Rumunská vína
15. 8. 2013
Základní informace o Rumunsku
Oficiální název:
Rumunsko (rumunsky România), Rumunská republika
Hlavní město: Bukurešť
Rozloha: 238 391 km2 (téměř stejnou rozlohu má Velká Británie)
Státní zřízení:
republika s parlamentním systémem (výjimečně označovaná i jako poloprezidentský systém)
Administrativní členění:
Země se dělí na 41 žup a hlavní město, které má zvláštní status. Dnešní Rumunsko je tvořeno celou řadou historických celků jako Valašsko, Moldávie, Sedmihradsko (neboli Transylvánie), Jižní Bukovina, rumunský Banát a Severní Dobrudža, které však již dnes v administrativním dělení nehrají žádnou roli.
Podnebí:
Převážně kontinentální s teplými až horkými léty a studenými zimami se spoustou sněhu, který se na horách využívá pro lyžování. Pouze na východě u pobřeží Černého moře je klima oceánského (středomořského) typu s mírnou zimou i létem. Západ Rumunska odděluje od oblasti hradba Karpat. Srážek ubývá směrem od západu k východu a směrem od hor k nížinám. Srážkové úhrny obecně nejsou příliš vysoké, nejnižší jsou v Dunajské deltě a na pobřeží.
Profil Rumunska :
Výrazným prvkem reliéfu Rumunska je Karpatský oblouk, který prochází středem země. Toto pohoří se dělí na Východní Karpaty a Jižní Karpaty (nazývané také Transylvánské Alpy). Zatímco Východní karpaty vybíhají od středu země na sever a pokračují na Zakarpatské Ukrajině, Jižní Karpaty vybíhají od středu země na západ směrem k hranici se Srbskem. Rozsáhlejší jsou Východní Karpaty, které se člení na množství horských pásem, např. Maramureş, Rodna (Pietroşul - 2 303 m), Rarău, Suhard, Bucegi (Omul - 2 507 m). Do Jižních Karpat řadíme pohoří Piatra Craiului, Fagaraş (nejvyšší vrchol Rumunska Moldoveanu – 2 543 m), Parâng, Retezat (Peleaga - 2 509 m) a další. Oblast sevřená Karpatským obloukem se nazývá Transylvánská plošina a je to největší náhorní plošina Rumunska. Na jejím západním okraji se tyčí pohoří Apuseni (Cucurbata Mare - 1 849 m), které je součástí dalšího horského celku, Západních Karpat. Zatímco např. hranice České republiky tvoří převážně hory, kolem rumunských hranic se rozkládají většinou nížiny. Na jihu podél Dunaje je to rozsáhlá Valašská nížina, která má díky úrodné černozemi vynikající podmínky pro zemědělství a která je rozdělená na dvě poloviny řekou Olt. Také východní část Moldávie podél řeky Prut a oblast Dobrudži podél Černého moře je nížinatá, přičemž vůbec nejníže položenou částí Rumunska je Dunajská delta. Na západě zasahuje z Maďarska Velká uherská nížina. Rumunské pobřeží Černého moře je dlouhé cca 200 km a jeho součástí jsou lagunová jezera. Více než 40 % rozlohy Rumunska tvoří orná půda, což je mezi státy světa 12. nejvyšší podíl (Česká republika je hned za Rumunskem na 13. místě).
Nejvyšší hora: Moldoveanu (2 543 m)
Nejnižší bod: Černé moře (0 m)
Největší řeky:
Prakticky celé území Rumunska leží v povodí Dunaje (rum. Dunărea), který tvoří jižní hranici se Srbskem a Bulharskem, od hranice se stáčí na sever a od soutoku s Prutem na rumunsko-moldavské hranici potom na východ. Zde se rozlévá v trojúhelníkovou Dunajskou deltu. Močálovitá delta Dunaje bývala zálivem, který byl vyplněn sedimenty, a nyní má tři hlavní ramena (Chilia, Sulina a Sfântul Gheorghe) a s rozlohou cca 4 100 km2 je druhou největší říční deltou Evropy (po deltě ruské řeky Volhy). Dunaj má obrovský význam pro rumunskou říční dopravu a díky hydroelektrárnám také pro energetiku. Vodní elektrárna Železná vrata vybudovaná v západokarpatské soutěsce u hranic se Srbskem patří k největším v Evropě. Nevýhodou je však velká vzdálenost Dunaje od hlavních průmyslových center. K nejvýznamějším přítokům Dunaje, pramenícím vesměs v Karpatech, patří Prut (tvoří celou rumunskou hranici s Moldavskou republikou), Olt, Argeş a Ialomiţa (protékají Valašskou nížinou), Mureş (na západě země), Someş (v Maramureşi) a Siret (oblast Moldávie).
