sbor pořídil při založení sboru.“
Další činnost sboru byla obnovena až po osvobození v roce 1945, kdy se dne 2. února 1946 konala první valná hromada po znovuobnovení činnosti sboru. Byla provedena volba nového výboru a vzhledem k tomu, že sbor neměl žádné prostředky, bylo rozhodnuto obnovit tradici konání hasičských plesů v místním hostinci a ze získaného výtěžku doplňovat potřebné vybavení.
Nyní již jen heslovitě některé významnější události v činnosti sboru:
- v listopadu 1946 byla zakoupena a dodána sboru nová přenosná motorová stříkačka PS-8.
- začátkem ledna roku 1948 obdržel sbor od věcného fondu částku 20.000,- Kč, kdy ve sboru bylo rozhodnuto zakoupit starší auto pro dopravu členů sboru a stříkačky k požáru, které bylo v srpnu ještě téhož roku dodáno. Okamžitě pak bylo prováděno cvičení, aby se členové obeznámili s obsluhou stříkačky a auta.
- v říjnu 1987 byla sboru předána nová motorová stříkačka PS 12.
- v roce 1981 byla tehdejším národním výborem zapůjčena nepoužívaná budova č.p. 6 u Hašků, která byla místními hasiči postupně upravována na kulturní a společenské zařízení (klubovna), v níž se odbývaly všechny schůze hasičů a dalších spolků, dále pouťové a posvícenské posezení, oslavy Silvestrů, výročí členů a další kulturní akce a události týkající se veřejného dění v obci. Klubovna byla využívána až do konce roku 1994, kdy zde byla poslední výroční valná hromada hasičů a poté byl objekt vrácen v restituci bývalým majitelům. Od této doby, tedy celých deset let, členové sboru se neměli kde scházet. I toto je však neodradilo od konání různých akcí a nadále se snažili udržovat tradice, zejména tradiční posvícenské posezení a jiné. Prostě vyklidili stávající hasičskou zbrojnici, stříkačku odvezli k rybníku, aby byla připravená pro případný zásah a v otevřených vratech zbrojnice se odbývalo posezení a zábavy. Schůze a výroční valné hromady pak se konaly v restauraci v sousední Tismi. Celé toto období se pokoušeli řešit neutěšenou situaci a snažili získat nějaké prostory a finanční prostředky na získání alespoň nějaké místnosti, kde by se mohli scházet. Toto se zdařilo až v roce 2004, kdy byla v Obecním zastupitelstvu Neveklov odsouhlasena stavba kulturního zařízení v Přibyšicích a postaven tento kulturní stánek, který jistě přispěje k dalšímu rozvoji společenského života nejen dobrovolných hasičů, kterým byl dán objekt do správy, ale jistě i ostatním občanům.
- V roce 2011 sportovní družstvo SDH Přibyšice zakoupilo novou sportovní stříkačku a další potřebný materiál pro požární sport, a po vítězství na okrskové soutěži ve Stranném, absolvovalo skoro kompletní třetí ročník Benešovské hasičské ligy s Ferdinandem. Tímto se v našem SDH začal rozvíjet hasičský sport zcela novým směrem, kdy se však navázalo na úspěchy z poloviny let devadesátých. Jádro našeho sportovního družstva soutěží již od roku 1996.
Sepsal Rytíř Jan Josef Mlíkovský z Lhoty a Přibyšic, drobně upravil JF
