Mirrors edge
V blízké budoucnosti svět vypadá jinak - zkončilo politikaření a výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat - byla drasticky snížena kriminalita, všude je dostatek práce za dobrou mzdu, nikdo netrpí hlady, ulice, dokonce i kanály jsou dokonale čisté. Všichni se mají rádi, nejsou žádné války... Také vám to připadá jako krásná pohádka?
Vždyť i komunismus vždy deklaroval nebohým (a snadno zmanipulovatelným) dělníkům celosvětovou rovnost a blahobyt. Realita byla ale o něco jiná - a stejné je to i v tomto příběhu. Změny začaly pomalu a zpočátku si lidé ani nevšimli, že stále naráží na všudypřítomné oko kamer. A když zjistili, že jsou pod plnou kontrolou, a zkoušeli se bránit, bylo již pozdě. Mocní, ovládající město již dávno nezastupovali lid. A nebrali si servítky. Demonstrace tvrdě potřeli, jejich organizátory pozatýkali a zbytek disentu se stáhl do ústraní. Dál už fungovaly jen malé skupinky odporu. Tyto úkryty si potřebují předávat informace, a protože jsou veškeré dorozumívací prostředky kontrolované, vzniká nové povolání - lidé, přeskakující nad hlavami běžných občanů (a policie) po střechách z jednoho konce města na druhou - běžci. A vy jste jedním (vlastně jednou) z nich.
Hra se principem vlastně neliší od ostatních "skákaček" (Prince of Persia, Assassins creed...) snad až na to, že je na rozdíl od nich striktně lineární. Někomu by mohla připomínat třeba CODa, nebo podobné "masakr hry" ale to by byl krutý omyl. Zbraně tu hrají spíše vedlejší roli a celá hra by se mohla teoreticky projít bez jediného výstřelu.
Ještě je tu jeden zásadní rozdíl - zde nekoukáte na záda anonymní postavičce, ale přímo se převtělíte do hlavní hrdinky - zde se totiž hraje z prvního pohledu! A s tím přichází i jiný zážitek ze hry. Když se totiž s hrdinkou rozeběhnete, máte pocit, jako byste sami běželi - slyšíte tlukot srdce, zrychlený dech, kolem vás se rychle míhají "vaše" ruce. Když přeskakujete přes hlubokou průrvu mezi budovami je to úžasný pocit volnosti, ovšem když se skok nepovede a začne působit gravitace, ucítíte při pohledu na blížící se zem mrazení v zádech.
To vše podtrhuje působivá grafika, která úžasně vystihuje obraz utopického (a nesvobodného) světa. Kolem vás září oslňující bílá fasáda domů. Nad hlavou se třpytí slunce a nebe bez mráčku. Jistě, je to kýč, ale záměrný kýč. Tento svět je sice nádherný, ale, jaksi postrádá ducha...
A když začnete odkrývat v příběhu podronosti o tomto bizarním městě, nestačíte se divit. Hrajete za krásnou hrdinku Faith, která se nesmířila se svým údělem a začala roznášet zprávy, které rozhodně nejsou určené pro nepovolané. Nejdřív jí dává policie pokoj - pokud je neprovokuje, dělají, že nic nevidí. Jenže náhle se vše změní a naše půvabná kráska se spolu s ostatními běžci dostává na seznam hledaných osob.
Pravý charakter režimu se ale projeví ve chvíli, kdy se ocitne ve vazbě i sestra Faith, která je překvapivě na druhé straně barikády - policistkou. Ten pravý kolotoč událostí teprve začíná...
Mirrors Edge rozhodně není hra pro každého, což se projevilo mj. horší prodejností, než se předpokládalo, ale když propadnete jejímu kouzlu, težko se odtrhnete.
I přes její subjektivitu byla hra nakonec výdělečná, což ovšem nebránilo distributorovi (EA) ukončit tento projekt. Na poslední chvíli se ale vývojáři (potažmo hráči) dočkali záchrany a Mirrors Edge 2 by měla vyjít příštím rokem.
Zakhaev