BieberStory 8. kapitola
Chytl knírek za jednu polovinu a rychle ho ztrhnul z tváře. zadívala jsem se na něj. Chtěla jsem ječet. Předemnou seděl Justin Bieber! "Ehm, jo tak Jason Mccan?" usmála jsem se a snažila se dostat srdce do normálního tempa. "Musel jsem si krýt identitu." usmál se. Zírala jsem na něj. "V klidu. Nemůžeme jít někam ven? Nebo aspoň mimo kostel, myslím, že bavit se tady není moc vhodné." mrkla jsem. "To máš asi pravdu." chytl mě za ruku a vedl kamsi. Nechala jsem se vést. Je to Justin Bieber. Jemu věřit určitě můžu. Stáli jsme v opuštěném parku. Začínala jsem mít strach. Justin: "Nemusíš se bát. Poď si sednout." usmál se. Opětovala jsem mu úsměv a posadila se na kraj fontány. Bylo mi horko, sundala jsem si baleríny a ponořila si nohy do vody. Justin: "Máš ráda vodu?" Já: "Miluju jí, ale u nás jsem jí venku skoro necítila. Maximálně od deště." usmívala jsem se a dívala jsem se mu do očí. Justin: "U nás? Ty nejsi odtud?" Já:" Nejsem, jsem z České republiky, mamka tu dostala práci, takže tu teď budeme bydlet. Já, mamka a můj brácha." mrkala jsem na něj. Justin chtěl něco říct, když jsem ho v tom vyrušila. "Mám pár otázek. Jsi opravdu Justin Bieber nebo se mi to jenom zdá? Jestli ano, proč se tu semnou bavíš? A proč jsi byl v kostele, vždyť do kostela nechodíš." dívala jsem se mu do krásných hnědokaramelových očí. "Jo, Justin Bieber opravdu jsem. Proč se s tebou baví je snad jasné, když jsem byl v tom bytě nic mě nemohlo dostat ven. Když jsi na mě zvonila, myslel jsem, že jsi paparazzi a tak tě jen sledoval kukátkem. Máš krásné oči." pousmál se a chytil mě za ruku. Nechtěla jsem mu přiznat jak obrovská jsem jeho fanynka a tak jsem v sobě křik udržela. S pláčem to tak lehké nebylo. Držel mě za ruku v opuštěném parku, seděli jsme na fontáně a měli nohy ponořené ve vodě. Bylo to dokonalé a romantické. "A ten kostel vysvětlíš jak?" šťouchla jsem ho. Justin:"No, jak jsem říkal. Nic mě nedostalo z bytu. Ale něco mi říkalo, že tvoje oči mám následovat. Rychle jsem se převlíkl a šel za tebou. Když jsi šla do kostela, potěšila jsi mě ještě víc, tím, že jsi nábožensky založená. Prostě jsem chtěl prohodit aspoň pár slov." usmál se na mě a vycenil ty bílé zuby. Úsměv jsem mu opětovala a rozbrečela jsem se. Justin: Ty chceš rozmazanou řasenku, kvůli klukovi jako jsem já?" usmál se. Já:" No, kvůli tobě, jsem jí měla rozmazanou tolikrát, tak proč ne teď když s tebou mluvím." vyplázla jsem na něj jazyk. Justin: "Jo tak ty takhle? Tak to pak jo." Sáhl mi po kabelce. Vyškubl mi jí z ruky, pomalu jí odhodil kousek od fontány. Popadl mě, zvedl do rukou. Sáhl mi na kapsu. Jus: "Takže mobil v kapse nemáš. Fajn." usmál se a já se bránila. Bylo to nádherné, ale nechtěla jsem aby si mou váhou zlomil ruce. Já: "Pusť mě, jsem tlustá." Jus: "No ty jo teda." usmál se a pomalu mě pokládal do vody. Jus:"příjemné?" usmál se a pevně mě držel, abych mu nespadla. Já:"Ano, ale už mě dej zpátky na zem!" smála jsem se. Měla jsem zadní část těla mokrou, ale nevadilo mi to. Justin si sednul na fontánu zády k vodě. Chytl mě za ruce a řekl: "Doufám, že si té vody užíváš." pousmál se a přitahoval si mě k němu. Já: "Pořádně si jí užívám!" zaječela jsem a strčila ho do vody. Justin se ale držel, nejspíš to čekal.
Jus: "Neblázni, za chvilku by jsme měli jít domů. Jsou 3 hodiny odpoledne." usmál se
Já: "A sakra." Odtrhla jsem se a běžela pro kabelku.