Kvinta A

Milan Rastislav Štefánik

Štefánik se narodil v chudém prostředí, ale na střední škole studoval s výborným prospěchem a dostal stipendium. Odešel studovat stavební inženýrství do Prahy. V té době se Štefánik také stal hlasistou a stoupencem myšlenek T. G. Masaryka. Na podzim 1900 odešel z techniky a dal se zapsat ke studiu astronomie. Začal působit v novém časopisu Hlas (kultura) a v realistickém časopisu Čas úvodníky (kultura a politika), Upozorňoval především na postupující maďarizaci a nabádal českou společnost, aby pomáhala Slovensku konkrétními činy. Cílem dalšího Štefánikova působení se stala Paříž. Vědecky nejúspěšnější byl pro něj rok 1906, když zveřejnil sedm svých vědeckých prací.

Začátek války Štefánika nepřekvapil, protože ho předvídal už několik roků. Ve válce viděl hlavně možnost osamostatnění Slováků a tento čin hned od začátku spojoval i s Čechy. Vzhledem ke svému špatnému zdravotnímu stavu však nemohl hned odejít na frontu a dostal se na ni až začátkem roku 1915. Jako letec měl neustále na zřeteli osamostatnění Čechů a Slováků a pokoušel se o vytvoření česko-slovenské dobrovolnické jednotky. V září 1915 však s letadlem havaroval v Srbsku a na útěku ho opět přepadla žaludeční choroba. Život mu tehdy zachránili přátelé, kteří ho dopravili do Říma. Tam Štefánik poznal paní Claire de Jouvenel, která mu horlivě pomáhala i v jeho boji za osamostatnění Slovenska.

Štefánik se vrátil do Paříže, kde nadále prosazoval plán vytvoření česko-slovenského státu. V prosinci 1915 se potkal s E. Benešem a společně se ztotožnili se Štefánikovou a Masarykovou koncepcí o vytvoření samostatného státu. Štefánikovou novou úlohou, kterou si sám stanovil, bylo vytvoření jednoho řídícího centra pro společný odboj Čechů a Slováků, což se podařilo. Tak vznikla v únoru 1916 Československá národní rada. Jejím předsedou byl T.G. Masaryk. Štefánik odešel do Itálie. Tam jako letec na italské frontě rozhazoval z letadla letáky určené především pro Čechy a Slováky a kromě toho chtěl získat italské vojenské a politické kruhy pro česko-slovenskou koncepci střední Evropy.

V červnu 1917 odplul Štefánik do USA. Úkolem byl nábor dobrovolníků. Podařilo se mu získat na 3000 mužů. Jeho činnost byla úspěšná a jeho politickou aktivitu mezi Američany ocenily i francouzské kruhy a 20. října byl Štefánik vyznamenán křížem důstojníka Čestné legie. Po návratu do Paříže se Štefánik zapojil do diplomatických jednání o ustavení samostatné československé armády. Výsledkem byl dekret o vytvoření Česko-Slovenské armády ve Francii, který vydala francouzská vláda 16. prosince 1917. Podle tohoto dekretu se vytvořila samostatná Česko-Slovenská armáda, která podléhala velení ČSNR v Paříži.

Milan Rastislav Štefánik zahynul na cestě domů při leteckém neštěstí. Má pomník na hoře Bradlo, která se tyčí nad městem Brezová pod Bradlom na západním Slovensku. Existovala také spekulativní teorie, že jeho smrt nebyla nešťastná náhoda, ale jednalo se o úmyslné usmrcení provedené na politickou objednávku. Tato teorie však nebyla nikdy věrohodně potvrzena.

Zpracoval: Prokop Maršík

Zdroj: http://cs.wikipedia.org