Cesta do Nových Hradů
Dalším cílem, který jsem si dal ještě doma, byly Nové Hrady. Městečko má přibližně 2500 obyvatel od hranice s Rakouskem je vzdálené 3 kilometry, od Třeboně 29 a od Českých Velenic 17 km. A jak to všechno souvisí?
V letech 1962-64 jsem se učil v Českých Velenicích mechanikem motorových kolejových vozidel a Nové Hrady byly předposlední zastávka před Velenicemi, kam jsme se z tzv. odjezdovek vraceli dost neradi - město, když se podíváš na mapu, je ze tří stran uzavřeno hranicí s Rakouskem. Dnes žádný problém, tehdy ovšem bylo uzavřeno doslova - dráty pod proudem, na přechodu do Gmündu dvěma závorami, jednou lehkou a druhou bytelnou těsně před čárou, kam jsme se při vycházkách 2x za týden nedostali ani náhodou.
Ve druhém ročníku jsme všichni dobrovolně povinně naklusali do tanečních. Ty se odehrávaly ve velkém sále místního kulturáku a poněvadž těch pár holek našeho věku z města by hordu mladých ušáků v tmavých oblecích a motýlky pod bradou uspokojilo (po taneční stránce) jen těžko, přijížděl v den kurzu autobus plný holek ze střední zemědělské školy právě v Nových Hradech.
Na tohle všechno jsem si vzpomněl nedávno, kdy jsem prohrabával knihovnu a našel tam kromě dalších básnických sbírek edice Květy poezie knížečku Ericha Kästnera "Z malých dějin" s věnováním: V upomínku na taneční věnuje Lída Bicková, 8.1.1964.
A protože jsem v tomhle městě nikdy nebyl, vydal jsem se tam v pondělí 29. září. Přidal jsem si ještě vodopád v Terezčině údolí, to je nějaké dva tři kilometry od města. Obrázky vodopádu budou v samostatné galerii, zde je město, jeho hrad a zpáteční cesta do Třeboně.
