poprvé na cvičáku v LETECH
12.2.2012 když jsem se probudila, mě panička vzala a šla se mnou do obludy. Ano, do té velké obludy, kterou nemám ráda a říká se jí auto. Když jsme všichni vzorně seděli, obluda nastartovala a zanedlouho jsme byli na místě. Vystoupili jsme, ale to místo jsem neznala. Bylo tam plno psů, které jsem zdravila mím vznešeným štěknutím a také plno lidí, kteří stáli vedle mojich psích kamarádů. Nejdříve jsem se jich nebála a dorážela jsem na ně, ale pochvíli jsme s paničkou sešly schody, otevřeli vrátka a vešly dál. Ptáte se co tam bylo? Bylo tam plno dalších psů s páníčkama, překážky a vedle tekla voda - prý je to řeka. A to už jsem stáhla ocas a začala jsem rychle utíkat pryč. Plno psů za mnou běželo a já se jich bála. Byla jsem tam sice nejmladší , ale všichni běhali za mnou a chtěli si se mnou hrát. Když jsem se schovala a nikdo mě neviděl, oddechla jsem si. Pochvíli jsem se rozkoukala, ale pořád jsem se jich bála. Zdálo se mi, že tam je čím dál tím víc psů a jejich páníčků. Na tom divném místě, kterému se říká cvičák jsem strávila jednu celou hodinu a pak jsem celá zníčená s paničkou nasedla zpátky do auta a jeli jsem domů. Když sme dorazili, spokojeně jsem usnula v mém teplém pelíšku a zdálo se mi, že jsem zase na cvičáku, nebojím se a mám tam nového štěněčího kamaráda stejně starýho jako jsem já .