Shirský kůň

Původ a historie

Shirský kůň pochází z Anglie. Své jméno plemeno pravděpodobně dostalo díky Jindřichu VIII., který tohoto koně pojmenoval podle hrabství, ze kterých plemeno pocházelo („the British midland shires"). Za vznik plemene však pravděpodobně vděčíme jinému panovníkovi. Byl jím Vilém Dobyvatel (1028 - 1087), který v normanském záboru Anglie (1066) zvítězil v boji o anglickou korunu a přivezl do Anglie normanskou architekturu a zvyky, mimo jiné i tzv. Velkého koně. Velký kůň se ještě dnešnímu shirovi zdaleka nepodobal, měřil okolo 160 cm a byl určen především pro válečné jezdectvo. Později se tito těžcí koně začali více využívat v zápřeži a měnila se jejich tělesná stavba. Křížili se s vlámskými, belgickými a frískými hřebci. V chovu se vyskytovala pouze černá barva a plemeno bylo nazýváno „černý kůň" nebo „anglický vraník". Asi v 18. století se začaly objevovat i jiná zbarvení a koně začali být stále častěji označováni jako shirský kůň.

V roce 1876 vznikla Cart Horse Society, která byla v roce 1884 nahrazena společností Shire Horse Society. Společnosti se zabývali chovem shirského koně a díky nim se stal název plemene shirský kůň oficiálním pojmenováním plemene. Na počátku 20. století přibývalo každoročně několik tisíc těchto zvířat a shirští koně byli také vyváženi na americký kontinent. Jejich počet klesl během druhé světové války, kdy pro tyto koně nebylo využití a byli nahrazováni těžkou mechanizací. Plemeno však nevymřelo a v posledních letech se začíná opět rozvíjet.

Popis a charakteristika

Shirský kůň patří mezi největší plemena na světě. Jeho výška se pohybuje okolo 170 - 180 cm v kohoutku. Tito mohutní koně mají přiměřeně velkou hlavu s mírným klabonosem. Krk je delší, u hřebců se vyskytuje výrazný tukový hřeben. Shirský kůň má hluboký hrudník, plec dobře osvalenou. Stejně tak i hřbet, bedra i záď mají velmi dobře vyvinuté svalstvo. Vady hřbetu jsou nežádoucí. Fundament shirských koní je suchý. Typické jsou rousy, které vyrůstají nad karpálními a hlezenními klouby a měly by být velmi jemné. Převažující zbarvení u těchto koní je hnědák. Velmi oblíbený je vraník s bílými rousy. Vyskytují se i bělouši a ryzáci, ale ryzáci nejsou vybíráni do chovu. Velmi časté jsou bílé odznaky.

Toto plemeno se vyznačuje živým temperamentem a dobrou povahou. Je odvážné, pracovitéa vytrvalé. I přesto, že je tento kůň velmi mohutný, má velmi dobrou povahu, a proto s ním mohou pracovat i děti.

Využití

Do druhé světové války byli shirové využíváni především v průmyslu a v zemědělství. Díky rozvoji těžké mechanizace se však jejich uplatnění v těchto sférách minimalizovalo. Dnes se toto tažné plemeno chová především pro svůj impozantní vzhled a dobrou povahu, proto ho také můžeme spatřit na mnoha přehlídkách a soutěžích. Uplatňuje se především při soutěžích v tahu a v orbě. Stále se však uplatňuje i při práci, například pro potah pivovarských vozů. Také v zemědělství a lesnictví najdou své uplatnění. Můžeme ho spatřit na mnoha přehlídkách a výstavách, stále častější jsou ukázky drezurního umění těchto koní.

Zajímavosti

Plemeno shirký kůň je jedno z největších plemen na světě. Jeho zástupce byl zapsán do Guinessovy knihy rekordů jako největší kůň na světě. Byl to valach jménem Samson, narodil se v roce 1846 v Anglii a jeho oficiální měření proběhlo v jeho čtyřech letech. V této době měřil 220 cm v kohoutku a dosahoval váhy 1524 kg. V současnosti je největším koněm belgický chladnokrevný valach Priefert´s Radar, který měří 202 cm a váží 1088 kg.