.: Motta a citáty 2 :.
... pokračování ...
Zjistila jsem, že cokoliv se stane, jakkoliv zlé se to zdá - život jde dál a zítra to bude lepší.
Zjistila jsem, že bez ohledu na vztah s rodiči ti budou chybět, když nebudou v tvém životě.
Zjistila jsem, že vydělat si na živobytí není totéž jako život žít.
Zjistila jsem, že někdy ti život dá druhou šanci.
Zjistila jsem, že by člověk neměl jít životem s lapačkou v obou rukách.Někdy musíš být schopná něco vrátit.
Zjistila jsem, že kdykoliv se pro něco rozhodnu srdcem, většinou je to správné rozhodnutí.
Zjistila jsem, že i když má člověk nesnáze, nemusí je mít sám.
Zjistila jsem, že každý den musí člověk natáhnout ruku a něhoho se dotknout.
Lidé mají rádi vřelé objetí, nebo jen přátelské poplácání po rameni.
Zjistila jsem, že se mám ještě hodně co učit.
Zjistila jsem, že lidé zapomenou na to, co jsi řekla, co jsi udělala, ale nikdy na to, jaký měli vedle tebe pocit.
...
Za svůj život poznáš hodně lidí. Někteří z něj odejdou bez rozloučeni, ale z každého, na kterém Ti alespoň trochu záleželo, Ti kousek zůstal. Tak jako jemu zůstal kousek z Tebe.
...
Směj se, pokud můžeš. Omlouvej se, jestli bys měl. Nechej plavat věci, jež nemůžeš změnit ani ty sám. Miluj hluboce a odpouštěj rychle. Nebuď smutná, protože život nestojí za pocit neštěstí. Lidé se mění a věci se kazí, ale vždy si pamatuj: ŽIVOT JDE DÁL! A hlavně, že slovo já to NEZVLÁDNU není ve slovníku.
...
Když člověk nechce, aby se mu život stal nesnesitelným, musí si zvyknout na dvě věci: na nespravedlnost času a na nespravedlnost lidí.
...
Jak dlouho žiji, to nezávisí na mně. Ale jestli skutečně žiji, to na mně závisí.
...
Budu tě mít až odejdeš,až nic už ničím nepokazíš a nedosáhneš na přítěž stesku,který tak krásně mrazí.
...
Budu tě mít jak dovedu a budu při tom sama sebou,bez pátrajících pohledů,jež s mími činy válku vedou.
...
Budu tě mít jak řeka břeh,jak flétna písen,jíž se vzdává a pro niž nejvíc ztrácí dech,když si ji od úst odtrhává
...
Nedokážeme najít štěstí v možnosti jen vidět.
Chceme uchopit,třímat ,mít.
I ve chvílích,kdy pochopíme svou pošetilost v poznání.že uchopením vše zmizí.
Přesto nás sžírá potřeba fyzické blízkosti druhého.
Nejen blízkosti,ale doteku,sevření,vědomí že to,co milujeme,po čem toužíme,je a nám patří.
ALE znamená svírat také patří??
...
Zavři oči a nastav ruku."Do tvé dlaně padá duhová kulička.Rty se smějí a v očích čtu otázku:"Kde jsi ji našel?:Tam kde končí svět a začíná smetiště snů.
Zrezivělé lásky,zbořené naděje a smutná srdce.
A mezi nimi se třpitila duhová kulička,která ti ted spadla do dlaně.