Zákony evoluce
Zákony evoluce
MVDr. Simona Müllerová
Korektura Jina Pokorná , 11.11.2013
Vývoj člověka se pohybuje po spirále, ty nejdůležitější úkoly se vrací a zkouší nás, jak zareagujeme na vyšším vývojovém stupni. Čím jsme výš, tím máme větší nadhled a problém vidíme skutečně z jiného úhlu - z jiné výšky a nakonec jako pozorovatel. Není proto špatně nebo selhání, že se pocit, stav, děj, opakuje. Je potřeba si uvědomit, že jste výš a zkusit to opět jinak. Jednoho dne totiž pocit problém přijde a vy budete vnitřně vědět, že to žádný problém není, že to nepotřebujete řešit. A tím to bude vyřízeno. Učíme si přát, učíme se měnit, učíme se tvořit své dnes a zítra. Máme k tomu spoustu knih, seminářů.
1. Zákon polarit: dobro a zlo, den a noc, muž a žena, pláč a smích, příliv a odliv. Zákon karmy se musí dožít nebo pochopit a připustit. Karma je zákon příčin a následků, čili procházíme dobrým a zlým, co sami dáme někomu pocítit, to prožijeme v tomtéž nebo jiném životě. v dobrém i zlém. V posledních deset let umožňuje vyčistit karmu téměř beze zbytku. Pokud dojde k procesu uvědomění si problému. Například, asi jsem někoho někdy okradla. Omlouvám se, odpouštím sobě, odpouštím tobě, přijímám tuhle lekci, zbavuji se vin. Protože pokud se viníte, že jste někoho okradli, nestačí vám jeden prožitek být okraden, ale vinou si přivodíte nekonečně mnoho okradeni. Další příklad. Např. v mé ženské inkarnaci teď prožívám to, co jsem sama v mých mužských inkarnacích dala prožít ženám. Omlouvám se teď za mé mužské inkarnace, které ubližovaly a pohrdaly ženami a přijímám ženy a dávám jim obdiv a úctu, lásku. Ty ženy, kterým jsem to já muž udělala, následně poškodily muže, čili zase mé mužské inkarnace a mé mužské partnery v ženských inkarnacích. Je potřeba požádat o radikální odpuštění ve všech souvislostech, časech a prostorech na vědomých i nevědomých úrovních bytí a pokusit se to aspoň procítit.
2.Zákon rezonance. Co vyzařuji to přitahuji. Vyzařujeme neviditelné vzorce aneviditelná pole lidí je čtou a reagují. Vyzařují-li slabost, strach, oni to cítí a mohu stát hrdě - zdánlivě hrdě, tvářit se jako profík - stejně mi úplně neuvěří, stejně si řeknou, že tam něco nesedí. Pokud si skutečně věřím, pak to vyzařuji i bez vědomé kontroly a snahy a oni to cítí a reagují s důvěrou. toto jsou důvody k zamyšlení se nad sebou, nad vnitřními vzorci, co máme a o čem víme, o čem ne. "Asi to tak bude" - připouštíme, čímž děláme první kroky ke změně.
3.CHCI TO JINAK - nevím jak, nevadí. Jsme omezeni předáváním, zkušenostmi, texty, ale i vtiskáváním a manipulací okolím. Vědomá vůle je nade vše. Chci to jinak - pomyslete - antény našeho energetického pole vysuneme výš, blíž k Bohu. Čím blíž k Zemi, tím je vibrační pole nižší, hmota hustější, vzorce méně příznivé. V poli neomezených možností jsou vzorce nás všech s různou kvalitou. Potřebujeme zkopírovat a adaptovat na sebe teď a tady ty nejvýhodnější vzorce. Stačí se vědomě rozhodnout a mentálně vysunout antény a stahovat vzorce, jak do počítače. Stáhnou se zaručeně. Je potřeba je začít používat, což už vyžaduje intuici nebo aspoň spontánnost, ale rozhodně odvahu, použít vzorce vědomé i nevědomé. Zkusím to jinak. např. šéf zuří, řve, bojím se ho. Bojím se cokoli říct, že bude řvát víc a pak i na mě. Vědomá vůle říká, tak to ale
děláš vždycky, vždyť jsi řekla - chci to jinak. Odpovím AHA - a vystoupím. Hele šéfe, vezměte si havajský esence, to vás uklidní. Už jen tím,že šéfa chápete a nabídnete mu pomoc. Chce to jinak a dělat čin!! KROK do neznáma. Šéf zmírní, kápnete mu kapky, ty zaberou a šéf se usměje. Nebo řve dál, ale nebe ví, že jste vykročili, nebáli se a odmění vás nečekaným způsobem.
