DIABETES MELLITUS 2
Diabetes obecně:
Diabetes mellitus, úplavice cukrová či cukrovka – je vážným chronickým onemocněním postihujícím jak muže, tak i ženy, a to ve všech věkových kategorií od těch nejmenších – např. kojenců – až po seniory. Jedná se o onemocnění, které je charakterizováno absolutním či relativním nedostatkem inzulínu v těle.
Je nemocí, která není nakažlivá ve smyslu nakažlivých chorob, avšak její vztahy v rámci dědičnosti jsou nepopiratelné. Jako takový nepředstavuje diabetes mellitus sám o sobě velké nebezpečí. Daleko větší problémy tkví v jeho následcích, které mohou nezvratně ovlivnit organismus diabetiků.
Diabetes mellitus 2
Diabetes mellitus 2. typu je ve skutečnosti komplexní onemocnění organismu, nezasahující pouze hospodaření s glukózou, ale též kontrolu krevního tlaku, hladiny krevních tuků a několik dalších systémů.
Podstatou choroby je relativní nedostatek inzulinu, jehož produkce sice bývá v částečné míře zachována, ale je porušena sekrece inzulinu (zejména rytmus vylučování inzulinu do krve s nedostatečnou sekrecí po jídle) a zároveň je přítomna tzv. inzulinová rezistence, tedy snížená citlivost tkání vůči působení inzulinu.
Toho bývá dokonce v krvi nadbytek, přesto však dochází k poruše jeho působení v cílových tkáních a vzniká hyperglykémie (zvýšená hladina glukózy v krvi), která je hlavní příčinou vzniku chronických komplikací.
Inzulin je hormon, který hraje důležitou úlohu nejen v metabolismu glukózy, ale také tuků i bílkovin a jako takový je pro život nezbytný.
Jeho klíčová úloha spočívá především v umožnění vstupu glukózy do buněk a udržování správné hladiny cukru v krvi.
Nemocní diabetem 2. typu nejsou životně závislí na podávání inzulinu, ačkoliv často inzulin léčebně užívají ke zlepšení kontroly glykémie.
Proto byl tento typ diabetu také nazýván jako diabetes nezávislý na inzulinu (na rozdíl od diabetu 1. typu).