Strmilovská větev
Do jihočeského Strmilova se přiženil roku 1810 Josef Kondrys nejmladší mužský potomek sobočické větve. Z jeho sňatku s vdovou Mariií Nesibovou vznikl celý rozsáhlý rozrod Strmilovské větve, která kvete do dnešních dnů a autor kroniky pochází právě z ní. Josef sice vyženil jednoho syna, ale sám se také činil. Z pěti jeho synů a tří dcer známe bezpečně jen osudy prvorozeného Jana (1811) a dále Antonína (1814) a mladšího Bartoloměje (1825).
Prvorozený Jan se stal dědicem velkého statku ve Strmilově, který vznikl spojením dvou usedlostí. Oženil se s Barborou Kalousovou, dcerou pelhřimovského obchodníka se suknem ve Vídni a vedle statku založil tkalcovskou faktorii specialisovanou na výrobu záclon. Prosperující statek a živnost dala vzniknout tzv. „velkému domu“, prvnímu činžáku ve Strmilově. Jan měl pouze tři syny Jana, Antonína a Ferdinanda. Statek opět přešel na nejstaršího Jana. S Marií Fričovou, dcerou jindřichohradeckého knihovního Leopolda Friče z Kinitzfeldu a sestrou literáta Coelestina Liposlava Friče, měl 4 syny a 4 dcery. Ze synů dospěli jen Jan, který se stal knězem ve Vídni, a Leopold, který pokračoval jako hospodář na strmilovském statku. Všechna děvčata se provdala a jejich potomci žijí dodnes v Čechách a převážně v Rakousku. Leopoldovou manželkou se stala Josefa Marie Kočárková, dcera stavitele Jana Kočárka a Marie Tumpachové. Z jejich sedmi dětí dvě zemřely a syn Ferdinand se stal knězem. Synové Jan a Antonín a dcery Marie a Eliška založili rodiny jejichž potomci ve třetí generaci žijí v Plzni, Otrokovicích, Mostě, Čelákovicích, Horšovském Týně, Domažlicích a Bělé nad Radbuzou. Antonínovým synem je i Antonín, autor kroniky a jeho vnučka Alžběta autorkou prezentace.
Vrátíme-li se zpět pak Antonín, syn prvního Jana Kondryse se stal kupcem ve Žďáru nad Sázavou. Měl dvě dcery, jejichž potomci žijí dodnes, a dva syny Norberta, ředitele pošt a divadelníka v Jihlavě a Arnošta, přednostu stanice a nadšeného kulturního pracovníka ve Šlapánově u Brna. Jeho syn rovněž Arnošt se stal vojákem z povolání a byl velitelem posádky v Č.Budějovicích a významným jihočeským fotografem. Potomci této větve žijí v Č.Budějovicích, Praze, Kuvajtu, Hradci Králové.
Zbývá poslední Janův syn Ferdinand. V mládí přišel o levou ruku a proto mu rodiče koupili hospodu. Rány osudu ho pronásledovaly dál, když se jeho syn Otomar na studiích zastřelil. Dcery Matylda, Hedvika a Božena měly potomky, po kterých ještě nebylo pátráno. Ferdinandův syn Jaroslav provozoval po otci hospodu ale jeho syn Ladislav se stal pošťákem. Měl jediného syna Slavoje, inženýra spojaře a profesora v Praze. Ten má další potomky žijící v Praze.
Antonín Kondrys, syn Josefa, prvního strmilovského Kondryse a Marie Nessibové příliš šťastnou větev nezaložil. Vymřela pravděpodobně už ve třetí generaci jeho vnučkou Marií. O to vitálnější je nejmladší větev pošlá od Bartoloměje. Jsou sice známy jen dva jeho synové, František a Petr, ale oba dva se stali předky svých pravnuků, i když František jen potomků po přeslici. Žijí v Děčíně, Varnsdorfu, Strmilově, Jindřichově Hradci a jinde.