4. Kvantová fyzika má důkazy, že elektron se pohybuje podle pozorovatele. Pro rozdělení atomu na částice a jejich oddělení se všechny chovají podle pozorovatele sledujícího jednu z částit. To znamená, jak velký vliv má co a jak pozorujeme. Samozřejmě jsme i pozorováni, proto je potřeba se nechat pozorovat těmi, kdo nám prospívají. Jsme-li v zorném poli negativních pozorovatelů, musíme tvořit a pozorovat o to pozitivněji a silněji, aby se vliv negativního pozorovatele nedostal k nám a neomezil nás v tvoření našeho nádherného života.
5. Syndrom sté opice. Opět podané vědecké důkazy o opicích myjících brambory. Zlehčeno - česká opice v ZOO začne mít bramboru, jediná ze skupiny, čímž si uleví od trávení bahna a ničení zubů. V téže době začne jedna z amerických opic mýt brambory. Přenos vzorce myšlení a konání přes kolektivní duši opic. Ostatní méně vyvinuté opice, které nenačítají z vysokovibračních pozitivních vzorců kolektivní duše a pole neomezených možností začne mýt brambory na základě pouhého zrcadlení. Zákon rezonance, kniha aj. A tak se všichni vyvineme, už jen tím, že se díváme. Když chcete něco jinak, dívejte se, co se vám vědomě líbí a načtete zrcadlovými ionty, zrcadlovými neurony. Veďte vědomý hovor s tělem. takhle ano, fajn, takhle ne - zkusíme jinak. Nezkoušejte vymyslet nové, dosud neobjevené, když ledacos je kolem a funguje to. To nové k vám přijde samo. Zatím stačí to JINÉ, co někde nazrcadlíte na vědomé či nevědomé úrovni. Vaše staré způsoby chování a myšlení vám buď nic moc dobrého nepřinesly, nebo nyní ztrácejí vlivem nových evolučních pravidel na úspěchu, proto je třeba to změnit. Zkusíme tedy JINAK.
6. Denní tvoření našeho dnes a zítra spočívá v tom, že afirmujeme pozitivně, cíleně a spočineme ve slovech, která říká. Není to o mletí slov dokola. Je to o procítění a ztotožnění se slovem, s obsahem věty. Např. mám vždy dostatek času, prostoru a prostředků na vše, co potřebuji. Otvírám se lásce srdce, těla, duše a ducha a přijímám ji do mého života. Děkuji ti Merkure za organizaci mého dne, metabolismu, za nalezení snadného řešení mých záležitostí.
Výňatky ze sms
Sami si neurčujeme, které téma je na pořadu dne jako prioritní. Jsou dané konstalace a celá Planeta řeší totéž. Buďto to řešit budeme dobrovolně a tedy s pomocí pole, sítě atd., a nebo si vzdorovitě určíme své téma, které řešit nepůjde. Unikne pak příležitost řešit věci vhodné, ztratí se mnoho energie na udržení svého plánu, který není v proudu synchronicity.
Miluji se a rozumím si.
Díky délce pobytu v inkarnaci si uvědomuji, o čem je život, co mineš jen kvůli strachu co si pomyslí druzí atd. Situace, které už nikdy nebudou. Máme vždy jen dnes a trochu zítra, ale i odklad na zítra nese možnou ztrátu jedinečnosti dneska. Nikde není dáno, že to můžu prožít zítra a stalo se mi to často. Proto dnes, když se ozve strach, místo couvnutí vykročím. Už
nechci být ovládána strachem, míněním druhých. Je to můj život a obvykle ho se mnou nikdo jiný nežije, než já. Občas se někdo přidá a zas odejde. Takže se já taky k někomu přidám a sdílím tolik příležitosti kolem, jsou a být už nemusí.
Strach, chybná rozhodnutí o něčem, jako blokující program v růstu a osvobození. Už ani nevíš kdy a co a proč, ale nejde vyjít z kruhu, nejde mít expanzi, odbrzdit.