V předposledním kole II. tř. OP přivítaly osmibodové Lišany na svém hřišti třináctibodový Pavlíkov, tedy mužstvo, které umí potrápit favority, když v domácím prostředí dokázalo na penalty porazit Hředle i Jesenici a překvapit i venku výhrou na hřišti Lán. Ale i domácí tým se pomalu zvedá, získává zkušenosti v nejvyšší okresní soutěži a doma  rozhodně nechtěl prodat kůži lacino. Trenér Švelch s hrajícím asistentem Kaňákem měli z aktuálně použitelného kádru k dispozici všechny hráče vyjma vykartovaného Médi, stojícího poslední zápas.

Domácí začali na dva útočné hroty, Kubu Hamouze s Vaškem Mutinským, a zejména díky jejich aktivitě při napadání, ke které se přidali i další hráči dokázali získávat míče již na polovině soupeře a byli v úvodu nebezpečnějším mužstvem. Na začátku druhé desetiminutovky vybojoval Bobíny míč na pravé straně a vzduchem oslovil ve vápně kolegu z útoku. Vašek uplatnil výborný první dotek a mohl zakončovat. Ještě si však vylepšil pozici šikovnou kličkou a byl podražen. Sudí Titlbach nezaváhal ani na okamžik a Lišany kopaly druhou penaltu v sezóně. K ní se postavil tradiční exekutor Lukáš Řepka, který se v obdobných situacích nemýlí, 1 : 0.

Hrál se vyrovnaný, bojovný a z obou stran slušný fotbal. Hosté lépe kombinovali ve středu hřiště, kde měli zkušené hráče a také početní převahu, když začali pouze s jedním hrotem, rychlonohým nebezpečným Mikou. Toho si však také rychlonozí lišanští beci, dirigovaní zkušeným Mírou Chládkem, který se na postu stopera znovu našel, dokázali kvalitně přebrat a zdvojit. Většina kolmých přihrávek na pavlíkovský hrot tak končila na kopačkách lišanských obránců nebo u gólmana Pápeho. Domácí byli přímočařejší, a pokud si dokázali dobře přihrát, také nebezpečnější po obou stranách hřiště i s útočnou podporou krajních beků, Vialliho a Vojty Hamouze.

Obě mužstva si vypracovala po dvou opravdu dobrých příležitostech. Do své druhé šance se zleva do vápna vřítil Vašek Mutinský, obstřel gólmana k zadní tyči mu však nevyšel a balón skončil několik centimetrů za touto částí brankové konstrukce. Vaška na druhé straně napodobil Mika, když na okamžik osamocen v rohu šestnáctky, trefil ze vzduchu ukázkový volej a míč opět skončil těsně za zadní tyčí, tentokrát lišanské branky. Jeden na jednoho vnikl zleva do pavlíkovského vápna tradičně aktivní Žáďa. Prováhal však správný okamžik na střelu a zatáhl míč až ke koncové lajně, odkud hledal před brankou spoluhráče. Jeho přihrávku však stačila hostující obrana zblokovat. Vyrovnání měl na noze Franěk, když u něho na penaltovém puntíku přistál lišanskou obranou tečovaný centr. Zády k brance nalákal domácí beky na zpětnou přihrávku proti noze, s míčem se překvapivě otočil, ale vzápětí trefil připravenou Pápeho náruč. Do šaten tak odcházeli spokojenější domácí.

Do druhého dějství vstoupili lépe pavlíkovští, přidali druhého útočníka a zatlačili domácí mužstvo na vlastní polovinu. Nutno podotknout, že lišanští měli v této fázi utkání problém si dopředu dobře přihrát, nevážili si míče a byli u všeho druzí. Obrana však stále pracovala na jedničku a vyjma standardek hosty do ničeho vážnějšího nepustila. Vašek Mutinský, pomalu vadnoucí díky náročnému způsobu své hry, se do druhé půle stáhl místo Jirky Jelínka na post pravého záložníka, kde jej po necelé hodině hry nahradil nažhavený Láďa Krůta. Hned ve svém prvním souboji uplatnil důraz, čímž založil nebezpečný protiútok a hra se znovu vyrovnala.

Okolo 65. min. zahrávali hosté roh, na hřiště se přišel podívat a do lišanského vápna rovnou naběhl urostlý Roll. Jeho vůbec první dotek s míčem mohl pro Lišany skončit katastrofou, když se z prostoru mezi puntíkem a malým vápnem, o zlomek sekundy před blokujícím Láďou, nechytatelným volejem opřel do stříleného centru. Jenže, co je pro Pápeho nechytatelné. Výborný reflex, a zkrotil balón na brankové čáře.

Po první a poslední pavlíkovské ložence v druhé půli, se v jejím závěru ke slovu dostali také domácí hráči, kteří v poslední dvacetiminutovce celkem zkušeně kontrolovali hru. V 84. min. zakombinovali na levé straně a Vialli z jedničky odcentroval do vápna, kde si pavlíkovská obrana nepohlídala náběh Jelena. To však neměla dělat, protože domácí kanonýr si prvním dotekem výborně zpracoval těžký míč a druhým jej po desetizápasovém střeleckém půstu poslal kolem gólmana do sítě, 2 : 0, čímž utkání definitivně rozhodl.

Hodnocení trenéra: Ve vyrovnaném a dramatickém utkání nám lépe vyšel jeho úvod a troufám si říci, že celkově jsme měli větší vůli po vítězství. Z posledních čtyř zápasů jsme dokázali urvat 7 bodů, druhou domácí výhrou v řadě potěšit fanoušky, posunout se v tabulce před Janov a na, doufejme jediné, sestupové místo získat již devítibodový náskok. Myslím, že si pomalu začínáme zvykat na tempo a úroveň nejvyšší okresní soutěže, jako mladý perspektivní tým získáváme zkušenosti a hlavně v domácích zápasech dokážeme být vyrovnaným soupeřem a bodovat. Dnes to byl znovu kolektivní výkon, nicméně v článku nebylo zmíněno Michala Bagiho, asi díky tomu, že odvedl spoustu černé práce. Byl naším nejužitečnějším hráčem, nabízel se dopředu, zodpovědně bránil a naběhal na dva zápasy.

Rozhodčí: Marek Titlbach - laik Míra Červený, laik hosté

Diváci: 85