Jezera:
Rumunsko disponuje stovkami přírodních jezer i umělých vodních nádrží. V první řadě jsou to laguny na pobřeží, především rozlohou největší rumunské jezero Razelm (415 km2) a menší Sinoe (171 km2 – název ve slovanském jazyce znamená Modré jezero, na jeho břehu leží ruiny starořecké Histrie). U pobřeží leží i výrazně menší (11 km2) slané jezero Techirghiol, které je však významné léčivými účinky zdejšího bahna. Největším sesuvovým jezerem je Lacu Roşu (Červené jezero, 12,6 ha), které vzniklo sesuvem půdy a přehrazením říčky Bicaz. Červená barva jezera je způsobena sloučeninami železa. Lacu Roşu je oblíbenou turistickou destinací, na zajímavosti mu přidávají i nad hladinu vyčnívající zbytky kmenů potopených stromů. V Rumunsku nechybí ani velké kráterové jezero Sfânta Ana (22 ha) v župě Harghita a v Karpatech pochopitelně celá řada menších ledovcových jezer (největší Bucura v pohoří Retezat, 10,5 ha). Největší umělou nádrží a přehradou jsou Železná vrata na Dunaji na hranici se Srbskem (700 km2) následovaná přehradami Ostrovu Mare (79 km2, také na Dunaji), Stânca-Costeşti (59 km2, na řece Prut mezi Rumunskem a Moldavskem) a Izvorul Muntelui (neboli Bicaz, 33 km2, ve vnitrozemí na řece Bistriţa).
Obyvatelstvo:
V zemi žije 22,2 milionu obyvatel. V posledních letech počet stagnoval nebo se snižoval v důsledku nízké porodnosti a emigrace. Smutným faktem je, že Rumunsko má v Evropě po Turecku nejvyšší kojeneckou úmrtnost.
Etnické složení:
89,5 % populace tvoří Rumuni. Nejpočetnější menšinou jsou občané maďarské národnosti (6,6 %, téměř 1,5 milionu lidí), což je dáno historicky. Trianonská mírová smlouva z roku 1920 připravila Maďarsko o celé dvě třetiny předválečné rozlohy Uherska a to se týkalo i Sedmihradska, které připadlo Rumunsku. V zemi žije také více než půl milionu Romů (2,5 % populace), kteří tak tvoří po Španělsku druhou největší romskou komunitu na světě. To jsou však pouze oficiální čísla. Romové se často ke své národnosti nehlásí a podle odborníků jich tu ve skutečnosti žije kolem dvou milionů, což by odpovídalo vůbec největší romské komunitě na světě. Dříve velmi početná a ve středověku také vládnoucí německá menšina se dnes na celkovém počtu obyvatel podílí už jen 0,3 %. Jsou to převážně Sasové ze Sedmihradska a Švábové, kteří žijí v okolí Dunaje v Banátu. Dále tu žijí Ukrajinci (0,3 %, na severu země), Rusové (0,2 %), na východě v Dobrudži také Turci (0,2 %) a Tataři (0,1 %). V Banátu na jihozápadě země žije bohužel početně se stále zmenšující česká komunita, která čítá v tuto chvíli méně než 4 000 osob.
