Lady Alice Kyteler - tajemná čarodějníce
Každý, za koho se provdá, záhy umírá na podivnou chorobu. Je obviněna z čarodějnictví, ale hranici se zázračně vyhne. Před inkvizitory se jí podaří schovat – zmizí naprosto beze stopy. O několik století později, v roce 2009, se odehraje několik nevysvětlitelných událostí, ve kterých opět figuruje. Skoro se zdá, že o sobě dává znovu vědět z onoho světa. Seznamte se s podivuhodným případem irské čarodějky – Lady Alice Kyteler.
Nacházíme se ve středověkém Irsku. Bohatým městečkem Kilkenny vesele pobíhá skupinka rozdováděných dětí, které si hrají na schovávanou. Malý zrzavý hošík vběhne do uličky, která se zdá být podivně opuštěná. Rozhlíží se kolem sebe, kde by se mohl schovat, a najednou v něm hrkne. Spatří totiž „ten“ dům, prokleté stavení, před kterým ho rodiče varovali. Má tam bydlet zlá čarodějnice! Kluk chvíli zkoprněle zírá před sebe, když si najednou všimne, že se dveře honosného domu pomalu otevírají a ve tmě probleskne kostnatá bílá pazoura. Nezvaný rudovlasý host, kterého sem zavedla nevinná dětská hra, je k smrti vyděšen a bere nohy na ramena. Ze stavení vychází pohledná žena s velmi světlou pletí a vylévá před dům špinavou vodu. Je to „Lady“ Alice Kyteler (1280 – někdy po roce 1325) – známá jako kilkennská čarodějnice.
Může za smrt manželů?
Kacířka, která prý očarovala svých několik manželů a následně jim přivodila smrt – tak se na Kyteler dívají obyvatelé irského maloměsta. Z čarodějnictví ji nařkly děti jejích předchozích partnerů a následně se žena dostává do spletité sítě nejrůznějších obvinění, kterých se okamžitě chytá církev, a už není úniku. Lady Alice je obyvatelům irské obce Kilkenny doslova trnem v oku. Rozhodně se na ni lepí opravdu podivné události, které vyvolávají spoustu spekulací. Žena je třikrát vdaná, jejími manželi se stanou pokaždé muži z vyšší vrstvy, ale ani s jedním jí to nevydrží! Důvod jejích početných svazků není žádným tajemstvím, každý její nový manžel záhy po svatbě za podivných okolností umírá! Když se Alice vdá počtvrté, jejím vyvoleným se stane zámožný Sir John le Poer. Jenomže i on krátce po sňatku vykazuje známky nemoci a s jeho chorobou se začne lámat hůl i nad Kyteler.
První obviněná z čarodějnictví?
Nařčení, které se začnou proti Alice rojit, se nejdřív týkají právě jejích pochybných svazků. Žena má své chotě vraždit, konkrétně trávit, a to poté, co je očaruje. Samo travičství je pro ni velmi zlým obviněním. Ve středověkém Irsku je totiž považováno za tajemnou dovednost, která vyžaduje znalost mnoha magických látek. Když je někdo obviněn z těchto skutků, k čarodějnictví má už jen krůček. Jak je to ale s nebohou Alice doopravdy? To, že ji obklopují záhadná úmrtí, která se navíc navzájem podivně podobají, vyvolává mnoho otázek. Ovšem neopomínejme, že se jedná o bohatou ženu, které její poslední manžel odkázal nemalé jmění. Nemohou být všechna ta obvinění jen snahou ostatních o získání jejího majetku? Celou záležitost dostává na starosti Richard de Ledrede (asi 1275–1360) – biskup z Ossory, který je církvi naprosto oddán a věří, že se mu do rukou dostala skutečná čarodějnice. Píše se rok 1324 a schyluje se k procesu, který Kilkenny ještě nezažilo. Údajně se jedná o první takovýto čarodějnický proces v celém Irsku! Máme snad co dočinění s předchůdcem pozdějšího řádění ďábelské inkvizice?
Učí se od démonů?
