Jak se medvídek Ming naučil navlékat korále
1. 10. 2011
2. Jak se medvídek Ming naučil navlékat korále
Uběhlo již pár dní od té doby, co se Ming setkal s lidskou holčičkou Lin. Copak asi dělá? Přemýšlel medvídek a rozhodl se, že půjde svojí novou kamarádku navštívit. Dobře věděl, že by se na něj maminka zase zlobila, kdyby odešel sám, proto poprosil svojí starší sestřičku Kotoro, aby jej doprovodila.
Kotoro došla až na samý kraj dobře známé rezervace, ale dále se neodvážila, protože nevěřila lidem tolik jako její malý bratříček. Ming tedy musel pokračovat sám, ale ne moc daleko, jelikož Lin byla poblíž. Jakmile uviděla medvídka, rozzářila se a běžela se s ním přivítat. "Mingu! Mingu!! Už jsem se bála, že jsi na mne zapomněl!!" Vzala jej za packu a odvedla ho na louku, kde si před chvílí hrála. " Jé, co to je?" Podivil se Ming, když na zemi uviděl provázek s navlečenými kuličkami.
"Tohle? To jsou přece korále!!" usmála se holčička a podala je svému kamarádovi. "Korále??" Podivil se a zkusil si do jedné kuličky kousnout. "Au! To je ale divná krmě, je to hrozně tvrdé!" stěžoval si medvídek. Lin se rozesmála. Hned mu vysvětlila, že korále nejsou jídlo, nýbrž ozdoba na krk. Vzala své krásné korále a ukázala Mingovi, jak krásně teď vypadá, když je má na sobě" Jééé!! Já bych chtěl taky mít takové korále!" zvolal medvídek nadšeně, ale ty, které patřily Lin byly pro něj příliš malé. Naštěstí Lin měla spousty korálků na hraní, a když viděla, jak moc se medvídkovi líbí, nabídla mu, že je ho naučí udělat. Vzala provázek a na něj postupně navlékala kuličky, které byly uprostřed provrtané. Jednu podala Mingovi a vyzvala jej, ať si ji také zkusí navléknout. Pro medvídka to nebylo jednoduché, jelikož měl mnohem větší packy než Lin, ale po několika nemotorných pokusech se mu podařilo prostrčit provázek korálkem.
"Jéé, Ty jsi šikovný!!! Na, zkus navléknout další!" Během chvíle měl Ming své první vlastní korále. Byl z nich nadšený. Potom si s Lin hráli na schovávanou v bambusovém lese. " A Mám tě!" zasmála se Lin, když objevila Minga ležícího ve vysoké trávě. Medvídek byl trochu smutný, že jej holčička našla tak snadno. Kéž by měl jinou barvu kožíšku!
Sluníčko již pomalu začínalo zapadat, a tak se Ming rozhodl, že už je čas jít domů. " A ne že se za mnou už nepřijdeš podívat!" volala ještě Lin do dáli, když se jí medvídek ztrácel z očí. Cesta domů však nebyla tak jednoduchá jak si Ming myslel. Ještě nikdy tudy nešel sám a nebyl si jistý, že jde správně. Šel jsem někdy okolo tohoto keře? Přemýšlel panda, když uviděl velice zvláštní keř s barevnými kuličkami. Byly modré a bylo jich spousta!"Tak tady rostou korále!" zvolal medvídek nadšeně a začal z keříku opatrně otrhávat modré kuličky. Byly však o dost měkčí, než ty co mu dala Lin a také neměly díru uprostřed. Ming našel na zemi malý klacíček, kterým se mu podařilo kuličky probodnout. Jedna kulička ale praskla a vytekla z ní fialová tekutina. Co to je? Podivil se medvídek a olízl si špinavou pacičku. "Mňam! To je ale dobré!"
Ming už málem zůstal sám přes noc na neznámém místě, ale naštěstí se tam objevila jeho sestřička Kotoro. " Mingu! Kde jsi?" maminka se již o svého syna bála a poslala jí, aby jej přivedla. " Tady! Tady! Podívej se, tyhle korále jsou moc dobré!!" Kotoro přiběhla blíž, aby se mohla podívat, o čem její bratříček mluví. "I ty malý popleto, to nejsou korále, ale borůvky!" zasmála se pandí holčička a vzala svého bratříčka za packu, aby jej odvedla domů. " Počkej, počkej! Musíme vzít ty ko-, borůvky mamince!" sestřička souhlasila, ale nevěděla, jak borůvky nabrat aniž by jim spadly. Ming si ale dokázal poradit. Navlékl borůvky na dlouhý klacík, a tak je mohl bez problémů odnést, aniž by je ztratil. Maminka se podivila, kde se v jejich rezervaci vzaly tolik vzácné borůvky, o kterých slyšela tolik příběhů, ale hlavně měla radost, že jsou její děti zase zpátky doma. Ming se za maminkou přišel pomazlit a nasadil jí své vlastnoručně vyrobené korále. Maminka se podívala do kaluže jako do zrcadla a její krásný obličej se rozzářil. Žádná jiná panda v okolí nemá tak krásné korále a hlavně tak šikovného syna! Avšak už bylo docela pozdě, a tak své malé děti raději odvedla do pelíšku a vyprávěla jim pohádky, dokud neusnuly.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