Jazyk:
Oficiálním jazykem země je rumunština, východorománský jazyk příbuzný např. s francouzštinou, italštinou, španělštinou a portugalštinou. Původ rumunštiny je ovšem třeba hledat u latiny, jazyka Římské říše. Je to jediný románský jazyk ve východní Evropě, který však také vstřebal slovanské vlivy – ze slovanských jazyků pochází asi 20 % jeho slovní zásoby. Menší vliv na něj měla i řečtina, turečtina, maďarština a němčina. Rumunština je oficiálním jazykem nejen v Rumunsku, ale také v Moldavsku (byť tam je označována za moldavštinu) a v srbské autonomní oblasti Vojvodina. Rumunsky mluvící komunity bychom našli i na Ukrajině (Černivci a Oděsa), v Bulharsku, Maďarsku a samozřejmě také v zemích, kam míří rumunští emigranti (Itálie, Francie, Španělsko, Portugalsko, Spojené státy, Kanada, Izrael…). Dále se rumunština používá při bohoslužbách na mnišské hoře Athos. Druhým nejrozšířenějším jazykem v Rumunsku je maďarština, která je rodným jazykem pro 6,7 % obyvatel, třetím potom romština (1,1 %). V Rumunsku tradičně mluví poměrně hodně lidí francouzsky, ale u mladých lidí v poslední době převládla angličtina. Němčina se vyučuje mnohem méně, a to hlavně v Transylvánii, která dlouho patřila k Rakousku-Uhersku.
Města:
Bukurešť (1,95 milionu), Timişoara (Temešvár, 312 tisíc), Iaşi (309 tisíc), Cluj-Napoca (Kluž, 307 tisíc), Constanţa (302 tisíc), Craiova (299 tisíc), Galaţi (291 tisíc), Braşov (278 tis.), Ploieşti (229 tisíc), Brăila (213 tis.), Oradea (204 tisíc).
Vlajka:
Vlajka Rumunska má tři svislé pruhy – tmavomodrý, žlutý a červený. Národní barvy se objevují již od roku 1834. Jsou to barvy Moldávie (modrá, červená) a Valašska (modrá, žlutá) spojené roku 1848 do modro-žluto-červené trikolory s horizontálním uspořádáním pruhů. Oficiální charakter získala vlajka v roce 1859, kdy se Valašsko a Moldávie spojily v jedno knížectví, které přijalo v roce 1861 název Rumunsko. Rumunská vlajka měla mít původně vodorovné pruhy, ale v roce 1866 se ustálila vertikální verze pruhů po vzoru francouzské vlajky. Dříve byl uprostřed rumunské vlajky umístěn znak, který byl odstraněn po revoluci v roce 1989 (za revoluce ho lidé z vlajky vystřihovali, protože symbolizoval komunismus). Barvy na vlajce symbolizovaly v 19. století volnost (modré nebe), rovnost (žluté pole) a bratrství (červená krev). Za komunismu jim potom byl přisouzen ještě jiný význam: modrá znamenala šťastné nebe, žlutá nerostné bohatství a červená statečnost rumunského lidu. Od roku 1991 se Rumunsko soudí s Čadem o podobu státní vlajky. Čad používá téměř stejnou vlajku, která má pouze o něco tmavší modrou barvu. Velmi podobnou vlajku vlastní i Andorra, která však má v prostředním pruhu navíc umístěný státní znak. Příbuzná je i vlajka sousedního Moldavska, což je z historického hlediska pochopitelné. Ta má shodné barvy i uspořádání, ale jiný poměr šířky pruhů, a také má v prostředním pruhu znak.
Rumunsko má dnes tyto vinařské regiony :
Moldova : Největší vinařský region východně od Karpat, nachází se zde více jak třetina rumunských viničních
ploch.
Muntenia ( Velké Valašsko ) : Byla dříve známá svou nejslavnější vinicí v Dealu Mare
Oltenia ( Malé Valašsko ) : V ohybu Karpat přechází rumunská Moldávie
Dobrudži : Na druhé straně Dunaje hraje díky vlivu krátkého černomořského pobřeží do karet nejslunnější
podnebí s nejnižšími dešťovými srážkami.
Banát : Na západě Rumunska je zřetelný maďarský vliv. Řada červených vín v Banátu se vyrábí z Pinotu
noir, Merlotu a Cabernet Sauvignon
Sedmihradsko ( Transylvania ) : Je svým druhem ostrovem uprostřed pevniny. Na relativně chladné, deštivé
náhorní plošině v nadmořské výšce 460 metrů uzrávají podstatně zralejší bílá vína.
