Kočka divoká - Felis silvestris
Divoký výraz šelmy na lovu dokládá, že kočka divoká nemá s domácími kočičími mazlíčky moc společného
Je vytrvalým a nezdolným lovcem, který hubí myši a hraboše po stovkách.Je natolik užitečná, že pro ni v Německu, Rakousku i Francii dokonce vysazují zvláštní, padesát metrů široké a mnohdy i desítky kilometrů dlouhé »komunikační pásy« z křovin a stromů. Ty spojují oblasti jejich výskytu tak, aby se k sobě zvířata dostala a mohla se rozmnožovat.
Divoké kočky ve světě :
Spolu s kočkou divokou evropskou existuje pět druhů divokých koček. Je to africká kočka divoká plavá, má světlou béžově šedou srst a ohon zakončený do špičky. Kočka divoká jihoafrická má typické načervenalé zbarvení v oblasti uší, břicha a zadních nohou. Kočka divoká šedá žije v Tibetu a kočka divoká stepní v Indii, Iráku a horách Střední Asie.
Původ naší kočky domácí se odvozuje od africké kočky plavé, která zdomácněla již před více než 9000 let. Do Evropy ji pravděpodobně přivezli Féničané.
Nejvzácnější zvíře v Česku je kočka divoká - Felis silvestris
Výskyt kočky divoké v Podyjí
Jelikož lze jen těžko rozlišit jedince kočky divoké od divoce zbarveného exempláře kočky domácí, je potvrzení výskytu přímým pozorováním zvířete nepříliš spolehlivé. V NP Thayatal proběhl proto výzkum pomocí metody vábení kočky divoké. Jednalo se o dřevěné kolíky potřené baldriánem, na kterých při tření a očichávání zanechala kočka divoká několik svých chlupů. Vzorky chlupů byly geneticky zkoumány ve Výzkumném ústavu v Senckenbergu. Dva vzorky z roku 2008 jednoznačně potvrdily přítomnost kočky divoké. Biolog NP Thayatal Christian Übl dodává: "Nález zdůrazňuje význam NP Thayatal, který v roce 2009 slaví své 10. výročí od založení, jako životního prostoru pro kočku divokou. Výzkum by se měl v roce 2009 rozšířit také do sousedního NP Podyjí v České republice, na rok 2010 je naplánován společný Life-Projekt s německým partnerem.
kotě kočky divoké...