Biskup přijíždí do městečka Kilkenny a svolává inkviziční soud, který má případ prošetřit. Účastní se ho pět rytířů a několik šlechticů, jimž de Ledrede předsedá. S Lady Alice to jde z kopce: nejprve je obviněna z kacířství, potom se přidává nařčení z rituálního obětování zvířat démonům, při němž mají být jejich vnitřnosti rozhazovány na křižovatkách. Podle vyšetřovatelů předsedá Alice jakémusi spolku čarodějnic, který ve městě působí. Její specialitou mají být pokusy o vraždy, které se snaží provádět svými magickými mastmi, lektvary či bylinami. Skupina je obviněna z pravidelného styku s různými démony a Alice má s jedním z nich i obcovat. Jeho jméno je Robin Artisson a Kyteler o něm (pod nátlakem) vypovídá, že právě s jeho pomocí měla získat všechno bohatství. Nevlastní děti ji obviňují z týrání jejich otců. Zvláště špatně na tom má být John le Poer, který má ze svazku vyjít naprosto zubožený, bez vlasů, chlupů a nehtů. Ostatním prý zatemní mysl natolik, že se všechno jmění rozhodnou odkázat jejímu nejoblíbenějšímu synovi Williamu Outlaweovi. Jak dopadne kauza s Lady Alice? Bude nakonec upálena?
Zatočíme s pomocníky!
„Do domu Williama, syna mého, spěchej majetku Kilkennského města bohatého (překl. red.).“ Zhruba takto má znít zaklínadlo, které podle očitých svědků Kyteler pronáší, zatímco zametá všechnu špínu z ulic, a to od západu do východu slunce. Tímto způsobem prý provádí své údajné čáry. Proti nařčení se postaví sám William, který se rozhodne svou matku bránit. Přestože jeho snahy vypadají zprvu nadějně, a biskup si dokonce nějaký čas posedí ve vězení, kartu se obrátit nepodaří. Alice musí z Irska prchnout do Anglie, protože čelí nepříjemnému předvolání k soudu a několik jejích spolupracovníků je již uvězněno a obviněno z účasti v čarodějnickém spolku, kterému má Kyteler předsedat. Mezi vězni je údajně i její syn William. Železná ruka biskupa de Ledrede se zatíná v pěst a hypoteticky první čarodějnický proces svého druhu v Evropě nabírá na obrátkách. Zanedlouho se na kilkennském náměstí shromáždí početný dav lidí a vzplane zde vysoká hranice.
Vak černé magie
Přeplněný rynk zaplavuje žár a štiplavý kouř. Z jeho středu šlehají vysoké plameny, v malém městečku se právě odehrává nevídaná show. Biskup stojí nad hranicí a v ruce třímá obrovský pytel. „Tento vak jsem obdržel od Sira Johna le Poer. Obsahuje předměty, které zdejší čarodějnice Alice Kyteler používala ke své magii. Je plný červů, pavouků, rozličných divotvorných mastí, prášků, a dokonce i takových odporností, jako jsou nehty jejích manželů a tuk zavražděných dětí!“ snaží se de Ledrede usvědčit Kyteler a pytel majestátně hází do ohně. Mrzí ho, že ničivému živlu nemůže předhodit přímo Alice. Od té doby, co prchla do jiné země, o ní totiž není ani vidu, ani slechu. Nejhlavnější čarodějnice mu tedy unikla neznámo kam, biskup však může svou pozornost obrátit jinam – stále mu zde zůstává její syn William a vězení plné „čarodějnických pomocníků“.
Kdo bude hořet?
V temné kobce je usazeno kolem deseti nešťastníků, kteří kdy měli co dočinění s Lady Alice. Muži, ženy, staří i mladí, všichni to však jsou vesměs chudáci. Čekají na svůj ortel a ještě netuší, že jeden z nich to odskáče opravdu krutě. De Ledrede se totiž rozhodne, že si mezi vězni vybere náhradu za uniknuvší Kyteler a s tou pořádně zatočí. Jeho volba padne na Petronillu of Meath, ženu, která dělala Lady Kyteler dlouhá léta osobní služebnici. Nelítostný biskup ji posílá na mučidla, kde nebohá Petronilla přizná vše, z čeho ji de Ledrede obviňuje. Potvrzuje nařčení z obcování a spolupráce s nejrůznějšími démony, hlavně s Robinem Artissonem. Souhlasí i s tvrzením, že zná nejtemnější magické praktiky. Poté, co ji krutě zmrskají, označuje nebohá služebná svoji paní Alice Kyteler za jednu z nejmocnějších čarodějek všech dob. Také je přinucena vyjádřit se k čarodějným praktikám jejího syna - Williama Outlawea. On má podle ní vlastnit jakýsi magický pás, který mu předtím daroval jistý démon a jenž mu má poskytovat nadpozemskou sílu. I když se William nakonec kapitálnímu trestu vyhne, ostatní takové štěstí nemají.
Kam se poděla Kyteler?