Označení rumunských vín :
Vino de masa (stolní víno)
V.S.O. (odrůdová a známková vína)
Cules la Maturiate C.M.D (Spätlese - pozdní sběr)
Cules la Maturiate Innobilarea C.M.I. (Auslese - výběr)
Cules la Innobilarea Boabelor C.I.B. (Beerenauslese - výběr z hroznů)
Tak a konečně pár slov o ochutnávce :
Kolegové vypátrali, že se v Plzeňské galerii Art e Facta pořádají ochutnávky rumunských vín a k tomu
se podávají vybrané rumunské speciality vhodné k vínům. Vína vždy prezentuje dovozce pan Ing. Casian.
Kdo má zájem k vínům ochutnat rumunské speciality musí včas nahlásit svůj požadavek, protože jídlo
je připravováno pouze pro ty, kteří si ho objednají předem.
Salată de vinete - lilkový salát z grilovaného, oloupaného a najemno nasekaného lilku, slunečnicového oleje a cibule.
Zacuscă - v Rumunsku populární zeleninová pomazánka, která se jí hlavně v zimě. Hlavními ingrediencemi jsou pečený lilek nebo fazole, červené papriky a cibule. Rodiny většinou po sklizni připraví velké množství této pomazánky a konzervují ji na zimu.
Pan Casian Suciu-Šubert je výhradním zástupcem v České republice pro prodej vína značek Winne Princess z vinic Miniš ARAD a vína Cramele Recas.
Vína dodává již od roku 2007 a za tu dobu se zúčastnil četného množství výstav a získali zde mnoho prestižních ocenění. Mimo jiné například bronzovou a stříbrnou medaili na Pardubickém festivalu vína v roce 2010 pro Burgund PREMIUM r. 2006 a stříbrnou pro Muscat Ottonel r. 2006.
Vinice Miniš - Maderad
Velmi stará vinice. První zmínka o vinici se objevuje v zápisech již v roce 1038. Nejslavnější doba vinice nastala během vlády Marie Terezie. Tato panovnice navštívila tuto vinici dvakrát.
Po roce 1918 se tato oblast chtěla připojit k Rumunsku a tradice pokračovala až do nástupu komunistického režimu. V této době byla preferována kvantita před kvalitou, což způsobilo propad kvality a slávy vinice.
V roce 1999 v rámci privatizace a restituce místní enolog Balla Géza založil firmu Wine Princess. V rámci programu SAPPARD došlo k modernizaci vybavení a obnovení kvality vinice.
Dnes se vinice rozléhá na území o rozloze 90,5 ha. Z toho je 80% červených vín.
Nejslavnější víno je Cadarca ("Kadarka") PREMIUM, které pravidelně vítězí na všech mezinárodních soutěžích Cadarca.
Přiznávám, na degustaci jsem šel malinko rozpačitý, protože jsem nevěděl co nás čeká, kolik vín budeme
ochutnávat, jaké nás čeká jídlo a v jakém prostředí se budou vína ochutnávat. Také jsem nevěděl kde přesně
je galerie a z tohoto důvodu jsem šel z domova podstatně dříve abych dopředu omrkl, kde je galerie a kudy
se chodí dovnitř . Naše svatá trojice měla sraz v galerii po 18:45 hodině, pochopitelně jsem tam byl první
a tak jsem v klidu obešel blok domů a pomalu se vrátil zpět ke vchodu abych nebyl za pitomce, že jsem
všude příliš brzo . To už od tramvaje přicházel další kolega a tak to vlastně vypadalo, že jsme se náhodně
potkali cestou do galerie. Galerie sídlí v přízemí bytového domu. Po vstupu do prostor galerie nás přivítala
majitelka společně s panem Ing. Casianem, protože jsme přišli jako první, mohli jsme si vybrat místo, kde
budeme sedět při ochutnávce. Sezení bylo uspořádáno do tvaru písmene U pro 12 osob, což příjemné
komorní prostředí. Stolky byly pro dvě osoby, každý stolek měl džbánek s čistou vodou talíř s čerstvým chlebem
pokapaným olivovým olejem a každý měl připravenou sklenici na vodu, sklenici na bílé víno a sklenici na červené víno, ubrousek . Dovozce pan Casian Suciu-Šubert pro nás připravil celkem 13 vín a to :
Riesling Hrad Huniade 2011
Chardonnay Kohout z vinic 2011
Sauvignon Blanc Kohout z vinic 2011
Feteasca Regala Hrad Huniade 2012
Chardonnay/Feteasca Regala Sole 2012
Rose Frunza 2011
Cabernet Sauvignon Frunza IG 2011
Cabernet Sauvignon Hrad Huniade 2011
Cabernet Sauvignon La Pulore 2011
Syrah/Feteasca Neagra Sole DOC 2012
Syrah Kohout z vinic 2011
Feteasca Neagra Kohout z vinic 2011
Merlot Schwaben Wein 2011
5 bílých vín : Riesling vlašský, Sauvignon Blanc, Chardonnay, Cuve z Chardonnay a Feteasca Regala
1 růžové víno : cuve z Pinot Nor a Merlotu
7 červených vín : 3x Cabernet Sauvignon, cuve z Syrah a Feteasca Regala, Syrah , Feteasca Neagra, Merlot
Již první bílé víno Riesling vlašský nás mile překvapil, svěžestí, plností a příjemnou vůní, během degustace
bylo postupně přinášeno jídlo, vždy na talířku pro dvojici. Měli jsme možnost ochutnat kuličky z ovčího tvarohu,
talířek se čtyřmi druhy sýra, pomazánku s grilovaného lilku. Během ochutnávky byly promítány fotografie přibližující
rumunskou vinařskou oblast, kde se degustované vinařství nachází.
Rumunské odrůdy :
Bílá odrůda Pesecká leánka resp. Feteasca Regala je zušlechtěna křížením dvou rumunských odrůd a to Dívčí hrozny (Feteasca alba) a Grasa de Cotnari. Odrůda je vhodná zejména do svažitých terénů. Víno odrůdy Pescká leánka dává decentní voňavé vínka, plné a extraktivní s dlouhou dochutí. V chuti i vůni převažují květinové a ovocné tóny.
Podáváme k jemným druhům masa, drůbeži, telecímu a kořeněným omáčkám, tvrdým sýrem či grilované zelenině.
Červená odrůda Feteasca neagra : Víno u nás zatím relativně méně známé , i když v Rumunsku naopak velmi rozšířené odrůdy, která je modrou variantou o něco známější bílé Feteasca alba - Dívčí hrozen. Vína mívají plné tělo a mohou se dlouho uchovávat. Podle lidové tradice mají afrodisiakální účinky. Barikové víno s 13 % alkoholu. Barva velmi tmavá, záblesky do fialova a do hněda. Vůně velice široká a příjemná, dá se tam najít všechno možné: brusinky, borůvky, vanilka, švestky. V chuti plné, kořenité, malinko drsnější, než bychom čekali. Určitě zajímavé odrůda.
Cuve Syrah/Feteasca Neagra SOLE 2012 bylo vyrobeno v limitované sérii a to pouze 5 000 lahví.
Všechna degustovaná vína byla moc dobrá a naše hodnocení vín bylo až překvapivě vysoké, hodnocení naší
svaté trojice se rozcházelo o + - 1 bod u každého vzorku Velice mile nás u všech vín překvapilo poměr cena/výkon.
Dle přiložené degustační tabulky je vidět, že bílá vína jsou dražší než červená ( 146 Kč až 198 Kč ) červená vína ( 105 Kč až 299 Kč ) .
Označení Kohout z vinic :
Příběh kohouta je jedním z nejdojemnějších. Kohout na etiketách byl vytvořen dítětem s těžkým zdravotním postižením. Část zisku z prodeje vína je rozdělen sdružením osob se zdravotním postižením.
V roce 2011, Syrah 2009 vyhrál dvě zlaté medaile na International Wine CONTEST, soutěž, která se konala v Bukurešti a VINUM Laugaricio 2010.
Suchá vína jsou určena spotřebiteli vznešenému, modernímu, který hodně cestuje a má vysokou životní úroveň.
Co mi nejvíce chutnalo ?
Bílé víno : Feteasca Regala Hrad Huniade 2012
Červené víno : Merlot Schwaben Wein 2011
Závěrem : Nebojte se ochutnat skutečně dobrá vína z Rumunska od dovozce pana Ing. Casiana z firmy
Kassimex s.r.o.
nebo si prohlédněte webové stránky www.kassimex.cz