Píše se 3. prosince roku 1324 a na killkenském náměstí opět přikládají pod oheň. Tentokrát se však neozývá kázání mocného církevního velmože, který zde před nedávnem ničil „čarodějnické předměty“. Po rynku se rozléhá zoufalé naříkání vystrašené ženy. Je to Petronilla a právě ji vedou na hranici. Způsob její popravy je pro přihlížející ojedinělou podívanou, pravděpodobně tu doposud nikdo takto krutě neumíral! A jak to dopadne s jejími údajnými pomocníky? Existují jisté zprávy o tom, že ani oni nejsou ušetřeni. Někteří jsou nejspíš rovněž upáleni, ty šťastnější ve městě Kilkenny zbičují a vykážou za hradby. Jak to ovšem bylo ve skutečnosti s údajnými kouzly Alice Kyteler? Mohla opravdu praktikovat nějaké tajemné rituály, které podnítily tolik spekulací? Lady Alice umírá neznámo kde, neznámo kdy. Od jejího úprku o ní už nikdo neslyšel. Nálepky čarodějky se však nezbaví, a to ani po své smrti. O několik století později o sobě údajně dává znovu vědět...
Působí na ně skrytá síla?
Píše se rok 2008 a irská spisovatelka jménem Claire Nolan vydává svou novou knihu. Tentokrát se nechala inspirovat příběhem z tuzemské historie. Kdo by doma neznal dnes již věhlasný příběh o kilkennské čarodějnici Alice Kyteler?! Takové téma přece musí upoutat každého a z knihy se určitě stane bestseller, myslí si autorka. Ještě však netuší, že její dílo skutečně vyvolá velký povyk, i když asi ne právě takový, jaký měla původně na mysli. Vše zapříčiní záhadný portrét, který je vytvořen v době, kdy Nolan nosí příběh o Kyteler zatím jen v hlavě. Jistý malíř ve Spojených státech amerických se v roce 2003 rozhodne přenést Alice Kyteler na plátno. Protože její podobu v moderní době neznáme – údajně nebyla zachycena v žádných pramenech – umělec jménem Paddy Shaw si s její podobiznou poradí po svém. Jeho fantazie pracuje na plné obrátky a on tvoří překrásný portrét půvabné dámy, kterou má být Alice. Kdyby tak tušil, koho ve skutečnosti maluje!
Podivný portrét
Od slavnostního představení Shawova portrétu uplynulo již několik let. Rudovlasá dáma se zachmuřeným výrazem, která přísně shlíží z obrazu, sklidila úspěch. Mnozí se shodují, že Alice Kyteler skutečně mohla vypadat podobně, jako žena z Paddyho portrétu. V roce 2009 si Paddy Shaw dělá pořádek ve svém malířském studiu. Narazí na obraz irské čarodějnice a dostane zajímavý nápad: Pošle Alice zpátky domů! Portrét daruje hostinci, který má stát na místě, kde Kyteler dříve bydlela. Ve městě Kilkenny se jednoho podzimního dne prochází Pat Nolan, otec Claire, která minulý rok slavila úspěchy se svou knihou o „irské čarodějnici“. Dojde do příjemné hospůdky a chce si odpočinout u sklenky nějakého dobrého pití. Náhle však spatří na stěně portrét, který sem před nedávnem daroval Shaw a zůstane jako opařený. Ta žena na obraze, která by měla být Lady Alice Kyteler, to je přece jeho dcera Claire! Že by si snad nechala udělat portrét a on o tom neví?
Vrátila se duše čarodějky?
Claire Nolan je zprávou o své podobizně, která zdobí zdejší hostinec, velmi překvapena. Nikdy se totiž zvěčnit nenechala. Přijíždí se na obraz okamžitě podívat a nevychází z údivu. Ta žena na plátně, to je skutečně celá ona! Ty oči, tvář, tvar těla a postoj – Claire si připadá, jako by se na sebe dívala do zrcadla. Mohla by snad být potomkem irské čarodějky? Dokonce i šaty, které má Kyteler z obrazu na sobě, jsou ty samé, jako si Nolan oblékala na své autorské čtení. Spisovatelka je šokována! O žádném Shawovi prý nikdy předtím neslyšela a on zase před několika lety, kdy portrét tvořil, nemohl vědět, že žena z jeho obrazu skutečně existuje. A co víc, že v budoucnu napíše knihu o Alice Kyteler, které on nevědomky propůjčil její podobu! Případ všem zamotá hlavu. Dává snad o sobě žena ze 14. století znovu vědět? Upozorňuje snad na sebe, protože byla neprávem obviněna z čarodějnictví? Po jejím úprku z Kilkenny o ní nikdo nikdy víc neslyšel a to, co se s ní tenkrát stalo, se už zřejmě nikdy nedozvíme. Zbývá se jen ptát, kdo byla doopravdy Lady Alice Kyteler? Znala tajemství magie a nyní k nám promlouvá z onoho světa, nebo to byla jen prostá žena, jejíž jméno očerňuje pouhá shoda náhod?